MILAZAJICEK: Já nad tím přemýšlím, jako nad vůlí k zavedení nového postupu/inovace/procesu do zkostnatělého korporátu. Tam taky nemůžeš přijít a prásk: Takhle budeme od teď dělat produktovej design/výzkum/delivery whatever. Potřebuješ najít nějakou malou, vlastně nezajímavou věc, která je nenápadná, tak trošku všem u prdele a ve stínu. U toho máš větší šanci na to, že ti projde ten novátorskej postup, protože stakeholdeři si řeknou: "No co, je novej, má ještě chuť dělat věci jinak, vlastně proto tady asi je, tak ať si nabije držku na týhle kravině. Pak ho to přestane bavit a bude to dělat jako my, pěkně postaru, smrádeček teploučko." Tak to jdeš udělat, nejsi junior, a tak to umíš tak nějak rozumně politicky komunikovat. Když se Ti to podaří, máš nabito na to jít to zkusit udělat ve větším a pomalu (páč si nasbíral pár politických a vox populi bodů, že to klaplo), díky jednomu ostrůvku pozitivní deviace, měnit ten pekelnej, neefektivní systém, co se léta točí v tom zasmrádlým koloritu nechuti měnit věci k lepšímu, protože proč vlastně. Kdybys začal v centru a nepodařilo se ti to, dostaneš takovou "přesdržku", že: "No tak se na něj podívejte, chtěl to dělat jinak, po novu a jak se zlou potázal! Prostě se to musí dělat tak, jak my soudruzi říkáme už 20 let! Žádný hurá akce!" A Jiří má, z mého pohledu, neuvěřitelně hroší kůži to tady fakt posouvat. Klobouk dolů. IMHO :-)