zapomněl jsem autora Ondřej Neff

až na ten závěr se mi to líbí..:-)

Zlatá padesátá - pražírna kávy

Praha byla v padesátých létech fakticky umrtvené město. Nicméně tu bylo několik atrakcí, které stojí za vzpomínku. Jednou z nich byla pražírna kávy na Jungmannově náměstí.
K tomu podotknu, že moji rodiče rádi pili kávu. Když jsem byl malý, kávy bylo ještě málo a ve mně dodnes zůstala úcta ke každému zrnku. Když nějaké spadlo na zem, bylo nutno ho nalézt, očistit a vrátit do kafemlejnku. Otec mlel kávu ručně, v dřevěném kafemlejnku, pak v tureckém - byl to mosazný válec se zalamovací kličkou, těžko se dal sevřít rukama, otec ho musel tisknout i mezi koleny a mlel a mlel, až umlel. Měl taky pražicí aparátek - plechovou kouli, do které se zrnková káva nasypala a nad plynovým plamenem se koule točila klikou, káva se dopražila a pak teprve ji tec sypal do kafemlejnku.

Takovou pražírnu mohl mít doma každý druhý. Speciální ale byla na Jungmannově náměstí, hned vedle vchodu do Františkánské zahrady. Lidi tam stáli frontu u okénka a uvnitř byly pražicí pícky. Na výlohou byly vystavené pytle s kávou, jutové, s exotickými nápisy. Byl tam i pytel se zelenou, zcela neupraženou brazilskou kávou. Ten pohled mě fascinoval. Cizina, zahraničí, to pro mne bylo cosi tak nedosažitelně vzdáleného, jako Aldebaran. Tady, za sklem pražírny, byl hmatatelný důkaz toho, že cizina není něco jen tak smyšleného, o čem se v novinách píše, jak je to tam strašné. Ten pytel byl důkladný, kávová zrnka lesklá, skoro se k nim dalo skrz sklo přivonět.
Pokud ovšem jejich vůni nepřebila vůně kávy právě se pražící.

Tahle vůně nakonec způsobila zánik podniku. V první fázi připevnili na fasádu komín, plechovou rouru, vyvedenou nad střechu, aby odváděla páry z pražírny pryč. Roura byla dole otevřená a kapala z ní olejovitá tekutina, zřejmě vysrážený olej z kávových zrn. Nakonec krám zrušili.

Dnes by ho už nikdo neobnovoval. Proč taky? Pytlíky s kávou jsou dnes neprodyšné, tlakované, a mletá káva je v nich voňavá... skoro tak, jako ta, kterou tatínek umlel z čerstvě upražených zrn.

http://www.tydeniky.cz/images/articles/_thumb_11_1.jpg

pro milovníky nejen kávy

ýstava Pražské kavárny a jejich svět
Doba první poloviny dvacátého století u kulatých stolků s vůní kávy.
Od 12. března 2008 do 31. srpna 2008 v sále č.3 a 4.

Výstava všestranně přibližuje unikátní svět pražských kaváren v první polovině 20. století. Společnost scházející se v pražských kavárnách tvořila významný dobový fenomén a stala se tak nedílnou součástí naší moderní kulturní tradice či identity. Nezval, Seifert, Teige, Toyen, Honzík, Honzl, Krejcar, bratři Čapkové, Poláček, Brunner, Dyk, Bass, Hašek, Jesenská, Kafka, Meyrink, Werfel, Kisch a mnozí další spisovatelé, novináři, architekti, výtvarníci, umělci a také politici, bankéři a podnikatelé měli své oblíbené kavárny. Dokázali v nich trávit dlouhý čas a představovaly pro ně místa pracovního či tvůrčího setkávání, případně střetávání. Prostředí pražských kaváren bylo inspirováno Vídní, Paříží a Berlínem, aby jejich vlivy přijalo a vytvořilo si vlastní unikátní styl. Slavná Národní kavárna, Slavia, Unionka, Metro, Corso, Arco, Louvre… Některé věhlasné kavárny zanikly, odešly se slavnými návštěvníky, u dalších se při vyřčení jejich názvu jen stěží rozpomínáme, kde se vlastně nacházely, jiné zmizely z povědomí lidí úplně.
Zlatou éru pražského kavárenství představovalo období konce rakouského mocnářství a první republiky. Tehdejší kavárenská společnost zanechala budoucím generacím množství dokladů o hodinách prosezených nad kulatými stolky v podobě vzpomínek, novinových článků, literárních i výtvarných děl. Autoři výstavy Mgr. Tomáš Dvořák a PhDr. Dominik Hrodek mnohé z nich shromáždili ze sbírek Muzea hlavního města Prahy i z řady dalších muzeí, galerií, archivů a knihoven. Unikátními doklady zmizelého světa pražských kaváren jsou předměty dochované v rodinách někdejších kavárníků.
Svět pražských kaváren první poloviny 20. století představuje fenomén nenávratně ztracený, jehož hledání a oživování je velmi obtížné pro jeho pestrost, mnohotvářnost a výrazné spojení s dobou. Pomocí dochovaných střípků lze sestavit mozaiku, jež umožní evokovat atmosféru míst intelektuálního kvasu, příjemné pohody, vůně kávy a vzájemného potkávání lidí různých názorů a postojů. Onou mozaikou je výstava Pražské kavárny a jejich svět v Muzeu hlavního města Prahy.
Součástí výstavy je funkční kavárna, kde se při četbě pro výstavu vytvořených kavárenských listů můžete občerstvit kávou a nápoji z bohatého sortimentu. U příležitosti výstavy byla v nakladatelství Paseka vydána stejnojmenná publikace.

Pro výstavu Pražské kavárny a jejich svět hledáme dobové filmové záznamy běžného pouličního ruchu v centru Prahy, vítány záběry kaváren, včetně jejich interiérů. Pokud vlastníte podobné záběry a byli byste ochotni je pro výstavu zapůjčit ke zkopírování, ozvěte se prosím produkci 724277621, nebo pište na mail krizova@muzeumprahy.cz.

JEDI: njn, ja pres seznam nehledam, tak mi tohle nejak uniklo :]

ZATAMOKO: To neni SEO to je placena reklama..:-)
ta se musi zaplatit..:-)

JEDI: njn, dobry seo, to se musi pak necim zaplatit :]
Skoro bych rek, ze reklama spokojeneho zakaznika je stabilnejsi.

http://www.kava-prodej.cz/odrudova-kava.asp

zas nejakej clovek co si otevrej eshop prvni misto na skliku na kava
a cely prepaleny

NAGASAWA: copak, že dnes nepijete mléko?
zjistil jak se vyrábí.

ERNEST_GASKIN: asi tak ..

ERNEST_GASKIN: Me na tom prijde zabavna predstava snoba kterej o kave nema sebemensi predstavu a orientuje se z principu pouze na vysi sumy vydane za jeden salek jak by se tvaril kdyby se diky predchozi nevedomosti dozvedel puvod procesu .)

navíc čech neni schopnej ty její kvality docenit. IMHO vsázej přímo na to a střílej nějakou čerstvě napraženou - čechovi zvyklýmu na dadákvoníhezky se rozsvítěj očíčka a stěžovat si nebude ;)

a to právě okamžitě skoupěj americký/japonský obchodníci. fakt neni šance - osobně by mě zajímalo, co místo kopi luwaku expedujou (pokud si někdo takovej humus objedná)

ERNEST_GASKIN: .)) jj...ted ctu ze se ji distribuuje neco kolem 200-500 kg rocne max..cene se nijak nedivim..jen mit o prijde cely zabavne usmevny.

kopi luwak u nás nikdo nemá, její produkce je příliš malá na to, aby se k nám něco dostalo.

a ceně se neni proč divit, sběrači to neprodávají nijak draze. zkus si celej den prohrabovat hovínka cibetek a hledat v nich byť jen 50zrn (dávka pro jedno presso)

Zrovna se koukam na film The Bucket List kde // pozor spoiler // Jack Nicholson pije nejdrazsi kavu na svete s nazvem Kopi Luwak ktera ma specificke aroma proto, ze pochazi ze sumatry a to konkretne z vesnice kde ziji v jejim okoli divoke cibetky ktere se zivi pojidanim kavovych bobu ktere nasledne vymesuji nacez trus sbiraji domorodci a draze prodavaji nakupcim .) Nejdriv jsem si myslel ze je to Urban Story ale ejhle wikipedia to potvrzuje.

http://en.wikipedia.org/wiki/Kopi_Luwak

u nas k mani za krasnych 2400,-

na http://cafe-eternity.takeit.cz/kava-kopi-luwak-18904?208051

JEDI: Nevadí, zkusím to jak tu mnozí psali normálně kyselinou citrónovou či octem, pak propláchnu destilkou, a bude.
KROMANON: jj díky :)

tak nemam doma cistidlo

SAJAGI: ja sem ho trikrat prohnal smesi vody, octa a soli...pak trikrat cistou vodou a taky super

SAJAGI: no stejně mi ovšem není úplně jasné, jak se případná kyselina (libovolná, na které ten čistič musí být založen), posléze z toho kávovaru dostane.

tušíte někdo technologii jak to udělat, aby se nevypařila voda a nezustaly soli oné kyseliny a toho uhličitanu vápenatého?