Karel Gargulák
Vážení přátelé, vy co mne sledujete kvůli vzdělávací politice a vzdělávání, chtěl bych vaši pozornost zacílit na rozhovor s Daniel Prokopem. Ten na Český rozhlas rozebírá to, jak vidí výsledky českých žáků v mezinárodním testování PISA a jaké důsledky to podle něj má na cíle a opatření vzdělávací politiky v ČR.
ČRo: Jak tedy přehodnotit celý ten systém? Co může na tom stavu, který se ukázal, respektive demonstrovala vlastně ta srovnávací studie PISA, změnit Strategie vzdělávání 2030+?
Dan (ten z PAQ Research): "Já jsem spoluautor. Musím sebekriticky říct, že podle mě ta strategie je taky trochu nejasná v tom, co a jak se má učit. Rozhodně jsem dnes více zastáncem toho, že má být jasněji vymezený obsah vzdělávání, abychom nedělali dokument, který je nejasný a hodí se vše na školy. Ať si to každý učitel nějak zvládne. Takto se zvětšují rozdíly v tom, jak jsou školy schopné cíle i obsahy aplikovat.
Měli bychom vyhodnocovat na úrovni škol, jak se jim daří vzdělávat žáky. Abychom věděli, že nějaké škole se vzhledem k tomu, jak má třeba vzdělané rodiče, daří dobře, a jiné hůře – abychom dokázali pomoct tam, kde se to nedaří. To v Česku neděláme vůbec, a třeba v Anglii a jiných zemích to dělají.
Měli bychom se hodně zaměřit na základní gramotnosti a vyhodnocování, jestli se ty děti, řečeno jednoduše, naučily číst a počítat, protože to je samozřejmě předpoklad všeho dalšího rozvoje v životě. Takže možná i krok zpátky v tom velkém důrazu na široké spektrum dalších kompetencí."
Český rozhlas Dvojka: Nejsou ty děti, řečeno úplně laicky, přetížené?
Daniel Prokop: "Možná jsou trošku přetížené, ale podle mě jsou přetížení i učitelé. Jak vypadá zadání dnešního obsahu vzdělávání?
Máte tam předměty, vedle toho osm průřezových kompetencí – řešení problémů, podnikavost, digitální a další – a vedle toho dvě základní gramotnosti, čtenářskou a matematickou. A teď si to musíte sami nějak sestavit do obsahu vzdělávání. To je podle mě špatně. Neříkám, že ty kompetence jsou nedůležité, ale mělo by být úplně jasně zadané, jak se promítají do výuky, a nemají potlačovat základní gramotnosti.
Takže já jsem v tomhle trošku konzervativní nebo tradiční, a zároveň bych dělal mnohem jasněji zadané kurikulum, ten obsah vzdělávání, a vyhodnocoval jej. Měřil bych na úrovni škol, jestli ho školy naplňují. To je ten základ. Když odhalíte deset procent škol, kde se to nedaří, tak tam můžete pomáhat, podporovat ale i měnit ředitele a podobně – jako v Anglii nebo třeba v Mississippi.
Mississippi je stát v Americe, kterému se zlepšily výsledky oproti většině Ameriky, a je to o úplně stejných věcech jako například v Anglii. Měří výsledky, vyhodnocují je, zaměřují se nejdřív na základní gramotnosti, než jdou k těm složitějším."