Konečně započala rekonstrukce bytu. Do debordelizace to úplně neni, páč jde o destrukci, ale takový rozštípání nefunkční linky a odloupání odpornejch palubek….to je slast 8). Až to bude prázdný, bude mi skoro líto to zas naplnit 8).

Ja jsem dnes lehce prohrábla veci v lednici

KOPRETKA: a teda krom jedné tašky, jsem vše ostatní za nějaký drobný peníz prodala a jelikož toho bylo tolik, tak mám vyděláno na novou aktovku pro syna..

Vy mně tady pochopíte,jak báječné se cítím....!
Konečně jsme se s dcerou vrhly na třídění a focení oblečení.. udělala jsem 4 balíčky oblečení po synovi vše stejná velikost.. zveřejnila tady i jinde dva z nich. No zájem byl, na oba inzeráty.. což mně teda překvapilo, protože prostě sem se toho nikdy nemohla zbavit.. dnes přijel týpek, že má dva kluky a byli jsme domluvení, že toho vezme klidně víc (i to co nebylo nafoceno).. takže jsem lehčí o velkou tašku bot, asi pět oblečení, včetně plovací vesty a pláštěnky, plavky a tak..
Takže jsem strašně nakopnuta se zbavit podobně i těch ostatních věcí.. asi by to chtělo nějaký blešak navštívit.. nevíte o něčem okolo Nuslí? Kde je teda ještě místo..?

KRISKA: Asi křivdím, sorry.
To jsou jen vzpomínky na (nejen) tátovu bejvalku, která v neděli ráno vstala, pustila si televizi na plnej céres, u vaření ještě občas třískla hrncem, že se linka třásla a na námitky vždycky "kdo chce flámovat, musí umět ráno vstávat"... kur*a ale v neděli?

Typické vysírání a bohužel takové věci si člověk nejvíc pamatuje.

Čest skřivánkům, kteří nechají sovu spát, já se taky v době nočního klidu snažím chovat tiše, abych nerušil sousedy (v bytě nemám koho).

KRISKA: Za tohle "vstávání na budíka" bych vraždil.
Uklidit pokoj ano, ale jak už jsem tu asi psal - řekne se v sobotu - ať je to v sobotu, ale nebudit někde v sedm osm ráno.

To už je vyloženě takovej ten systém skřivanů "vstávat se má pěkně ráno, mazej z tý postele, lenochu!" a že my sovy jsme aktivní i třeba v deset v noci, zatímco skřivan je rád, když dokouká film od osmi, to nic.
To skřivánek nevidí ani kdybych v noci umyl nádobí a vyžehlil plnej prádelní koš, stejně bude ráno pindat "koukej vstávat, nebo ti pomůžu!".

ALEXIS: presne tak, u nas v pokoji taky nikdo neuklizel, zato kazdou sobotu nevahala maminka vstat na budika, vykopat nas z postele at deme uklizet (sme to meli myslim jedna luxovani, kytky a druha umejvani podlah a andulky) nebo tak nejak a pak sup maminka zas sla spinkat a my kmitaly :D

bezne sme si brali pradlo ze susaku, veseli pracku, delali velkej uklid i jako deti na prvnim stupni zakladky...

vyradila jsem dvoje ponozky, jedny maj proridlou patu a jeste unikly do pracky, objevila jsem je pri uklidu, druhe maji diru u prstu, ty jsem objevila rano pri oblikani :D

vyprane tri pracky, prevlekla postel, vyluxovanej muj pokoj.

a porad drzi uklizena knihovna :)

ZIDANE: ani moji, ani mužovi rodiče v pokojích svých dětí neuklízeli, akorát trvali na tom, aby si ty děti pravidelně vysávaly koberec a udělaly uličku k oknu.
Co nebylo v koši na prádlo, nedošlo vyprání a to platí i v mojí domácnosti.

Můj stůl měl vždy mnohé geologické vrstvy, do kterých jsem sáhla a vytáhla přesně tu věc, kterou jsem hledala. Dodnes to tak mám. :)

ALEXIS: U nás doma to fungovalo podobně, akorát v mém pokoji máma neuklízela, protože to kdysi zkusila a já pak samozřejmě nemoh tři neděle nic najít.
A proč? No protože to bylo vždycky TADY a maminka to dala na pro ni logičtější místo.
No, chvíli jí to trvalo pochopit, že děkuju za úklid, ale teď se v tom nevyznám, nějakou dobu kroutila očima, že "tam radši chodit nebude, protože ten bordel nemůže vidět".
Jenže to, co mamince připadalo jako bordel, byl bordel tzv. organizovaný - přesně jsem věděl, kde co mám.

Takže to časem (když už jsem končil základku a pak byl na střední, takže jsem se uměl ve vší slušnosti ozvat) skousla, prohlásila cosi ve smyslu "a tu tvoji hromadu hadrů na křesle taky neřeším a pak se nediv, až budeš něco shánět a nebude to vypraný, co do pračky nedáš, to neperu" a bylo to.

A takhle by to, aspoň podle mě, mělo fungovat.
Mladší ségra se taky v pubertě divila, proč nemá vypraný to a to - po pár odpovědích "a dalas to k vyprání?" taky pochopila, že samo to tam nedoskáče a fungovalo to.

A na konec pro odlehčení:

Víte, proč ženy vždycky vědí, kde co je?
Protože to tam přendaly z místa, kde to bylo odjakživa.

TRISSIE: Tak tak, já mám po mámě taky, jak už jsem psal, čtyři, máma tomu říkala "síťovka", ač to přímo síťovka jako že fakt síť, není, když ji zmačkám, v pohodě se vejde do kapsy.
Takže pokud větší nákup (což je málokdy, nakupuju průběžně cestou z práce), krom batohu jedna dvě tyhle síťovky aj vybavené.
Igelitku jestli jsem za těch patnáct let, co tu už maminka není, koupil v jednociferném počtu případů, u nás v krámě máme totiž takový bohulibý zvyk, že je vždycky na stole za pokladnama pár šikovných krabic právě pro zákazníky na nákupy.

Takže když už něco fakt neplánovaného, využiju krabici a je to.

My jsme odjeli do menšího bytu s méně věcmi a pozoruji jak fungujeme.
Další věc je, že ty věci co si chceme nechat potřebujeme zase odvést, což taky snižuje riziko toho nasbírat víc než je nutné.
Má to své mouchy, nechala jsem doma svůj oblíbeny málozubý hřeben a vzala si cestovní dva v jednom - kartáč a hřeben a je naprosto nepoužitelný takže jsem si koupila nový hřeben tady 😣co asi už nikdy jindy používat nebudu…
Děti zas vymýšlejí hry s “nehračkami” protože prostě hraček je fakt omezené množství a jeden syn si dneska na sebe hodil stoličku protože přece si hraje na poštu.

TANKIE_: držím palce! ale ten pocit "zbavila jsem se věcí rychle a jednoduše" je návykovej, takže šance jsou dobré! :-)

Ja se musim jen trochu pochlubit, dik 8).
Jak jsem jiz psala, budeme se stehovat. A novy byt rekonstruovat. Zustal v nem nejakej nabytek, dobrej, ale my ho nechceme. A ja jsem tak dlouho resila, co a kam a komu a po kouskach, az jsem to dala za odvoz frajerovi z Kladna za dekuju. A je mi lip. Nasrat na tech par stovek, co bych utrzila, musela bych tam jezdit kvuli kazdymu prdu zvlast. Tak je to pryc a nemusim to tudiz resit. Tak snad se mi zadari se tak efektivne zbavit i veci, co nam zbydou ze statyho bytu a nechceme je stehovat. Mame totiz i garaz a tam se daj odlozit veci “na nekdy”, co nikdy neprijde. Musim odolat a neschovat nic.