ROTWEIN: nelítostná idiomatizace :-) ... musím ještě promyslet, jak moc divné a "proti-srsti" to vlastně je a má být v té němčině, podle toho se pak rozhodnu

ZCR: co exaktní výčet zvěřiny trochu obejít - "Který prolezl všemi usmolenými, zavšivenými hampejzy a těmi nejsmrdutějšími pajzly...

vši a blechy jsou taky zvěřina, kozí odér je zde rovněž zastoupen:)

PROMETHEA: určitě. Mám "konzultanta", pana docenta, takže to pak na něj, chuděru, všechno nahrnu. Jak jsem říkala, jde o text v jazyce roku 1654 (ca. do r. 1702), tehdy gramatika neexistovala. Teď jsem se zrovna zarazila na "massen". Skoro jsem zajásala, že se objevilo po dlouhých mílých jednoznačně srozumitelné slovo. Ha, chyba lávky - stará spojka a znamená "weil nebo da"...:) Dám vědět.

ALEXIS: no to samozřejmě byla součást té humorné úvahy, ta přípona je ďábelská - a teprve když si to člověk uvědomí, začnou mu některá slova připadat podezřelá (najmě krtinec a nevěstinec) :-]

ZCR: (vucheché, že bych na stará kolena zužitkoval jednu prastarou úvahu na téma významotvornosti přípony -inec (kravinec a slepičinec vs. krtinec vs. hostinec a nevěstinec) a opsal to (njn, já vím, trochu 'for the lulz') jako "obrážel psince, kuřince, kozince a jiné nevěstince, co jich jen v Severní Africe bylo"?)

GOBERS: pardon, já to napsal nejasně - nešlo mio vulgární charakter těch označení (ten je tam zcela určitě, a vulgarita v předloze taky), ale o příznakovost, resp. ustálenost... nicméně je to jen detail v povídečce, a zrovna v tomhle případě si jde ke kýženému kontrastu s metodistickým kostelem pomoct lecjak :-) ... hlavně jsem se bál, že nepoznávám nějaký zavedený idiom nebo tak něco...

ZCR: No však tak mě ty německé výrazy taky nepřijdou jako zrovna vybraná salónní mluva... a je tam IMHO prostě hlavní ta rovina, že to je tak póvl třída, že už to máš s příslušnou slečnou sociální pracovnicí skoro stejné jak s tou kozou, ne-li horší... Pod tím štěkáním, kvokáním a mečením bych si jako čtenář nic bezprostředního nepředstavil, maximálně že po Tobě během aktu bude skákat nějaký ten kur... ale to samozřejmě může někdo jiný cítit jinak.

GOBERS: na druhou stranu čubka, slepice a koza jsou v češtině relativně běžné vulgární výrazy, čímž se imho smývá to "zvířecí odosobnění", se kterým si autor zdá se hraje... (spekuluju)... možná ještě jinak (a taky s posunem) - "zamlada obrazil všecky severoafrické hampejzy, (ať už to v nich)/(a co v nich) štěkalo, kvokalo nebo mečelo" (a variace téhož)?

ZCR: To IMHO nefunguje, protože český čtenář si s tím nic bezprostředně nespojí. Jestli tam mocí mermo chceš zmíněnou zvířenu, tak musíš třeba takhle:

Zamlada znal každou čubku, slepici a kozu ve všech bordelech, co jich jen severní Afrika má...

GOBERS: jj, potvrzuješ má podezření (a obavy, zejména co se koziček mečilek týče)... asi to budu muset nějak opsat (možná "zamlada obrazil ty nejuštěkanější, nejukvokanější a nejumečenější hampejzy, co jich jen Severní Afrika dala"?)...
mimochodem, existuje něco jako Urban Dictionary pro němčinu?

ZCR: No, myšlené jsou IMHO ty nejpóvlovatější bordely v severní Africe. A zejména u toho posledního se může klást i otázka, zda tam ty kozy nebyly doopravdy (v Iránu jsou takovéhle "instituce" doložené)

hmno, tak taky jeden hlavolam (tedy alespoň pro mne): jak rozumíte tomuhle?

"Ein alternder Schiffskoch, der in siener Jugend durch sämtliche Hunde-, Hühner, Ziegenpuffs Nodrafrikas gefallen ist, gerät... in eine Methodistenkirche,..."

Jde mi o tu střední část vč. slovesné vazby "durch sämtliche Hunde-, Hühner, Ziegenpuffs Nodrafrikas gefallen [sein]", která má zjevně barvitě zastoupit všechny dostupné hříchy (Puff je mj. označení pro bordel, ale významů je víc) v opozici s (náhodnou) návštěvou kostela, ale s tou zvířenou si nevím tak úplně rady (doufám, že je to nějaký hravý idiom, resp. bojím se, pokud to nebude vysloveně nutné, tím směrem popustit fantazii... bohatě stačí, že jsem při marném googlení narazil na rozhovor s člověkem, který plánoval v Berlíně otevřít nevěstinec pro psy... ne, nezjišťoval jsem, zda k uskutečnění tohoto záměru skutečně došlo).

ROTWEIN: jsem architekt a "nemcinar", ale tohle jsem jeste nikdy neslysela
klidne sem pak postni, co najdes

Už jsem se sice hlásila v klubu Architektů, ale nejsem si moc jista výsledkem.
Takže dotas duplikuji drze i zde - nevíte, zda existuje nějaké ustálené sousloví, které by odpovídalo německému
Losament und Ornament?
Jde o dvě neodmyslitelné složky každé budovy (řeč je o 18. století), na které se tehdy kladl v architektuře hlavní důraz (Losament neboli také Lagement = pohodlné bydlení, Ornament = zdobné prvky). Ráda bych zůstala u trojsloví a ne to polopatcky rozváděla, i když mi kvůli "Losament" asi nic nezbyde. V češtině jsem nic obdobného nedogooglovala. Asi nechám původní verzi s poznámečkou pod čarou...(jen ať se i čtenář zapotí, když musím já:)

GOBERS: svět je malý :-]

ZCR:ZCR: No vidíš, kolik máš času:) Já prostě vzala svůj oblíbený Sterzingerův slovník z roku 1916, který tu leží vedle mě, ze kterému budu mít co nevidět kýlu, nalistovala a hle: gebrochenes Auge: a) (ve významu schmachtendes) - nyjící, hasnoucí, kalící se oko b) (ve význ.eines Sterbenden) - ztrhaný, kalný zrak, kalné, hasnoucí, vytřeštěné oko, oko obracejícíse, jdoucí v sloup, die Augen sind gebrochen - oči obracející se v sloup.

Asi vyhaslo v sloup se obrátivše:)

ROTWEIN: s tím idiomem bych se i hádal - když jsem to spojení potkal poprvé, hledal jsem dlouho a důkladně, a slovník bří Grimmů praví toto:

"das auge bricht [=, zcr] stirbt, wird dunkel, schwarz schwimmt vor den augen, vgl. das homerische τὸν δὲ σκότος ὄσσε κάλυψεν, gleichsam das licht, der glanz der augen birstet und erlischt"
http://woerterbuchnetz.de/DWB/call_wbgui_py_from_form?sigle=DWB&mode=Volltextsuche&lemid=GB10976 (heslo brechen, význam 7)

kdežto s tím českým obrátit (oči) v sloup se to má všelijak, a navíc u něj došlo k posunu významu: původně to znamená strnout, vytřeštit, ale pozvolna nabyl vrchu význam protočit panenky, a to posunem původního významu slova obrátit (původně znamenalo 'změnit')... zdroj Naše řeč, ale jsem líný dohledávat odkaz. Ani jeden význam neodpovídá popisu od Grimmů, jakkoli umírající může klidně oči i vytřeštit, resp. oči mohou mu vyhasnout vytřeštivše se ;-)

vidíš, Wedekind! ale to mám z toho, že jsem bohužel hodně nedivadelní člověk a dramatici mi obecně prokluzují mezi prsty...
No a asi to o mně něco vypovídá, ale ty Schnitzlerovy povídky a novely jsem četl s gust(l)em, a již po pár povídkách výrazně přehodnotil názor na to, co všecko si Kubrick (ne)musel přidat, když adaptoval Snovou novelu do Eyes wide shut :-)

Loesta neznám, podívám se... a ty osudy, no darmo mluvit - celý ten německojazyčný prostor (nás v to počítaje!) je hotový generátor na naprosto neuvěřitelné životní příběhy - občas se nestačím divit.

Jo a sám jsem ještě zapomněl na Švýcara Maxe Frische, Homo Faber byla jedna z prvních věcí, co jsem četl německy, na Mein name sei Gantenbein jsem si troufl, ale pak jsem to zhruba v půli odložil (což nelze brát jako ne-doporučení, občas se prostě v danou chvíli do dané knihy nezačtu a nezbývá, než ji odložit na jindy...)