MART1NKA: To ale bylo i u mojí mámy, teda bez těch příkazů, ale přesně - do 25 "hlavně proboha neotěhotni", 26 a dodělaná VŠ "kde mám vnoučata".

ADAMIRA: U nas (v 90s) bolo - dame ta v 16 na hormonalnu antikoncepciu bez debaty, bez testov na zrazanlivost krvi (i ked ma otec trombozu) aby si v ziadnom pripade do ukoncenia vysokej skoky neotehotnela. Akonahle mas 26, tak musis naopak vysadit a vsetci ta tlacia sa mnozit. Doktori, rodicia. Takze najprv nesmies a potom musis.

RUZOVYKOLOUSEK: Shrnula bych to na “samotný věk je špatný rádce”.
Ale protože právě historicky je dogma, že do 35-ti a pak utrum tak máme i plno vědeckých prací které to “dokazují”.
Co reálně hraje roli:
- množství sexu,
- kouření, alkohol & další intoxikace,
- nadváha & podvýživa,
- sport či sedavý životní styl,
- stres & psychické zdraví,
- neléčené sexuálně přenosné nemoci,
- environmentální toxiny.
Věk jako faktor často tiše absorbuje další faktory, které jsou avšak změnitelné.
Další věc je, že placenta je z valné části postavena podle genetického materiálu otce. Takže má i velký dopad na to, jak se těhotenství bude nebo nebude odehrávat. I když je to uvnitř ženského těla.

ADAMIRA: me prislo, ze za totace se naolak tlacilo na to, aby zensky rodily chca nechca - nedostupna antikoncepce a potraty.... Nemejte deti jsem nikde neslyslela. Byt svobodna matka byla ostuda, tj spousta svateb narychlo a pouze z duvodu tehotenstvi

Aha takže z """"hlavně nemějte děti"""" je "zkuste počkat po škole" :)

Já jsem si taky polštáře pod oblečení strkala a dokonce jsme si hrály se spolužačkama na střední na to, že rodíme. Byla to prostě prdel a recese, přitom že nechci děti o sobě prohlašuju od útlého dětství...

Přijde mi fakt naivní představa, že nějaké pubescentní slečny by měly mít v tomto jasno, když se jim defacto teprve probouzí sexualita a o mateřství vědí uplné kulové...

Vybavuju si taky spojení v souvislosti s otěhotněním "zkazila si život".

CAROLIAN: to je dobré doplnění. To otěhotnění na VŠ (nebo dřív) nebývalo plánované... samozřejmě.

LUSINDA: my jsme si polštáře strkaly pod šaty, byla to prostě zvědavost, jak se člověk cítí... a když máš těhotné v příbuzenstvu, tak mi to přijde normální... hrály jsme si i na princezny a svatby (navlíkaly se do matčiných kombiné a nočních košil a balily se do záclon a krajkových ubrusů).... na reportérky a novinářky jsme si teda fakt nehrály (no, ono za totáče to vůbec nevypadalo jako zajímavá práce)... zpěvačky to asi ano...

RUZOVYKOLOUSEK: ještě bych dodala, že bývalém Československu se doktoři zdráhali předepsat antikoncepci... standardní odpověď byla "přijďte až budete mít dvě děti".... a pak potratové komise, kde soudružky z uličního výboru rozhodovaly, jestli smíte mít potrat... plus atmosféra, že těhotná svobodná holka je ostuda rodiny... takže ano, moje mládí bylo provázené strachem z otěhotnění... ne kvůli vzdělání a podobně, ale třeba kvůli bydlení... když bydlíte v suterénním bytě 2+1 s babičkou s průchozím pokojem (tj. osoba spící v "ložnici" musí přes "obývák" s druhou osobou) a váš partner bydlí v 2+1 s matkou a rozvedeným bratrem, a kuchyň funguje tak, že sklapnou takové prkno přes vanu, aby měli pracovní prostor, tak je to mnohem větší demotivace k zakládání rodny, než to, že by člověk rozložil studium... ovšem pamatuju, že moje sestřenice se hrozně radovala, že jí kvůli těhotenství nevyhodili ze SŠ - to školy dělaly běžně... moje spolužačka těhotenství tajila, maturovala v šestém měsíci...

LUSINDA: měla jsem kamarádku, která říkala, že bude mít sto dětí..nic není divný.