WAMP_ELF: co jsem čekala? doufala jsem a pořád doufám v pochopení

TYET: Pokud vyhodíme představu Boha jako nekonečné lásky, kde upřímně řečeno to dost ukazuje na dogmatickou víru, že Bůh je takový, protože jinak by to přeci nešlo, tak nám doopravdy zůstane pouze to, že se musíme starat sami o sebe. A Nagualové si vzali jednoduchá fakta. Jediné, na co se můžeš spolehnout je čas a smrt. A vzheledem k tomu, že smrt je tu stále s námi, tak není prostor na flákání se. Aneb "neznáš ani dne ani minuty". Z toho principu je logické, že místo resignace vzlali Nagualové myšlenku smrti jako svůj hnací motor...

OGMIOS: Nevím, jestli je Vesmír přátelský, ale když se podíváme na veškeré aspekty života. Nejenom našeho (jak si stále něco nalháváme, jak neposloucháme své vyšší já a z toho po tom do nekonečna trpíme), ale i duše naší rodiny, města, národa a v neposlední řadě lidstva, tak tady máme jednoznačný důkaz o tom, že Vesmír je predátorský a zlý. To, co se děje ve světě je samozřejmě důkazem úpadku naší morálky a hodnot. To samozřejmě generuje to, že 1% má možnost si s námi hrát na kočku a na myš a jsme pro ně, na fyzické (i duševní) rovině loutky. Ale zase je to začarovaný kruh (kruhy jsou nejlepší ne ;)). Je tomu tak, protože my tomu tak dovolíme...

Takže otázka? Pokora a víra, že po smrti, když nebudu moc "zlý" je ráj, takže celý život budu pokorný a hodný a budu možná mít vstupenku do nebe. A nebo boj o vlastní individualitu a svobodu?

Když jsme u představy pekla po smrti, tak mi to nedá vzpomenout si na Welsche, kde ve svých Hovorech s Bohem trochu rozebírá představu nekonečného pekla a utrpení.

Pokud je Bůh, tak dobrotivý a všemilující, tak proč by něco takovýho dělal?

TYET: jinak ano, vidim to ze duse/vedomi tu sbira zkusenosti ktere se pote sdili se zdrojem. takze chapu odkud pochazi ta vize orla v uceni nagualu. takze jedina otazka kterou si ted muzu klast je: je tento vesmir pratelsky?

TYET: je to zajimavy, dost jsem o tom premyslel protoze pro kazdeho je ta smrt jina i to co prijde po smrti kazdy vidi jinak, nevim cim to je. myslel jsem si ze to muze byt kulturou jenze pak jsem videl ze treba i nase kultura dava lidem prozit okamzik smrti jinak. at uz nekdo potka prevoznika nebo to je jinak. ja co jsem videl je ze po smrti clovek prochazi nekolika urovnema tady na zemi, potom prichazi krajina ktera je podobna te zemske ale takova lepsi(treba koresponduje s predstavou raje) potom ale duse jde dal a dal a prochazi znamym vesmirem az projde za vesmir a dostane se zpatky ke zdroji. myslim ze uceni nagualu je jen jeden z pohledu na to same. urcite si myslim ze jim to funguje, ale take si myslim ze funguji pristupy jinych uceni/nabozenstvi. jde jen o to cemu veris a co si z tohohle sveta udelas, takova potom bude i tvoje zkusenost.

tohle jsou hrozně silný, děsivý a nepříjemný věci, člověk to skoro nerad čte, na druhou stranu to je svým způsobem uklidňující:
Učení Nagualů (Gato)
Všechna světová náboženství tak či onak učí, že celá podstata vesmíru je dobrotivá a přátelská. Pouze musíme vše uchopit za správný konec, získat pravý vhled do vlastní podstaty, dělat řádné věci a z každé situace se poučit...
Za mnohdy děsivou maskou se skrývá dobrotivý Bůh (či podstata světa), jenž si onu masku nasazuje právě z toho důvodu, aby lidi odradil od skutků a cest, které vedou do krajin zmaru a bolesti.
Ve starých mexických nábožensvích je jediným pánem čas, který mění mladíky ve starce, a ty pak v kostry. Navíc celý svět může být kdykoli zničen, jak se to už v minulosti několikrát stalo. Nezbývá tedy nic, než v pokoře a rezignaci žít den za dnem. O nějakém přátelském Bohu či vesmíru nemůže být ani řeč. Celý lidský svět je tu pouze k pobavení bohů, mnohdy krutých a rozmarných.
Z podobného úhlu vidění je postavena i základní premisa učení Nagualů: Celý vesmír je predátorský, chladný a bez špetky zájmu o lidský uděl. Celé další učení se odvíjí od tohoto pohledu, a tím se zásadně liší od všech náboženství a drtivé většiny nauk.
Vesmír je predátorský a Orel, síla, jež dává všemu živému život a vědomí, je uděluje jen proto, aby si posléze - v okamžiku smrti - vzal zpět jak život, tak i vědomí obohacené o životní energie a zkušenosti. Jinými slovy, Orel nás tvoří jen proto, aby si nás zvlášť chutně připravil k žrádlu.
Celým učením a celým životem bojovníka prolíná strach. Strach je od počátku do konce hlavní hybnou silou v životě čaroděje. Je to právě tím, že od začátku je učedníkova pozornost záměrně obracena na děsivou stranu světa, tedy na onu destruktivní, predátorskou část. Je to zcela pochopitelné, neboť v nauce Nagualů není nikdo, ke komu by se dalo obrátit s prosbou o pomoc, milost nebo vykoupení. Není kde hledat útěchu či útočiště. Čarodějové tedy s obratností a moudrostí sobě vlastní přetváří strach v motor svého snažení.
Vědí dobře, že člověk dosahuje svého maxima, když stojí zády ke zdi, nemá už kam couvnout a je nucen bojovat v bitvě, která dost dobře může být jeho poslední.
Celá životní strategie čarodějů je upřena na rozhodující bitvu, kdy v okamžiku smrti čaroděj podstoupí rozhodující boj s všezničující silou o své vlastní vědomí. V sázce je buď konečná anihilace, nebo totální svoboda. Poněvadž ani čaroděj přesně neví, kdy k této bitvě dojde, musí být stále ve střehu, stále bezúhonný. Jinými slovy, strach mu brání byť jen na okamžik sejít z cesty či věnovat se zahálce.
Je tu opět velký rozdíl mezi učením Nagualů a mnohými náboženstvími.
V náboženství mnohdy stačí pouhé neporušování zákonů a tabu k získání odměny v podobě ráje. Je stále na koho se obracet, kde hledat útěchu nebo důvod, proč hledět na smrt s nadějí. V buddhismu a hinduismu lze dosáhnout nirvány už během života.
Čarodějové potřebují nesmírnou moudrost a poznání, aby překročili nihilismus a beznaděj děsivé strany světa, kde místo Boha, Buddhy či jiných dobrotivých mocností je jen rozšklebená maska Času neúprosně požírající vše stvořené, jen ten, kdo hledí přímo do této masky a s klidem se usmívá, má duši bojovníka.

NIKOPOL: súra je jedna kapitola v koránu, sura je něco jako "božská (andělská) bytost" v sanskrtu (od toho asura - démon), sjúra neznam, Súrja znamená Slunce, Sluneční bůh, opět ze sanskrtu