• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NEIŽeny, které nemají děti a muži se stejným stavem 🦄
    Ať už šťastní a spokojení, kteří se svobodně rozhodli děti nemít a nebo ti, kteří se tím trápí jako třeba já

    Pravidla:
    1. Vždy respektujeme názor druhého a nesnažíme se v diskuzi tlačit názor svůj jako jediný správný.
    2. Chováme se k sobě slušně, nenadáváme si, netrolíme se pro vlastní pobavení a tak podobně. Za porušení RO na týden.

    Aktuální téma:

    Pronájem dělohy na 9 měsíců za milion korun českých. :-)
    rozbalit záhlaví
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    1 odpověď
    GIRAFFKA: Asi je to pre vas v tych spokojnych vztahoch tazsie, co?
    GIRAFFKA
    GIRAFFKA --- ---
    1 odpověď+4
    MART1NKA: podle me ne, ale ten tlak stejne cejtim:)
    BERRUNA
    BERRUNA --- ---
    CORNELA: samozřejmě. Ale to nic nemění na tom, že jakékoliv z uvedených čísel brání těhotenství nebo event. úvaze o těhotenství.
    CORNELA
    CORNELA --- ---
    1 odpověď+1
    BERRUNA: No ne, to je jako říct že nohu si na náledí zlomí i zdravej člověk... Ale ty čísla jsou řádově jinde a neseovnatelný
    BERRUNA
    BERRUNA --- ---
    1 odpověď±0
    CORNELA: díky za % a doplnění :D ale tak nějak vim ;) To ale nebyl point mého příspěvku.
    CORNELA
    CORNELA --- ---
    1 odpověď+2
    BERRUNA: Samozřejmě. U zn bez historie deprese je incidence asi 5%, u žen s depresi ještě před těhotenstvím, který byly zaleceny a stabilní je to asi 20%, u zen s aktivní depresi před během těhotenství až 65%. Takže ano, ale
    BERRUNA
    BERRUNA --- ---
    1 odpověď+10
    Chtěla bych jen doplnit, že poporodní depresi mají i ženy, které jsou před těhotenstvím bez medikace.

    JAJITA: v dnešní době už kdokoliv. Je to svobodná volba. A také zpoplatněný zákrok, pokud je na přání ;)
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    1 odpověď+5
    GIRAFFKA: A musime sa v roku 2025 vobec za nieco omlouvat? Nemam ten pocit. Pride mi, ze je najdolezitejsie si to srovnat v sebe.
    CORNELA
    CORNELA --- ---
    +9
    GIRAFFKA: Já bych tu vzdálenější rodinu a jejich prebujelou péči pro úmrtí rodičů úplně neprecenovala, klokanky a podobný instituce praskají ve švech a myslím že už je lidstvo trochu dál, než se jen pudove mnozit a neuvazovat u toho i trochu racionálně než po nás potopa. Takže nemá každej myslet primárně na to, že mu po porodu hrabne, ale pokud je někdo už dost komplexně a roky lecenej, tak je dobry uvažovat nad tím, co s ním udělá rok bez léčby a hormonální koktejl se stresem...
    CORNELA
    CORNELA --- ---
    +2
    IOM_NUKSO: Znám dost lidí, kteří se že zcela racionalnich důvodů děti vzdali, aby nedopadli jako příklady od martinky
    CORNELA
    CORNELA --- ---
    LUCYA: Jaký argumenty konkrétně to přijdou eferentni vzhledem k délce života
    GIRAFFKA
    GIRAFFKA --- ---
    2 odpovědi±0
    MART1NKA: vubec nechci podcenovat to, co jsi napsala a vnimam jako velmi rozumne prehodnotit, zda budu mit na peci o dite (cas, prostredky, energii, zdravi...). Na druhy strane-zivotnost rodicu (a moznost jejich ruznych leceb) nikdy v historii nebyla tak vysoka jako dnes a driv se o tom vubec nepremyslelo. Jakoze co kdyz si maminka poridi dite cislo tri, pri porodu umre, co bude s chudakama detma? -a hele, lidi se i presto mnozili a mnozej a je jich cim dal vic. Jiste, nektery z deti to poznamena a prekvapilo by me jen malo, kdyby tyhle smutny rodovy linie nebyvaly smutny uz ve stredoveku, ze to trauma se fakt nese z generace na generaci. Na druhy strane od toho jsou pak zachytny site v podobe dalsich socialnich vazeb atp. X lidi, co prislo o rodice (at uz nejak tragicky nebo odchodem/nefunkci jednoho nebo obou rodicu) miva o to intenzivnejsi vztahy s jinymi pribuznymi, co se o ne treba starali a nejpozdeji v dospelosti to dokazou ocenit (paklize tyto nebyly nejak traumatizujici). Nakonec asi neni dulezita jen pece rodicu, ale laskyplna pece prakticky kohokoliv dospelyho, cim vic dospelejch, tim lip.
    Myslim si, ze je dobry snazit se eliminovat mnozstvi potomkovych traumat, ale tyhle "co kdyz" muzou bejt nekdy az ad absurdum. Kdyz bych to prehnala (a budu se opakovat, nechci to/tebe jakkoliv znevazit), mely by zeny, co maji za manzele napr. ridice (nebo vojaky!) prehodnotit svoji reprodukci, protoze muzou o manzela snadno prijit v autonehode (v konfliktech) a tadaaaa, tragedie je na svete, dite nema tatinka. U toho vyplyva, ze narok na potomky maji jen zeny uredniku.

    Imo je to jeden z duvodu, kterym se dobrovolne bezdetni omlouvaj pred spolecnosti, pred kterou "musej" mit jeste nejaky dalsi vysvetleni krome "nechci", ktery spouste lidi nestaci.

    Ten duvod je relevantni, urcite, jen to na nem ale asi nestoji.
    NEI
    NEI --- ---
    +3
    MART1NKA: Nojo, ale to nevíš vůbec nikdy, nikdy, nikdy ...
    Akorát u mě budou ta rizika mnohem větší, proberu to příště s psychiatričkou.

    Mám kamarádky ze stacionáře, které těhotenství přežily a péči zvládají s respektem a láskou a pak úplně normální lidi, kterým se narodilo nějakým způsobem postižené dítě, nebo jim porod něco spustil. :/
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    1 odpověď
    NEI: to sa stalo bohuzial mojej tete. a ja som sa cely zivot koukala, ako si zamedikovana nedokaze strcit jedlo do pusy. a o sesternicu sa starali babicka s dedou.
    NEI
    NEI --- ---
    1 odpověď+2
    MART1NKA: Je pravda, že jsem si v představách už zhruba 1000x vizualizovala, že mi porod rozjede schizofrenii a já už se pak nikdy nevrátím zpátky do téhle reality.
    Proto jsem se hodně upínala k možnosti náhradní matky.
    Do péče o dítě by se mohla a ráda zapojila partnerova máma, která s námi žije a na kterou je spolehnutí, ale není už úplně nejmladší.

    Já v tom pořád nemám jasno a nejsem si ani na 90% jistá, že by to bylo správné tady a teď udělat - přivést něco tak krásného jako novou lidskou duši na svět. Veškerých rizik jsem si opravdu vědoma a to poslední, co si v životě přeju, by bylo ublížit někomu přivedením na svět do špatného prostředí tak jak jsem to musela zažít v dětství já.
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    +13
    IOM_NUKSO: tak dnes mame moznost ako zeny zit spokojeny zivot i bez manzela a deti. prvykrat v historii.
    IOM_NUKSO
    IOM_NUKSO --- ---
    2 odpovědi+3
    Jenze intelektualizovat instinkt nejde, ty deti proste chceme. Ze je to blbost, lze jen racionalizovat, ale to je prirode dost jedno. Kdysi meli lidi mnohem nizsi sanci na stastnej zivot, vysoka umrtnost deti a novorozencu, vysoka umrtnost zen u porodu. Co je proti tomu nejaka poporodni deprese.
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    2 odpovědi+11
    VERSONNENHEIT: mam okolo seba momentalne 3 matky batolat, vsetky tri pred otehotnenim medikovane na uzkosti a 1 z nich skoncila v ustavnej liecbe na poporodnu depresiu (napadalo ju to dieta udusit ked plakalo), o druhu sa v podobnom stave staral manzel a tretej chlapa som teraz videla v sobotu a vravel, ze zena je v takom hyperstresovom stave, ze povazuje za ohrozenie i jeho, takze ho od seba i dietata odhana uz druhym rokom.
    stvrtej nemedikovanej sa po porode rozjeli uzkosti, ze mala problemy vyjst z domu. vsetky maju velmi starostlivych muzov, ktori vlastne prirodzene preberu starostlivost o deti v pripade, ze ona vypadne. u cloveka s nejakou historiou je ta moznost, ze porod rozjede cokolvek, i to najhorsie. osobne obcas premyslam nad tym, jak moc nas to nuti sa rozmnozovat, ze niekto, kto sam pomocou praskov a terapii tak nejak drzi po hromade a moze chodit do prace, zacne tuzit po miminku. na dedicnost sa nemysli. na riziko, ze sa o dieta nebudem moct starat tiez nie. a nejde len o psychicke veci, ale rozne autoimunity, za 2 tyzdne ma rodit ina kamaratka s roztrusenou sklerozou, ktora ma symptomy, ked sa nevyspi. a je presvecena, ze prave to jej dieta bude v noci spinkat.

    videla som nedavno statistiku, ze v pripade dlhodobej nemoci opusti manzela 9% zien a 21% chlapov. dost.
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    +3
    LUCYA: Ne, to nebyl utok na tebe, uz jen z toho principu, ze o tobe nevim vubec nic. Jen jsem vysvetlovala, ze usek zrozeni-vyletnuti z hnizda ma 20-30let a to mi neprijde malo.
    ISCH
    ISCH --- ---
    +4
    LUCYA: Osobně teda nevidím pozitiva ani po prvních třech letech.
    Shánění školky, komplikace v práci... První srandy s šikanou, škola... A čím je dítě starší, tak mám pocit, že jsou průsery sice míň časté, ale za to výživnější.
    LUCYA
    LUCYA --- ---
    1 odpověď-1
    BERUSKA_CA: právě čtu, že 20-30 let a řeč je o školce a dudlících. A jestli je poslední věta ke mne, tak moje děti už jsou v teenage věku a skoro dospělé a dudlíky si právě už vůbec nepamatuju. Byl to fakt krátkej životní úsek.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam