ten zhovadilej problem = ten zasranej system. System kde moc a prachy znamenaji vsechno a nikdo se ani nic nesnazi zmenit. To byla u nas normalizace.

jestli ale lidem chybi to praskani a verejna sikana, navrhuju jim to tak na rok zavest. A pri tom zrusit vetsinu verejnych sluzeb, uklidu a sundat filtry z tovarnich kominu, spaloven a elektraren. A kazdymu tretimu na dialyze rict, ze umre, pac se na nej nedostane.

PATISLAV: já nemám problém s jednoslovným shrnutím "dobro" - "zlo", ale problém nastane, když s tímhle půjdeš za středoškoláky, zvídavými dětmi apod. a budeš si to přibarvovat, tak aby černá vypadalo opravdu černě a neutíkala ti náhodou do šeda...

Dostaneš se do zajetí stejného problému jako když jim budeš kázat o drogách a o alkoholu a oni si pak vidí, že spolužák Jirka nežije na ulici a ani nekrade i když ho viděl před časem zapijet pilule MDMA koňakem :)

Na jedné straně ti média s oblibou popisují minulý režim jako dobu, kdy pomalu celý národ permanentně úpěl pod knutou bolševika, popravoval jednu Miladu za druhou a člověk měl štěstí když jednou v životě viděl Rujanu. na stranu druhou tak nějak instinktivně tuší, že to tak nebylo, soused vzpomíná na pivo s párkem a honění holek na lipně, v televizi běží Což takhle dát si špenát a na dobových záběrech žádní dráby s beranicí a rudou hvězdou na čele taky nejsou vidět.

Mladý citlivý a rebelující středoškolákovi nutně dojde, že něco asi není v tom popisu v pořádku...

CICO: ne chápu, že cheš být vtipný a konfrontační zároveň, ale spíš se v tom ztrácíš. já se snažím jenom poukázat na to, že pokud si věci přibarvuješ, tak ať může být tvá motivace jakkoliv chválihodná nebo alespoň pochopitelná, skončíš u přilhávání, které není nikdy dobře.

Specifikum velkých represivních režimů 20. století, vždycky bylo to, že v nich v různých obdobích zároveň existovali zvěrsta spolu s normálním civilním životem.

Vzpomínkový optimismus je pamatovat si pouze to "dobré", zveličovat to a popírat to zlo.
Vzpomínkový pesismismus pak bude dělat to v opačném gardu.

PATISLAV: fajn nemám s tím problém - nacistické něměcko v neválečných letech, řekněme třeba 34-39 vs. ČSSR

čemu já říkám démonizování je neakurátní popis reality z dvou krajních pozic:

Německo varianta 1:
Člověk nemohl ani chvíli svobodně dýchat. Soused udával souseda. Lidi se báli. Kdykoliv mohl kdykoliv okamžitě skončit na služebně GESTAPA nebo v koncentráku. Normální člověk bez stranické legitimace neměl šanci. Nacista dokázal jenom krást a zabíjet, nikdy nic nevytvořil.

ČSSR varianta 1:
Člověk nemohl ani chvíli svobodně dýchat. Soused udával souseda. Lidi se báli. Kdykoliv mohl kdykoliv okamžitě skončit na služebně STB nebo v kriminále. Normální člověk bez stranické legitimace neměl šanci. Bolševik dokázal jenom krást a zabíjet, nikdy nic nevytvořil.

Nemecko varianta 2:
Slušný člověk pokud se nepletl do politiky a nebyl to žid, tak se něměl čeho bát. Byla práce, po chaosu a bídě výmarské republiky měl dělník konečně co jíst. lidem se vracela hrdost. Jistě byli zde přešlapy, za to ale mohl úzký okruh těch zlých a týkaly se především potížistů.

ČSSR varianta 2:
Slušný člověk pokud se nepletl do politiky a nebyl to kapitalista, tak se něměl čeho bát. Byla práce, po chaosu a bídě první republiky měl dělník konečně co jíst. lidem se vracela hrdost. Jistě byli zde přešlapy, za to ale mohl úzký okruh těch zlých a týkaly se především potížistů.

To není o tom, že protektorát budeš obhajovat, ale o tom, že se budeš snažit u kritiky být objektivní, poctive hledat pravdu v kontextu. V tom je gró věci, jinak jí děláš medvědí službu. Pokud budeš popisovat normalizaci jako mordor, kdy byla jen temno, lidi se pomalu báli vyjít na ulici a půlka národa byla v kriminále, tak prostě lžeš a ať už zastáváš cokoliv, tak to mu víc škodíš než pomáháš. Stejně tak se tvářit, že za komárů tady bylo dobře, všeho byla hojnost a stát byl takový hodný báťuška, který spravedlivě ale přísně chránil své děti před zlem kapitalismu a že žádní političtí vězni nebyly, dopouštíš se toho samého z opačné strany - prostě lžeš :)