děkuju, ale já už to mám vyřešené. S rodinou se i z jiných důvodů nestýkám.

ISCH: Jo, tomu rozumím. Já vyhrála v loterii v obou případech, jak nejmladší ségra, tak moje vlastní dítě byly případy nenáročných dětí, co dobře spaly, neměly žádné zdravotní trable, byla s nima zábava. Já si to užila skvěle. Hodně jsme s malou cestovaly, jezdily na larpy a pod stan a bylo to boží období. Moje vlastní dítě žádné děti nechce a respektuju to a chápu a nemám puzení říkat, že to přejde.
Já už další děti mít nemohla, zkoušela jsem to všemi prostředky. Teď už žádný pud nemám, na děti už jsem stará. :-D

VESTIGIA: zase uprimne je i spousta svini s detma i bez, co se navazi do zen, co otehotnely treba trochu omylem nebo do zen, co maji podle jejich nazoru deti malo nebo moc a navzdory tomu svoji roli zvladaji alespon prijatelne.
Lidi jsou proste kreteni nehlede na detnost/rasu/povolani. Svet by byl hezkej bez kretenu.:)

Myslim ale, ze jakejkoliv argument pro ne/porizovani ditete je vesmes zbytecnej. Kdo chce (a jde mu to) si ho udela nehlede na rady okoli kdo nechce, toho argumenty pro taky nezviklaj. Pro par lidi, co o tom uvazujou a zohlednujiu napr.diskutovany zdravotni stav, ma snad vetsi slovo osetrujici lekar nez teta a sousedka.

VESTIGIA: tyjo to je rada od mamy, achjo... to me mrzi. takhle te posilat do pekel.

GIRAFFKA: to je fakt nekdy tezky s matkama, nektere maji pocit, ze tim stavem dosahly jakehosi vrcholu lidstvi a umi byt pekne nadrazeny...

RENFRI: Chápu.

Můj point byl spíš to, kolik existuje lidí, co maj pocit, že dítě je vlastně takovej... Nechlupatej plyšák a bude to s ním všechno easy.
Je nemálo lidí, který se o děti nestarali v delším časovým úseku (dny, týdny), než si pořídí vlastní a pak jsou tou real zkušeností dost zaražený.

RENFRI: to vo vysedku je o sile toho pudu. moje ceske kamosky su vsetky z rozpadnutych rodin, ale deti vzdy chceli. ja som z kompletnej rodiny, kde nebol vyrazny problem a ten mnozici pud tak silny nemam.

Moje mladší sestra, které bylo v době narození nejmladší 12, děti nikdy nechtěla, z rodiny jí do toho nikdo nekecal a skutečně je nemá, je jí 40. A nejstarší to vzala naopak a má jich 5.

My měli s mužem genetickou zátěž z jeho strany, takže bez dalších detailů jsme nakonec zvolili dárce. Dceři po mé rakovině dělali kompletní genetiku a vzácně nemá vůbec žádnou mutaci, je prostě úplně zdravá.

ISCH: Zajímavý, moje nejmladší sestra se narodila, když mi bylo 16. Sama jsem byla s mámou u porodu a nadneseně by se dalo i říct, že jsem ji skoro odrodila. Máma pak byla nemocná a péče o malou byla dost na mě. Když jí byly 4 roky, tak byla máma i táta každý v jiné nemocnici a táta nakonec v té svojí zemřel. Protože nebyli s mámou svoji, neměla ani vdovský důchod ani nic nedědila. Viděla a zažila jsem si, jaké to je, noční vstávání, živení rodiny, péče o dítě, ale jen mě to víc utvrdilo v tom, že děti chci a těším se na to.

VESTIGIA: u mna teda po jednej vyhrotenej scene v roku cca 2021 (posledny rok, co som prisla domov na Vianoce) prestali uplne, pretoze si aj oni uvedomili, ze to je bezcitne. Ale teda bola tam vyhrazka, ze ak neprestanu, tak o mna pridu uplne, nepotrebujem sa ocitat v takychto rozhovoroch.
Tak na diskusne clanky kaslat, to clovek otvarat nemusi. Na svete je hromada kretenov, ide asi o to mat chapave najblizsie okolie.
Ja teda nie som ten typ, co od vzdy hlasne tvrdil, ze deti nechce, je skor zhoda nejakych nahod, ze ich nemam, ale zaroven vo mne podobne tlaky vyvolavaju okamzitu nepeknu reakciu a kto to raz skusi, uz to na mna nikdy znovu neskusi. Dokonca i najtoxickejsia katolicka teta prestala.

GIRAFFKA: přesně. Hlavně rodina tyhle dotazy hrotila ad absurdum. Odpověď, že nechci, necítím se na to, nemám partnera nebo to se současným neklape ani dvě události, které nechci blíž specifikovat, jim nestačily a neodradilo je to od hnusných rýpanců a keců. Moje matka mi dokonce jednou "poradila", ať si řeknu nějakému kamarádovi, co už děti má a vyspím se s ním... A že prý můžu bydlet u nich a oni se o mě a dítě postarají. Fakt šílená konstrukce a myšlenkové pochody. Takže ano, žijeme sice v 21. století, ale otázka bezdětnosti, natož dobrovolné, mnoho lidí stále irituje, Stačí se podívat do diskuzí pod články, co se tomuto tématu věnují. Že jsme kariéristky, sobecké a úplně zbytečné osoby, jsou ty nejmíň urážlivé poznámky.

MART1NKA: mne se to delo i v tech min spokojenejch vztazich. Detne zeny se ptaly jesli deti chci, odpoved ne nestacila. S vekem mi zacaly pribyvat i racionalni argumenty, ktery ale stejne tem detnejm (zenam, co pud narozdil ode me mely) nestacej a nekolik z nich evidentne i urazej (a nejsem debil, neargumentuju vykojenym mozkem a znicenou postavou). Jako kdybych se navazela do jejich stavu a rozhodnuti.

MART1NKA: podle me ne, ale ten tlak stejne cejtim:)

BERRUNA: No ne, to je jako říct že nohu si na náledí zlomí i zdravej člověk... Ale ty čísla jsou řádově jinde a neseovnatelný

BERRUNA: Samozřejmě. U zn bez historie deprese je incidence asi 5%, u žen s depresi ještě před těhotenstvím, který byly zaleceny a stabilní je to asi 20%, u zen s aktivní depresi před během těhotenství až 65%. Takže ano, ale

Chtěla bych jen doplnit, že poporodní depresi mají i ženy, které jsou před těhotenstvím bez medikace.

JAJITA: v dnešní době už kdokoliv. Je to svobodná volba. A také zpoplatněný zákrok, pokud je na přání ;)