S mletym by to bylo dost peklo. Si predstav kde vsude bys to namlety kafe pak mela, fujtajxl. Treba v ocich;)

no zrnkovy, to klouze a je mastny..

s mletym by to bylo na nic.

a mlety nebo zrnkovy.

ERNEST_GASKIN: no prave ze to naplnis nejjemnejsi arabikou
das si k tomu nejaky latte se slehackou a s jahodama a je to cool.

DIVA: ja si to konkretne predstavuju jako velka vana a v ni kavova zrnka.

ja mam dutou postel.

JEDI: by musela být ňáká dutá postel ne? :) jinak by brzo bylo kafe všude jen ne v posteli ;)

proste postel plnou kafe a hups do ni..

já jsem o tom přemýšlel, jakože. naplnit vanu kafem a zkusit to v ní. nejlevnější robustou by to stálo jen pár stovek - ta by ale určitě způsobila kofeinovej šok a bylo by hodně těžké dostat se ven - bál bych se, že by to bylo o život.

:)) taky si nejsem jistá co si pod tím sexem v kávě představit..:)

sex fkave? jako v jutovem pytli a nebo se prekavujes az jsi cely prekofeinovany a pak na to skocis?

kafe z hoven je zname take jako Cibetkove, ceibtky (maly ctyrnohy potvory) vybiraji pouze nej nej nej kousky kavy, ta se pak prazi a prodava se za extra draho. myslim, ze rozdil mezi nejlepsim dobre zpracovanym kafem a tim samym proslym zazivacim traktem cibetek bude rozdil, ale nejsem si jist jestli bych ho poznal, a zdali pak i ocenil.

Zkoušel jste někdo sex v kávě?

znáte někdo víc než dva rozměry filtrů do kávovaru? potředuju menší než ty malé. jsou k dostání v ňákém řetězci popřípadě ostravském krámě?:)

dík

Kafe z hoven

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/SUC58185.JPG

zapomněl jsem autora Ondřej Neff

až na ten závěr se mi to líbí..:-)

Zlatá padesátá - pražírna kávy

Praha byla v padesátých létech fakticky umrtvené město. Nicméně tu bylo několik atrakcí, které stojí za vzpomínku. Jednou z nich byla pražírna kávy na Jungmannově náměstí.
K tomu podotknu, že moji rodiče rádi pili kávu. Když jsem byl malý, kávy bylo ještě málo a ve mně dodnes zůstala úcta ke každému zrnku. Když nějaké spadlo na zem, bylo nutno ho nalézt, očistit a vrátit do kafemlejnku. Otec mlel kávu ručně, v dřevěném kafemlejnku, pak v tureckém - byl to mosazný válec se zalamovací kličkou, těžko se dal sevřít rukama, otec ho musel tisknout i mezi koleny a mlel a mlel, až umlel. Měl taky pražicí aparátek - plechovou kouli, do které se zrnková káva nasypala a nad plynovým plamenem se koule točila klikou, káva se dopražila a pak teprve ji tec sypal do kafemlejnku.

Takovou pražírnu mohl mít doma každý druhý. Speciální ale byla na Jungmannově náměstí, hned vedle vchodu do Františkánské zahrady. Lidi tam stáli frontu u okénka a uvnitř byly pražicí pícky. Na výlohou byly vystavené pytle s kávou, jutové, s exotickými nápisy. Byl tam i pytel se zelenou, zcela neupraženou brazilskou kávou. Ten pohled mě fascinoval. Cizina, zahraničí, to pro mne bylo cosi tak nedosažitelně vzdáleného, jako Aldebaran. Tady, za sklem pražírny, byl hmatatelný důkaz toho, že cizina není něco jen tak smyšleného, o čem se v novinách píše, jak je to tam strašné. Ten pytel byl důkladný, kávová zrnka lesklá, skoro se k nim dalo skrz sklo přivonět.
Pokud ovšem jejich vůni nepřebila vůně kávy právě se pražící.

Tahle vůně nakonec způsobila zánik podniku. V první fázi připevnili na fasádu komín, plechovou rouru, vyvedenou nad střechu, aby odváděla páry z pražírny pryč. Roura byla dole otevřená a kapala z ní olejovitá tekutina, zřejmě vysrážený olej z kávových zrn. Nakonec krám zrušili.

Dnes by ho už nikdo neobnovoval. Proč taky? Pytlíky s kávou jsou dnes neprodyšné, tlakované, a mletá káva je v nich voňavá... skoro tak, jako ta, kterou tatínek umlel z čerstvě upražených zrn.

http://www.tydeniky.cz/images/articles/_thumb_11_1.jpg

pro milovníky nejen kávy

ýstava Pražské kavárny a jejich svět
Doba první poloviny dvacátého století u kulatých stolků s vůní kávy.
Od 12. března 2008 do 31. srpna 2008 v sále č.3 a 4.

Výstava všestranně přibližuje unikátní svět pražských kaváren v první polovině 20. století. Společnost scházející se v pražských kavárnách tvořila významný dobový fenomén a stala se tak nedílnou součástí naší moderní kulturní tradice či identity. Nezval, Seifert, Teige, Toyen, Honzík, Honzl, Krejcar, bratři Čapkové, Poláček, Brunner, Dyk, Bass, Hašek, Jesenská, Kafka, Meyrink, Werfel, Kisch a mnozí další spisovatelé, novináři, architekti, výtvarníci, umělci a také politici, bankéři a podnikatelé měli své oblíbené kavárny. Dokázali v nich trávit dlouhý čas a představovaly pro ně místa pracovního či tvůrčího setkávání, případně střetávání. Prostředí pražských kaváren bylo inspirováno Vídní, Paříží a Berlínem, aby jejich vlivy přijalo a vytvořilo si vlastní unikátní styl. Slavná Národní kavárna, Slavia, Unionka, Metro, Corso, Arco, Louvre… Některé věhlasné kavárny zanikly, odešly se slavnými návštěvníky, u dalších se při vyřčení jejich názvu jen stěží rozpomínáme, kde se vlastně nacházely, jiné zmizely z povědomí lidí úplně.
Zlatou éru pražského kavárenství představovalo období konce rakouského mocnářství a první republiky. Tehdejší kavárenská společnost zanechala budoucím generacím množství dokladů o hodinách prosezených nad kulatými stolky v podobě vzpomínek, novinových článků, literárních i výtvarných děl. Autoři výstavy Mgr. Tomáš Dvořák a PhDr. Dominik Hrodek mnohé z nich shromáždili ze sbírek Muzea hlavního města Prahy i z řady dalších muzeí, galerií, archivů a knihoven. Unikátními doklady zmizelého světa pražských kaváren jsou předměty dochované v rodinách někdejších kavárníků.
Svět pražských kaváren první poloviny 20. století představuje fenomén nenávratně ztracený, jehož hledání a oživování je velmi obtížné pro jeho pestrost, mnohotvářnost a výrazné spojení s dobou. Pomocí dochovaných střípků lze sestavit mozaiku, jež umožní evokovat atmosféru míst intelektuálního kvasu, příjemné pohody, vůně kávy a vzájemného potkávání lidí různých názorů a postojů. Onou mozaikou je výstava Pražské kavárny a jejich svět v Muzeu hlavního města Prahy.
Součástí výstavy je funkční kavárna, kde se při četbě pro výstavu vytvořených kavárenských listů můžete občerstvit kávou a nápoji z bohatého sortimentu. U příležitosti výstavy byla v nakladatelství Paseka vydána stejnojmenná publikace.

Pro výstavu Pražské kavárny a jejich svět hledáme dobové filmové záznamy běžného pouličního ruchu v centru Prahy, vítány záběry kaváren, včetně jejich interiérů. Pokud vlastníte podobné záběry a byli byste ochotni je pro výstavu zapůjčit ke zkopírování, ozvěte se prosím produkci 724277621, nebo pište na mail krizova@muzeumprahy.cz.

JEDI: njn, ja pres seznam nehledam, tak mi tohle nejak uniklo :]

ZATAMOKO: To neni SEO to je placena reklama..:-)
ta se musi zaplatit..:-)

JEDI: njn, dobry seo, to se musi pak necim zaplatit :]
Skoro bych rek, ze reklama spokojeneho zakaznika je stabilnejsi.