CERMI_FOX: jinak odpověď konkrétně na tohle je - jsou to politické a psychologické mimikry. Svoboda má mnoho nepříjemných stránek, spočívajících zejména v tom, že ji musíš respektovat u druhých, a to i když se ti to nehodí. Třeba právo na majetek znamená taky to, že když má soused super auto, a ty ho nemáš a chtěl bys ho, tak mu ho nemůžeš jen tak vzít, protože musíš respektovat, že je to jeho auto. Zrovna tak právo na svobodu projevu - že si můžeš říkat, co chceš, a nikdo ti to nemůže zakázat, i když se mu nelíbí, co říkáš - taky znamená, že si jiní mohou říkat, co chtějí, a ty jim to nemůžeš zakázat, i když se ti nelíbí, co říkají.
Liberálové jsou lidi, kteří si tohle dilema vyřešili tím, že práva a svobody rozdělili na "spravedlivé", které je potřeba prosazovat, a "nespravedlivé", které je potřeba omezovat. Pak už stačí nadefinovat spravedlivé svobody tak, aby odpovídaly tomu, co chceš, a nespravedlivé tak, aby odpovídaly tomu, co se ti nelíbí. Další krok pak je sobě a ostatním vysvětlit, že nespravedlivá svoboda vlastně ve skutečnosti svoboda není. Pak už stačí obě strany antagonizovat (právo na majetek: bohatí vs. chudí, rasová rovnost: barevní vs. bílí, genderová rovnost: muži vs. ženy, atd.)
Pokud si to postavíš takhle, tak právě to, že se snažíš potlačovat svobodu definovanou jako nespravedlivá, z tebe vlastně dělá liberála, protože bojuješ za to, co svoboda je, proti tomu, co není.