Tak sem zkusil udělat trochu researche na tzv. vlastní pěst.
O životě Honzátka uvádí JAN KALOUS ve studii Reflexe případu bratří Mašínů v dobovém kontextu například toto:
V květnu 1945 se mladý Honzátko účastnil odzbrojování německých vojáků a v rámci brandýské organizace Pěst tzv. čištění pohraničí, konkrétně v okolí Oseku u Duchcova. V dotaznících k tomuto období bez bližších podrobností uváděl, že byl od 1. května 1945 partyzánem, respektive členem rudé gardy pod velením Rudolfa Šrůty.
přičemž pak v dalším zdroji o brandýské organizaci Pěst (Petr Čeněk, zastupitel města BnL: Dozvuky II. světové války):
Do 5. 9. 1945 bylo vzato do vazby na 398 osob z celého okresu. Celou řadu konfliktů vyvolalo počínání partyzánské skupiny Pěst, která si přisoudila právo zajišťovat podezřelé a provádět domovní prohlídky. Rozruch vzbudilo také „přepadení“ houšteckého lazaretu partyzány, kteří zde u německých pacientů provedli důkladné prohlídky a zabavili mnoho osobních věcí, které odvezli. Fakt, že se přepadení odehrálo až 22. 5. 1945, tedy v době, kdy lazaret spadal pod staroboleslavské velitelství nebyl brán partyzány v potaz. Národní výbory byly tak zavaleny prací, že jejich členové téměř neopouštěli úřady a drtivou většinu záležitostí vyřizovali ústně.
přičemž první zdroj uvádí ještě výčet útvarů, kde Honzátko v příslušných letech sloužil - tam by asi taky šlo jít po jednotlivých událostech na těch hranicích a rekonstruovat alespoň z části to čeho se mohl účastnit. Píše se tam například:
Podle kádrového posudku okresního velitele NB v Brandýse nad Labem vrchního strážmistra Jeníčka z 10. dubna 1951 (v němž Honzátko figuroval jako zástupce velitele stanice v Čelákovicích) byl hodnocen v zásadě pozitivně jako „iniciativní orgán“: „Úspěšně se zapojil v zákrocích proti škůdcům veřejného zásobování, a to v obci Toušeň, kde bylo odhaleno velké množství zásob potravin a jiného zboží.“