BLOWUP: přijde mi, jak kdybys vůbec nečetl to moudro co tady sdílel kolega Sith. A furt se točíš na nějakém svém nastavení,…
Nechme to být ;)

Vám tu do toho vstoupim, když už jsem tu na to včera náhodou narazil a náramně se včerejší diskusí (ne)bavil.

CUKI: To je jako když jsme kdysi objednávali paní na úklid domu a ta po shlédnutí začala říkat "klidně jeďte pryč, já si vezmu kamarádky a pořádně to tu uklidíme. A nebojte se, my tu nic nevezmeme!"

Do té doby jsme se nebáli, ale jak to řekla, tak jsme začali (a scratchovali jí). Asi tím ILTU chtěla říct, že se děsí, že ti to vůbec přišlo na mysl. Protože to (že by mi úklidovka vybílila byt, nebo se někdo vzdal svých dětí) jsou běžně věci nemyslitelné.

ILTU: Mě děsí, že já jsem děti nechtěl a tak mám dvě, každý s jinou

CUKI: diky ze ses tak rozepsal, jak to mas, je to urcite zajimavy pro me

Chcete někdo admin práva?

Nemyslím přenechat celou diskuzi, jen kdo byste chtěli dohlížet kdyby se to tu zase zvrtlo?

CUKI: technická, ne každej s dětma se sere do ostatních a nutí jim, že nutně musej mít děti, nebo nejsou dost dobrý.

CUKI: tvůj příklad je smutná, ale dobrá ukázka toho, že ze stanoviska nechci děti se neustupuje. Můžu ten názor změnit, ale sám za sebe, ne vyhovět, když nechci.

LUSINDA: Vždy tam jsou třecí plochy, to je normální a asi i žádoucí. Ale z některých věcí slevit nelze. U každého je to něco jiného. Navíc lidé se vyvíjí a to je taktéž žádoucí. Někdy se mohou vyvíjet společným směrem. Jindy to ale nejde. Myslím že my dva jsem se vzájemně v mnoha ohledech ovlivnili, ale nejde to udržet trvale. Když vztah začne haprovat po více než deseti letech. Nemusí to být nutně ničí chyba, je to přirozené. Jen společnost dělá že je to špatně a to je dost povrchní postoj z mého pohledu.

Možná najdu možná ne. Vím že mám nesmyslně vysoké nároky a doufám že jsem je alespoň z části svým ženám kompenzoval klady. Alespoň jsem se o to snažil. Své budoucí ženě mohu slíbit totéž. Nepřekročitelná podmínka je neplodit žádné další děti a žádná svatba. Obojí oba mé dlouhodobé vztahy poškodilo radikálně. Do dalšího vztahu chci jít s tím, že nemám žádné očekávání a nemusí to být nutně do konce života. Ale je nutné aby oba ten vztah naplňoval. A když se naše cesty rozejdou, so be it! Lepší než se přetvařovat, že je všechno v pořádku.

NEI: sith chtel po holkach po porodu anal, coz dokonce ani me neprislo uplne vhodne. Zenska po porodu potrebuje hlavne klid a oporu. Imho teda.

A ještě jedno. Moje žena je úžasná ženská a výborná matka! Jen už nejsme spolu kompatibilní :-(

Hledat řešení jsem se snažil, ale ne vše má nějaké dobré řešení. Proto je rozvod tím nejlepším ze všech špatných řešení. Hlavně pro dítě.

MART1NKA: Ok ok, já jen trochu lituju, že jsem dal svůj osobní příklad. Tohle beru jako soukromý problém, který nepatří do diskuse.

Chtěl jsem jen naznačit že na rodičovství jsou stále větší a větší nároky a je to dost tragická zátěž pro vztah. Zastávám názor, že lidí je na světě víc než dost. Necítím povinnost se nějak množit.

A vždycky když slyším "oni ještě nemají děti, to je přechozený vztah" a pod tak ve mě vře krev. Prostě ne každý na to je. A vlastně spoustu vztahů které mám kolem sebe na tomhle ztroskotává. Proto je tolik rozvedených. A tolik svobodných matek. To dělají vysoké nároky společnosti na výchovu dětí. To vůbec není pouze o materiální stránce, ta mě osobně třeba netrápí. Jo děti jsou drahý "koníček" ale nikde se moc neřeší o psychice rodičů. O tom že to není procházka růžovým sadem.

A taky bych skoro řekl že tyhle věci se stávající matky snaží ututlat. Takovéto jo ty ještě nemáš děti? Jak to? To nejsi dost dobrá? Ale ve skutečnosti je to tichý nářek nad tím hele já jsem v prdeli a strašně ti závidím. Pojď budeme v prdeli spolu!

A ty FB a IG a jiné voloviny plné radostných chvil s dětmi je často vlastní autosugesce že je to super. Ale já se přiznám, že nikoho takového kolem sebe nemám. Jsou jen dvě skupiny rodin. Buď ty co si to přiznají a nebo ty, které se to bojí přiznat (a tam je to často mnohem horší).

Sith se celej smazal?

Co se mi to tady stalo přes den v auditku? To budu číst ještě zejtra.

CUKI: Ten moj komentar bol mysleny obecne, nie na teba. Tvoju situaciu neznam dostatocne, aby som nieco take napisala. A Berru myslim to same.

MART1NKA: Diskuse ze zvrhává někam kde se vytváří paralelní scénáře. Ano je na mě asi určitě vidět, že mi to chybí. Já jsem zvyklej říkat věci na rovinu. Ale to neznamená že jsem to po ženě vyžadoval a nebo ji k tomu nějak nutil. Ale pokud ani po tolika letech se problém nezmění, tak mám dělat jako co? A BTW sex není zdaleka jen soulož. Mě chybí mnohem víc.
Tohle se nedalo vyřešit jinak. scénář že ten druhý co mu to nevyhovuje jen trpí v manželství není řešení. Akorát nás to rozděluje mnohem víc. Tohle se nedá ovlivnit a těžko se to vysvětluje někomu kdo to má jinak.
Prostě se mezi námi akorát rozevírají nůžky a proto jsem usoudil, že je čas to ukončit. Raději budu mít se ženou dobrý vztah na dálku než špatný vztah v manželství. Ostatně tu druhou možnost jsem zažil u svých rodičů. Se svou první ženou mám teď výborný vztah a naše společné dítě vidí že spolu dobře vycházíme a oba si vycházím vstříc tak jak to jenom jde.
BERRUNA: Znovu pro jistotu opakuji tady vůbec nejde o nějakou blbou soulož, dokonce ani pouze o sex, ale o všechny ty věci které nás spojovali a teď už neexistují. Najednou žijeme úplně jiný život, kde nás spojovalo pouze rodičovství. A to je za mě trochu málo. Jsem kvůli tomu špatnej nebo dokonce dítě? A znovu píšu jedná se o dlouhé roky ne nějaký poporodní stav, který jsem myslím zvládl na jedničku. Omezil jsem kvůli tomu svojí práci, abych mohl být s rodinou.