myslím, že "všechno je součástí téhož" to vystihuje dost přesně .. nehledě, že to může vypadat jako ideologická demagogie :-)
nédávno mě napadlo přirovnání ... ale hádám, ani to nebude dávat smysl :-)
vychází se z premisy (která má jistou obhajobu i ve vědeckém pradigmatu), že všechno je původně jen energie. všechno, ať jsou to ty nejmenší částice hmoty, se v tom čemu říkáme svět vyskytují ve vztazích (to platí jak v mikro tak v makro kosmu) vztah je síla, a síla (představuj si ji třeba pod přitažlivostí, která drží elektrony ve valenčních vrstvách atomů) je energie. tedy všechno ve světě je energetické povahy.
dále pak z premisy, že tahle energie, resp. vztahy, kterými se projevuje, kterými se nám dává, má určitý systém, řád. že tedy nejsou náhodné, tedy, že například ... protony, neutrony a elektrony, různých prvků dělají molekuly konkrétního prvku vždy stejně, kdyby to nědělali podle systému, řádu, nebyly by možné pravidelnosti.
a z premysy, že ať už to budeš brát od energie, která se uskupuje nebo od systému podle kterého se uskupuje, za obojím stojí stejný princip, a že tenhle princip je vědomí, duch.
duch, systém, energie je esencí všech věcí.
(přirovnání:) jestli na počátku, přede-vším, dřív než všechno, bylo nic, i toto nic bylo podle systému, který v tu chvíli byl "ničím", a tedy nebylo nic.
pokud dnes ale máme, setkáváme, mnoho jednotlivostí, ať už jsou jakéhokoliv rodu, pak je to stále týž systém, který byl na počátku nic a která je ten individualizovanou mnohostí. každá individualizovaná jednotlivost, je ale stále a vždy byla, ať jakkoliv rozdrobená, prodchnuta duchem, vědomím, a tedy tohoto ducha obsahuje, nese svůj kousek původního vědomí v sobě, a tedy je vědomím.
vše co je .. i život sám .. je tedy vědomím. vše tedy má stejnou "životnost"("oduchovnělost"), je stejně živé, protože je fundováno určitostí vědomí, které ho koncipuje.
uf :-)))