DOCKINEZ: Sladká rejže je super, třeba jasmínová, trochu rozinek, skořice, kari. :) (Ale to se nedá s jídelnama porovnávat, žejo...)

Ja - rocnik 1978 - jsem byl v jidelnach na ZS docela spokojen, a krome odporu k ryzovymu nakypu (coz je ale perverze an sich - sladka rejze je ohavnost podobna sladky housce v mekáči) na mne vaznejsich nasledku nezanechala. Asi jsem mel kliku.

To byla vůbec velmi praktická dovednost, kterou v nás školní jídelny vycvičily... Poblít se na povel. :) To na Západě uměj jenom fakíři.

CROME: My jsme měli živý kompost, jmenovala se Bára a dojídala po všech všechno. Nevděčné děti se jí pak posmívaly, že je tlustá.

A pak ty priserny zeleny varnice a v nich caj s mlikem!
U nas se nedojeny jidla hazeli pod stoly, strkali do kvetinacu, kreckovali do tvari a vzapeti vyplivovali v prujezdu..

Na školních jídelnách byly vždycky nejlepší ty tácy, na které se dávalo jídlo. Dost páchly, jak je omývali špinavým hadrem, a měly od plísně začernalé rohy a vůbec po čase se začínaly zajímavým způsobem deformovat. Do toho kuchařky s hlubokým hlasem, srostlým obočím a rukama zocelenýma žárem od ploten. Jaj dětství - je na co vzpomínat!

Potraviny za komunistů byly toxické a zdraví nebezpečné. Blog - Jan Ziegler (blog.iDNES.cz)
http://ziegler.blog.idnes.cz/c/260520/Potraviny-za-komunistu-byly-toxicke-a-zdravi-nebezpecne.html

Hrůzou bývaly školní jídelny. Moje vzpomínky jsou z brněnské ZDŠ Blažkova ze sedmdesátých normalizačních let. Tamní jídla se prakticky nedaly jíst. Maso s dušenou mrkvi a brambory bývalo tak odporné, že je nemohu dodnes. Pamatuji si, jak jsem organizoval vyhazování zdejších blafů. Pamětníci si jistě vzpomínají, jak je „soušky“ učitelky vracely se zbytky jídel dojíst. My jsme to řešili tak, že jsme obětovali jednoho spolužáka, který toho vracel málo, ten odlákal pozornost dozoru a my rychle do okýnka a vysypat zbytky . Jednou můj kamarád řekl při vyhazování kuchařkám, že nad tím, by i Žid v Osvětimi zaplakal a já si přisadil, že i naše prase u babičky si žere líp, než to co máme tady. Na co si také pamatuji, tak to byl příšerný puch s kuchyně. Vím, že nejsem sám, kdo má takové zkušenosti, podobně školní jídelny z dob mého mládí popsala i spisovatelka Irena Dousková ve výborné knize Hrdý Budžes.
To se presne shoduje z mou zkusenosti ze skolni jidelny. Jako nepopsatelnou ulevu jsem citil, kdyz jsem tam nemusel od 6. tridy chodit a delal si misto toho k obedu michana vajicka a ohrival domaci jidlo od vcerejska.
Pamatuji si, kdyz jsem byl nemocny a mati mi prinesla polevku ze skolni jidelny s pulcentimetrovym skraloupem tuku neznameho puvodu, i ona mi zacala verit, ze se tam neda stravovat...

Miloslav Ransdorf je europoslanec s platem českého prezidenta, který není schopen nedělat dluhy. Miloslav Ransdorf je zastánce jasných a vymahatelných pravidel a za tři roky je stihl již třikrát porušit, když svým autem srazil dvě ženy a jednou nedal přednost zprava. Nyní je to Miloslav Ransdorf, podle kterého se musí vyměnit vláda. Je jeho zájem skutečně nezištný a jde pouze o odpor k ideologicky protivné vládě?

Pokud je tomu tak, jsem jen ráda, když nás kritizují komunisté. Znamená to, že děláme něco dobře. Tato republika vznikla na odporu proti komunismu a vzdalování se od jejich pojetí světa je cílem této vlády a i naší země. Na těchto ideálech naše země vznikla.

Obávám se ale, že panu europoslanci jde také o partikulární zájem. Pan europoslanec své dluhy neřešil, dokud ho rádoby přichýlila vládní koalice ČSSD a de facto komunistů za Jiřího Paroubka. Nyní má platit. Jeho vila, chata, další nemovitosti a majetek jsou v exekuci. Státní aparát mu měří jako každému jinému. Kdyby byl součástí vlády podporované komunisty, tak si dokáži představit, jak by si mnozí z ČSSD nožičky uběhali, aby panu europoslanci pomohli a koupili si tak loajalitu jeho křídla ve straně, které vždy stojí proti dnešnímu předsedovi. Pan europoslanec by měl zpět majetek i společenskou důležitost. Za této vlády to není jako za komunismu, kdy si někteří byli rovni a jiní rovnější. Tato vláda dbá na dodržování zákonů. I proto má problémy. Rozhodně je to ale lepší než vláda, po které volá pan europoslanec Ransdorf.



Dagmar Navrátilová, poslankyně Parlamentu ČR