ZCR: Ve Švýcarsku panuje to, co sami švýcarští lingvisté nazývají mediální diglosie. Tj. že germanofonní populace je (více či méně - to záleží na výši vzdělání) dvojjazyčná a oba dva jazyky (švýcarštinu a němčinu) používá v závislosti na tom, jakým médiem se vyjadřuje. Není to tedy situace jako v Německu, kde jsou dialekty sociálně nebo jinak podobně příznakové. Pokud se Švýcar vyjadřuje mluveným projevem, je to ve švýcarštině, ať je to vidlák z Appenzellu nebo člen Bundesrady. Pokud se vyjadřuje psaným projevem, je to obvykle v (spisovné) němčině. Podobná situace je třeba v arabských zemích se spisovnou a mluvenou arabštinou.
V poslední době se množí i případy, kdy se švýcarštinou píše - zejména na internetu, v smskách a podobně. "Seriozní" psaná literatura ve švýcarštině existuje, ale je řídká. Nějaké knihy pro děti, folklórní materiál, sem tam nějaká poezie a překlad Bible... :)