vite,jeste me zajima vas nazor na tohle. vcera ten muj kamarad, pac jsme odblokovali salsi vec, zacal citim velkou bolest na levem rameni. to, ze vse co na nej zapusobilo zle, mu zustalo tuplem viset na zadech, to uz jsem mu rekla. no, a tak jsem si za nej jen sedla a rekla, pockej, ale nic ode me necekej, nikdy jsem to nedelala... trochu jsem si s tom jeho ramenem pohrala, a ta bolest odesla. vzala jsem ji a poslala tam kam patri :-)a hned pote ho to preslo.. a dnes rano byl ok.. jen me zajima.. jesli to neni otazka toho ze si to vsugeroval.. to ze jsem mu pomohla..

Na začátku byly hory a bylo moře.
Pak hory přestaly být tím, čím se zdály být
a moře přestalo být, čím se zdálo být...
Pak zase byly hory horami
a moře mořem.

dekuji vsem kdo se k tomu vyjadril. napsali jste mi vsichni to co uz jsem davno vedela, jen jsem to v sobe neumela najit.. dekuji Vam za smer,ktery jste mi dali.. moc si toho vazim.. dnes jsem provedla silenou vec, sdilela jsem s sobe bolest kamarada, o kterem jsem psala, ze mu pomaham... je to silene.. nestihla jsem to se s tim vyrovnat.. nedobila jsem se.. a je to silene, muci me to zevrnitr.. uzira.. takovy smutek.. az me z toho boli srdce..vim, ze se to asi nema, netusim jak jsem ho od nej vzala.. ale byla jsem v nem.. boze, to je pocit.. to je pocit zjiteni ze vam opravdu nehrabe, ale ze to je skutecnost..je to hodne zvlastni.. nevim jestli to dokazu.. ale je to nadhera, se ted na nej podivat.. vite, kdyz vite, ze opravdu je to to ono.. je to on, cely nahy kdo pred vami stoji.. vidite kazdy pohyb myslenky.. v ocich.. ale vim, ze to da jeste praci, ale to co jsem dnes udelala.. prekvapila jsem sama sebe..jen jsem se chtela podelit..

Kdyz si ukopnu palec, tak taky nikdo nevi jak moc to boli dokud si ho neukopne sam. O to jde prizit si svou zkusenost.
Udrzet si to svoje je taky dulezite. Kdyz dite place, ze upadlo, dame mu bombon. Tim mu odvedeme pozornost od bolesti. Delame to vsichni, timto zpusobem manipulujeme s mysli ostatnich. Problem je vsak ve zneuziti v cisi prospech.
Pokud je to k pomoci, je to v poradku.
To ANNA: vzpomen si na psy. Znicil jsemcely svet, to je hrozne......
Nedas si pivo, cigaro, bombon......

Duchovni samota neni fyzicka samota. Pozor to si neplest. Do sebe vidi jen a jen kazdy sam. On je ten kdo svuj svet vytvari. Proto jsou zkusenosti nesdelitelne. Daji se pouze asociovat v pribezich a napodobach. Svety muzeme spolecne sdilet nikoliv vsak prozit.
Samozrejme laskyplny vztah ten svet prozari.

tak vypořádat se s životem musí každý sám za sebe, protože to jinak nefunguje, ale člověk v tom může mít (p)o(d)poru od někoho blízkého. těžké to bude stále dost:))

imho všechno má svoje pro a proti, když je člověk sám, méně ho ovlivňují jiní lidé a tím pádem se může o to lépe naučit naslouchat sám sobě, na druhou stranu to neznamená, že by vliv okolí v tomto případě neexistoval, takže se člověk taky může parádně zaseknout, zapomenout, sejít z cesty, potlačit... nebo upadnout do těžkých depresí a chtít se vším skoncovat pro ty rozpory, nejistotu a osamělost.

víc lidí se zas může důmyslně utvrzovat v důmyslných bludech a hůře se jim bude měnit názor, protože by to znamenalo ohrožení citového pouta a tím pádem riziko samoty.


ale myslím, že ta zkušenost osamocení a ponoření do, řekněme, liminality, je jaksi iniciační událostí, nikoliv vedlejším produktem celého procesu.


YANINNA: chápu tě.

mno, ale muze najit pritele, ktery ji bude uprimne milovat. to by mohlo stacit na to co pise ze by chtela...

imho

YANINNA: Vsichni opravdovy duchovni jedinci byli vzdycky osamoceni. Frantisek z Asisi, Budha, Carl Gustav Jung, vsichni samani atd. Jde o to, ze ti proste nikdo neporozumi. Zijes ve spolecnosti, kde jsou uznavane naprosto jine kvality - materialismus (tvrde lokty, sobectvi, arogance, nenavist - proste konzum)
Pro tebe je nini "co je nahore, je i dole. co je uvnitr, je i vne"
Jen to vnimej, neovlivnuj. Ego ti to muze vzit.

nemuzu s tim nic nedelat a jen sledovat.. tesim se a zaroven se bojim.. jsem silna a zaroven uplne na dne.. vite, jak uz jsem psala, chci pomahat, chci otevirat rany a hojit, chci ukazovat cestu.. ale na tohle vse ja mohu poukazat, zalezi na cloveku jak moc na sobe pote chce pracovat. jenze trochu mi vrta hlavou, vite, kdo pomuze me? potrebuji nekoho s tim to muzu sdilet, kdo mi porozumi kdyz reknu " ano, tenhle clovek ma fialovou skvrnku na pravem rameni.. nekoho, kdo to pochopi, mozna mi trochu pomuze nest tu tihu.. nebude se na me divat jako na blba nebo zazrak.. nekoho pro koho je tohle normlani.. jej.. zaroven nevim komu, jake knize verit, kam jet, co poznat..

YANINNA: jdi za svým srdcem - naslouchej mu možná se jím i řiď , užívej si to rozvíjej svůj dar ! ale vždy mysli i hlavou a mysli i na sebe ! nikdy nedokáže pomoc všem a všemu, bohužel nikdy nebudeš a ani nikdo z nás kouzelnou vílou z pohádky. mnoho úspěchů a hodně štěstí ! :)

Lidi se ti to budou pokouset vzit, prekroutit, znicit. Jdi si svou cestou a nenech se ovlivnit. Prosim vezmi si me rady se svym citenim a nenech se ovlivnit. Bohuzel do slov se promita Ego.

Respektive vnimej. Drz se.

YANINNA: Super, gratuluji. Nic s tim nedelej, jen to sleduj.

yaninna: tak se take musim pripojit k kaliph a peter pan. to jak ses na tom uvnitr ted je fajn, ale nemusi to tak vzdycky byt---

v pripade potreby, nekdy kdykoli - krize ci otazka - posta.

preju good luck and the way

YANINNA: ještě jedna věc...pro mě je to docela těžké, naučilo mě to chápat lidi a odpustit i těm co jsem si myslela, že nikdy neodpustím. Na kursech mám ještě jednu "babičku" Říkám jí tak i když jako babička nevypadá, protože chodí tančit se svojí vnučkou. To je paní, kterou mi asi někdo poslal. Funguje u mě jako takový bezděčný učitel, moc ráda bych se učila od ní dál a myslím, že to tak dopadne. Ted jsem ji zvala na svoji přednášku(ted v pátek na ezoteře) .Také jsem jim říkala o přednášce Jordánové a o hudebnících Úžas v rytmu..a říkala mi zajímavou věc...že by ráda přišla, ale že nemůže. Že když jde na takovou přednášku, že se musí naladit na energii toho přednášejícího nebo spíš přeladit a že to už ted nechce dělat....že už je naladěná. I proto si moc vážím toho, že ještě pořád chodí ke mně tančit . Už jsem se jí ptala jestli má přednášky...myslím, že se od ní ještě mám hodně co učit. Druhý člověk, který je mi hodně příjemný je Taisha Tauma. I když ví hodně věcí tak je jak to říct..otevřená, vstřícná a není dogmatická.

YANINNA: mám něco podobného...silné nutkání něco v téhle oblasti dělat, učit se, všechno do sebe zapadá...takže jsem už prošla reiki 1, reiki 2, šamanismus, asyrskou léčbu, ted dělám kurs tradiční čínské medicíny, začala jsem Jordánovou...beru to tak, že se učím, že každý ten střípek skládá mou vlastní mozaiku. Ted u Jordánové jsme dělali odblokování....s úplně cizí ženou jsme si povídali..přišla jsem na to,že nejhorší pro mě je něco neříct...nepřipravit lidi o svoji cestu.nechat je tam dojít. Učím orient. tance a právě tam se energie probudila. Moje tanečnice už mě znají a tak to mé "čarování v kruhu" berou...ted naposledy se jedna ptala co to s nimi dělám, že má husí kůži úplně všude. Až budeš v Praze..zajdi ke mně na hodinu...mám pocit, že si máme co povědět.

YANINNA: j, hezké, moc rád bych tě potkal, škoda že cestuješ. Vždycky jsem si přál potkat někoho s takovým darem. Jednak bych mohl sdílet. A jednak, když si dva vidí až na dno, nemohou před sebou lhát, přetvářka jde stranou, a i ten nejhlubší "kal" lidské existence může klidně na světlo, protože kdo tohle vidí, nechápe ho jako "kal".
Mám to tak, že to probíhá stále, jen když chci, mohu se přepnout do ještě hlubšího "módu", kde už jde skoro předvídat, jak se lidé zachovají. A ten je potom podobný jak píšeš- v tu chvíli zvýšení energie, tranz až bych neřekl, ale trochu tím směrem- a potom jsem také vyčerpaný. Při normálu ale energeticky v pohodě. Jen si to občas neuhlídám a řeknu lidem věci, které samozřejmě totálně popřou, a jejich pravdivost se ukáže až časem. A také se mně kvůli tomu často lidé bojí, že v nich vidím věci, které by nechtěli abych viděl, nebo chtěli, abych viděl jinak, tak jak je chtějí ve své masce prezentovat. Lidi vůbec tu pravdu moc neradi...
Narozdíl ode mne při tom zřejmě zůstáváš otevřenější a bereš si to více do vlastních emocí. Je to ženské, ale potřebuješ se naučit rozlišit svoje emoce od těch přejatých. Často to dost splývá. Musíš vědět, že některé z těch emocí co cítíš, nejsou tvoje a brát je tak. Až tohle pochopíš, pravděpodobně to dokážeš i vypnout.
Měla by ses naučit také rozumět tomu, co ve druhých vidíš. Vím, že ten dar nese i to, že tomu přirozeně rozumíš, i když třeba nevíš pořádně co to cítíš a nedokážeš to pojmenovat. Ale myslím rozumět také z pohledu druhých, jak to chápou (či spíše nechápou) oni. Osvědčila se mi kombinace meditací a psychologie, jenže s tím, že nesmíš brát úplně vážně ani jedno z toho :) Z psychologie spíš to alternativní (tady bych C.G.Junga doporučil) než to tradiční. Pokud ten dar máš, jsi odsouzena k tomu nevěřit žádnému dogmatu, žádné pomocné berličky tě nemohou dlouhodobě podepírat. O to je težší čemu věřit, protože všechno "už hotové k věření" po čase prohlédneš. Určitě věř tomu co cítíš, povede tě to.
Až zase někdy zavítáš do čech, rád bych se s tebou setkal. Jsi zvána na čaj :-)