LUCKYBSD: Naprostej souhlas, představa, že se probudím uprostřed noci zvukem rozbitýho skla, doma těhotná žena, děcko a dva nepohybliví důchodci, nejdřív se musím probrat, pochopit, kde je nahoře a kde dole a kam mám vůbec dát nohy z postele, vyhodnotit co to bylo, zorientovat se, zjistit míru nebezpečí, lokalizovat vetřelce, zjistit, jestli „jen krade“ nebo může i zabít, zvolit co udělám, co mi za to hrozí a zareagovat a tohle všechno během pár sekund, a pak to bude celý měsíce nebo i dýl rozhodovat dědek v taláru z pohodlí křesla a ptát se, proč jsem jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl, mě docela děsí.