NIKOPOL: Ach tak sorry, tu větu jsem pochopil špatně (že jsi dělal něco jiného a s někým jiným, ale pokládáš to za srovnatelné).
Pokud vím, tak tu áju v Ekvádoru pijí frekventovaně - třeba obden - a že by je to nějak limitovalo to nevypadá.
Navíc to frekventovaně nejspíš dělat i musíš - většinou to není tak že se napiješ 5x a máš doživotně vystaráno.
Takže chceš říct že nežehráš na áju, ale na její současnou módnost a mediální nadšení? Protože to si můžeš vzít na mušku fakt cokoliv.
NIKOPOL: Ajahuaska je medicína, a dobrá medicína.
Pije se po tisíciletí.
Jedna ze zkušeností šuarských šamanů (které samozřejmě nemusíš věřit) říká, že když začneš užívat nějaký lék, tak teprve po sedmi generacích (tvých potomků) se pozná, co to skutečně dělá.
Jestli to nevyvolává nějaké škodlivé účinky na těle/mysli potomků.
A v tomhle směru je ája prověřená, víc než hodněkrát.
A podívej se z tohohle úhlu pohledu na naši sto let starou civilizaci - co všechno za chemku do sebe cpem. A nazýváme to léky.
Co víme co nám to (fyzicky i psychicky) přinese za pár (desítek) let??
Žijeme z instantních prefabrikátů, ale Tobě se nezdá t co je tu (pravda, v Latinské Americe) odjakživa.
Srovnáváš to tu s drogama, co se zneužívají na dýcháncích mladých.
Za jak dlouho se Ti přestane pozdávat že tady pijeme čaj a kafe? Kolik z nás v jeho vaření a pití hledá nějakou "cestu"?
Skoro nikdo. A jak moc nám to škodí? Nijak zvlášť, řekl bych.