Domnělý teror - cesta k totalitě a válkám (2. díl)

Michael Rivero

10.8.2004

Prezident George Bush potřeboval válku v Iráku. Stejně jako Crassa, i Georga Bushe motivovaly peníze. Konkrétně peníze z nafty. Ale sdružení OPEC nebylo schopno udržet dohodnuté limity těžby na Středním východě, a trhy byly zaplaveny ropou z Iráku, který "seděl" na třetině ropných zásob celé oblasti.

Bush potřeboval přísun nafty z Iráku zastavit, aby zabránil dalšímu poklesu její ceny (a tím pádem svého profitu). Ale stejně, jako pro Roosevelta, i pro něj bylo výhodnější, aby konflikt začala druhá strana.

Irák se dlouhou dobu pokoušel získat přístup do Perského zálivu. Cítil se omezen proužkem země podél kuvajtských hranic, který irácké zájmy posouval do blízkosti znepřáteleného Íránu. George Bush, který zbaběle vyzbrojoval iráckou armádu v průběhu její války s Íránem, poslal prostřednictvím Aprila Glaspie (amerického velvyslance v Iráku) Saddamovi zprávu, že Spojené státy nebudou intervenovat, rozhodl-li by se on, Saddam, pro vojenskou intervenci v Kuvajtu.

George Bush pochopitelně věděl, že by Američané odmítli vystavit své syny a dcery riziku ztráty životů pro naftu, proto sáhl k podvodu. Využil služeb PR firmy, o které bylo známo, že patří mezi ty nejpřičinlivější, bezskrupulózní a nejtvořivější lháře ve svém oboru a která si své bohatství vybudovala výhradně na penězích daňových poplatníků. Tato firma připravila monumentální podvod, ve kterém hlavní roli hrála dcera kuvajtského vyslance OSN. Tato dívka vystoupila v televizi. Předstírala, že je kuvajtskou zdravotní sestrou a vylíčila šokovaným divákům, jak iráčtí vojáci vyhazovali děti z inkubátorů v kuvajtských nemocnicích. Nemluvňata na studené podlaze nechali umřít. Média - už tehdy spolupracující na tomto podvodu - nikdy nepoložila dívce otázku, proč se tedy tato "zdravotní sestra" nepokusila kojence ze země zvednout a zabalit alespoň do něčeho.

Pod vlivem historky o inkubátorech podpořila americká veřejnost operaci Desert Storm, při které sice Američané Saddama nezlikvidovali, ale podařilo se jim na dva roky zabránit kuvajtské naftě téci na světové trhy a omezit irácký export nafty až do dnešních dnů. Naši synové a dcery si mnohdy dovezli z Iráku vážné zdravotní potíže, ale pro naše vládce to byla nízká cena, kterou museli zaplatit; odměnou jim přece bylo zvýšení zisku ropných firem.

Po vítězství v Iráku se na obzoru objevila možnost další války na území Bosny bohaté na přírodní zdroje. A znovu byla země vmanévrována do války pomocí podvodu.

K důkazu existence koncentračního tábora současných dnů byla použita fotografie vychrtlého Fikreta Alice zírajícího přes ostnaté dráty (viz obrázek vpravo). Noviny uveřejnily obrázek s textem Belsen 92, což mělo vyvolat asociaci s nacismem - nezbytnost k vyslání amerických vojsk do další země.

Ale když německý novinář dorazil do Trnopolje do místa, kde se měl vyskytovat koncentrační tábor, zjistil, že fotografie byla kompletně zfalšována! V Trnopolji nebyl koncentrační tábor, ale utečenecké centrum. Žádné ploty z ostnatého drátu. Pečlivé prozkoumání snímku ukázalo, že byl pořízen z místa, kde stála transformační stanice částečně ohrazena ostnatým drátem, přičemž fotograf stál uvnitř ohrazeného prostoru a fotografoval lidi vně. (Pozn. vydavatele: Článek se o tom nezmiňuje, ale dalším podvodem bylo to, že zmíněný Alic Fikret nebyl vychrtlý z hladu, ale protože trpěl nějakou nemocí.)

Znovu byla americká veřejnost ošálena, aby podporovala akci, kterou by bez podvodu nepodpořila.

Ačkoliv existovala řada prezidentů, která vědomě zahájila válku na základě falešných důkazů, pro vlastní prospěch, snad žádný prezident nikdy nezašel tak daleko jako Bill Clinton.

V době, kdy veřejnost očekávala veřejné prohlášení Moniky Lewinské po jejím svědectví před komisí, nařídil Clinton raketový útok na Sudán a Afghánistán pod záminkou nevyvratitelných důkazů, že strašák (a bývalý afghánský spojenec) Osama bin Laden tam vyráběl chemické a další zbraně hromadného ničení.

Pečlivá prohlídka fotografií trosek toho, co po bombardování zbylo, ale neodhalila nic, co bychom očekávali v laboratořích, kde se pracuje s vysoce toxickým materiálem. Ujišťování CIA, že půdní vzorky v okolí prokázaly přítomnost biologických zbraní, padlo na tvář když se ukázalo, že v okolí vůbec žádná půda není. Sudán požadoval návštěvu mezinárodního týmu odborníků, aby otestovali přítomnost nervových plynů, o kterých Clinton tvrdil, že tam jsou. Nic se nenašlo. Súdánská továrna vyráběla neškodný aspirin a její majitel se soudil o náhradu škody.

Mezitím historky o genocidě z Kosova zaplavovaly média (včas, aby zakryly súdánskou ostudu). Byly děsivé a šokující a ve většině případů stejně smyšlené, jako svého času historky Williama Randolpha Hearsta o zvěrstvech Španělů vůči kubánskému lidu,

Vláda a sdělovací prostředky znovu Američanům lhaly. Na fotografii, široce publikované v amerických mediích, vidíme údajně Mig, který ve službách Slobodana Miloševiče útočil na civilisty a byl byl sestřelen. Při bližším zkoumání zjistíme, že na troskách jsou anglické nápisy.

Tak, jako Německo v době kancléře Adolfa Hitlera, tak i současná Amerika prochází sérií událostí, které straší klidný spánek občanů. Vzpomeňme nálož v garáži Světového obchodního centra v New Yorku, explozi před budovou federální vlády v Oklahomě a výbuch bomby v olympijském parku (která vhodně explodovala právě v době, kdy bylo nutno odvést pozornost od svědectví potvrzujících sestřelení TWA 800). Noviny obvykle - podobně jako v době Hitlera - velmi ochotně nacházejí viníky takovýchto událostí mezi "radikály", "podvratnými živly" a dalšími "nepřáteli naší prostřednosti".

Ale při bližším zkoumání těchto událostí se zdá, že věci se přece jen odehrály jinak, než jak se odehrát měly. FBI měla ve skupině připravující bombu v podzemí Obchodního centra informátora. Emad Salam, agent FBI, se nabídl, že bombu zneškodní, ale FBI řekla NE. Tzv. líheň bílých separatistů v Elohim City, kde v týdnech před útokem občas přebýval Tim McVeigh, byla založena a řízena FBI!

A nikdo nikdy nevysvětlil, co dělala dva týdny před výbuchem druhá dodávka Ryder v tajném táboře na polovině cesty mezi Elohim City a Oklahoma City.

Tak takhle jsme dopadli. Jako Římané za dob Crassusových a Cicerových, jako Němci pod vládou Hitlera jsme dnes naši vládou denně varováni, že nás ohrožuje nepřítel - nesmiřitelný, neviditelný, všudypřítomný a nezranitelný. A současně nám tvrdí, že dokud bude mít vláda svázané ruce tím hloupoučkým dokumentem s názvem "Lidská práva", nebude schopna nám pomoci. Už se ostatně objevilo několik článků, kde se vážně diskutuje, zda jsou mimořádná opatření (jako např. mučení) v určitých situacích zdůvodnitelná. Např. v takových, jakým údajně čelíme.

A přesně, jako ve starém Římě a později v Německu, vláda naléhá na veřejnost, aby se vzdala svých práv, neboť je nutno "řešit krizi".

Navzdory tomu, že kamery rády snímají displeje časovačů bomb a palcové titulky nelze přehlédnout, je stále na místě ptát se sám sebe, nakolik je tato krize skutečná a nakolik je výsledkem politických machinací našich vlastních vůdců.

Skutečně nás ohrožují teroristé? Nejde náhodou jen o najaté herce s bombami vybavenými velkými displeji, placené Cicerem, a oděné v hnědých košilích Hitlera?

Římané nikdy nebyli schopni obnovit svou republiku, jakmile ji jednou ztratili. Stejně jako Němci. V obou případech prošel národ úplným rozkladem a kolapsem, než se podařilo vrátit lidem svobodu.

Vzpomeňme si na to, kdykoliv uslyšíme Crassuse, jak nás varuje, že se blíží Spartakus.

Vzpomeňme si na to, kdykoliv se pouliční bandy začnou chovat způsobem, jehož účelem je nahnat nám strach.

Vzpomeňme si na to, až zase uvidíme hořet Reichstag.

Článek FAKE TERROR - THE ROAD TO WAR AND DICTATORSHIP vznikl někdy kolem roku 2000, znovu byl uveřejněn na serveru www.whatreallyhappened.com v těchto dnech.

Doplnění vydavatele

Ukázali jsme si, že Bush zdaleka není prvním grázlem, který terorizuje vlastní národ a celou planetu pomocí vymyšlených nepřátel a uměle vyrobených nebezpečí. V historii byla celá řada podobných kreatur. Co ale dělá tohoto muže zvlášť nebezpečným, je skutečnost, že drží prst na knoflíku největšího arzenálu jaderných, biologických a dalších ZHN. A vše naznačuje, že nebude váhat ten knoflík stisknout. Nerad maluji čerty na zeď, ale tak špatně jsme na tom nebyli, co svět světem stojí, jak by řekl klasik...

...

http://www.zvedavec.org/zpravySQL.php?clanek_id=918

Prozac 'found in drinking water'

Many people choose Prozac over other antidepressants

Traces of the antidepressant Prozac can be found in the nation's drinking water, it has been revealed.

An Environment Agency report suggests so many people are taking the drug nowadays it is building up in rivers and groundwater.

A report in Sunday's Observer says the government's environment watchdog has discussed the impact for human health.

A spokesman for the Drinking Water Inspectorate (DWI) said the Prozac found was most likely highly diluted.

'Alarming'

The newspaper says environmentalists are calling for an urgent investigation into the evidence.

It quotes the Liberal Democrats' environment spokesman, Norman Baker MP, as saying the picture emerging looked like "a case of hidden mass medication upon the unsuspecting public".

He says: "It is alarming that there is no monitoring of levels of Prozac and other pharmacy residues in our drinking water."

...

http://news.bbc.co.uk/1/hi/health/3545684.stm

Poprava Američana byla ve skutečnosti podvod

(7.8.04)

Benjamin Vanderford přiznal, že natočil s kamarádem svou vlastní jako-popravu a záznam rozšířil po internetu. Chtěl se totiž stát městským inspektorem a záznam mu měl získat pozornost veřejnosti.

Na záznamu říká něco v tom smyslu, že "musíme neprodleně opustit Irák. Jinak dopadneme všichni jako já." Načež je vidět ruka s nožem a pak tělo v tratolišti krve (falešné).

Chvílemi mi připadá, že v dnešním USA není už nic pravé. Všechno je podvod a klam. Jen si vezměte, kolik lží a podvodu jsme už za posledních pár let z USA slyšeli: Falešné důvody k válce, falešné ZHN, falešní váleční hrdinové, falešné důkazy, falešné ohrožení občanů, falešní teroristé, falešné oběti. Má to svůj smysl. Člověk zavaleny takovými horami lží totiž ztrácí pojem reality. Nedokáže už rozlišit pravdu od lží.

Zdroj: http://www.msnbc.msn.com/id/5629119/

---

Zdroj, na základě jehož informací vyhlásily USA stav ohrožení, byl ve skutečnosti pákistánský agent
(7.8.04)

Už jsem psal o tom, že poslední ohrožení teroristy, které USA nedávno vyhlásily, bylo plánováno dlouho dopředu a pocházelo ze zpráv starých tři až čtyři roky. Nyní se ukazuje, že zdroj těchto informací byl ve skutečnosti pákistánský agent pracující v utajení a předstírající sympatie k al-Káidě.

Podobně jako se nedávno ukázalo, že buňka al-Káidy odhalena s velkým pokřikem v Palestině byla ve skutečnosti založena, obsazena a financována Mossadem.

Fašisté a sionisté zoufale potřebují hmatatelného nepřítele, ale když není, musí hold zaskakovat sami.

Zdroj: http://www.truthout.org/docs_04/080804Z.shtml

---

Irácká loutková vláda zakázala televizní stanici al-Jazeerea vysílat

(7.8.04)

Třicetidenní zákaz vysílat vydala irácká kolaborantská vláda televizní stanici al-Jazeera. Stanice totiž údajně prezentuje Irák ve špatném světle a podněcuje k násilí.

Inu, Iráčané ochutnávají západní svobody plnými doušky. Kam se hrabe Saddam.

Zdroj: http://abcnews.go.com/wire/World/ap20040807_595.html

Irácká loutková vláda zakázala televizní stanici al-Jazeerea vysílat

(7.8.04)

Třicetidenní zákaz vysílat vydala irácká kolaborantská vláda televizní stanici al-Jazeera. Stanice totiž údajně prezentuje Irák ve špatném světle a podněcuje k násilí.

Inu, Iráčané ochutnávají západní svobody plnými doušky. Kam se hrabe Saddam.

Zdroj: http://abcnews.go.com/wire/World/ap20040807_595.html

Domnělý teror – cesta k totalitě a válkám (1. díl)

Michael Rivero

8.8.2004

Je to ten nejstarší trik používáný už ve starém Římě: Potřebujeme-li nepřítele, musíme si jej vyrobit.

Roku 70 př.n.l. žil v Římě velmi bohatý, nicméně nepříliš významný politik s velkými ambicemi jménem Marcus Licienus Crassus. Jen abychom naznačili, jaký typ muže Crassus byl, připomeňme, že se mu připisuje vynález brigád požárníků - žhářů. Podle jeho vlastního vysvětlení ale tyto protipožární brigády složené z otroků nedělaly nic špatného. Vznikl-li někde požár, Crassus je vyslal k požáru a současně smlouval s majitelem, že hořící budovu koupí - hned na místě - za zlomek její ceny. Souhlasil-li majitel, Crassovi otroci oheň uhasili. Nesouhlasil-li, postarali se, aby budova shořela do základu. Díky těmto brigádám se Crassus brzy stal největším majitelem pozemků v Římě a později použil část svého jmění k prosazení Julia Caesara před Cicerem.

V sedmdesátých letech př.n.l. byl ale Řím stále ještě republikou, kde platily pevné, omezující zákony, co se moci vládců (a hlavně toho, co dělat nemohli) týče. Crassus ale neměl v úmyslu nechat se jimi omezovat a připravil si na to plán.

Využil situace vyvolané Spartakovým povstáním k rozšíření paniky a strachu mezi Římany. Spartakus neměl v úmyslu pochodovat na Řím. Dobře věděl, že by to byla sebevražda. On a jeho družina nechtěli vstoupit do otevřeného konfliktu s římským císařstvím. Od počátku měli v úmyslu naloupit si od svých bývalých pánů dostatek peněz a majetku a pak si najmout flotilu a odplavit se někam, kde si uchovají vybojovanou svobodu.

Ale to poslední, co si Crassus přál, bylo, aby Spartakus jen tak odplul. Potřeboval vhodného nepřítele, kterým by mohl strašit Římany, a vytlouct z toho pro sebe politický kapitál. Proto tajně podplatil Spartakem najaté námořníky, aby odpluli bez Spartaka. Pak rozmístil dvě římské legie takovým způsobem, že Spartakovi nezbylo, než aby táhl k Římu.

K smrti vyděšení Římané (pochodem tolik obávaných gladiátorů), zvolili Crassa praetorem. Crassus pak rozdrtil Spartakovo vojsko a byl zvolen římským konzulem, ačkoliv hlavní zásluha na vítězství byla připisována Pompeiovi.

Tímto manévrem se Crassovi podařilo přesvědčit římské občany, aby se vzdali republiky. Brzy následoval první triumvirát - Crassus, Pompeius a Caesar - a po něm vláda císařů, kteří se považovali za bohy.

Římané byli zmanipulováni podvodnými praktikami k tomu, aby se vzdali republiky a akceptovali vládu císařů.

Caesarův oponent Cicero - aniž bychom mu upírali jeho literární zásluhy - hrál stejnou hru. Tvrdil, že Řím je obětí konspirace silného vnitřního nepřítele a pomáhal vytvářet atmosféru, ve které každý pokus o legislativu, která by omezovala moc vlády, byl chápán jako podezřelý. Aby Římanům dokázal jak nebezpečno je v Římě, najal bandy grázlů, které se snažily co nejvíce znepříjemňovat život občanům, způsobovat chaos a strach, a pak prohlašoval, že on zajistí pořádek a řád, bude-li zvolen a bude-li mu dána patřičná moc.

Ale to, o čem Cicero pouze snil, dokázal realizovat Adolf Hitler. Po zvolení německým kancléřem neměl v úmyslu dodržovat zákony a pevná omezení své moci zákony. Na rozdíl od Ciceronových band byly Hitlerovy oddíly lehce rozeznatelné podle hnědých košil. Ale jejich činy byly stejné, jako činy jejich římských předchůdců. Vyvolávali potyčky, pálili, snažili se o co největší chaos a nepokoje, zatímco Hitler řečnil o nastolení pořádku a řádu, o ukončení řádění kriminálních živlů a osvobození od terorismu, bude-li mu dána mimořádná moc.

Přišel požár Reichstagu - zinscenovaný Hitlerovými pohůnky jako dílo teroristů.

Zmanipulování Němci se vzdali svých práv garantovaných republikou a přijali vládu drahého Vůdce.

Státem sponzorované školy vám to nikdy nepřiznají, ale vlády rutinně používají falešné důvody k prosazení své agendy vůči jinak nespolupracujícím občanům. Římané přijali císařství a Němci Hitlera ne proto, že to chtěli, ale protože se to zdálo jako jediná možná cesta potom, co jim byla předložena pečlivě připravená iluze nebezpečí.

I naše vláda používá zfalšovaných zpráv k vytvoření iluze, že My, Občané nemáme jinou možnost, než následovat směr, jaký nám vláda vytyčila.

V roce 1898 usilovaly noviny New York World Josepha Pulitzera a New York Journal Williama Randolpha Hearsta o intervenci na Kubu. Ví se, že pan Hearst vyslal na Kubu fotografa, aby fotografoval probíhající válku se Španělskem. Když se fotograf Hearsta tázal, jakou že to válku má zachytit, odpověděl: "Vy pořiďte snímky a já dodám válku." Hearst dostal svému slovu. Jeho časopis přinesl řadu reportáží o hrozných zvěrstvech vůči kubánskému lidu. Většina z toho byla čistou fikcí.

15.února 1898 se ozval v podpalubí americké lodi Maine kotvící v havanském přístavu výbuch. Kapitán Sigsbee odmítl spekulovat o útoku nepřátel, dokud se plně nevyšetří, co výbuch způsobilo. To mu vyneslo tvrdé útoky v tisku, kde bylo konstatováno, že "odmítá vidět zřejmé". Noviny Atlantic Monthly napsaly, že předpokládat, že by výbuch mohlo způsobit něco jiného, než úmyslný zločinný čin Španělů, by bylo kompletním popřením zákonů pravděpodobnosti.

Pod heslem "Nezapomeňme na Maine" vstoupili Američané do války se Španělskem, kterou později vyhráli, čímž jim spadly do klína Filipíny a jen tak mimochodem také Havaj.

V roce 1975 bylo znovu otevřeno vyšetřování nehody lodi Maine z roku 1898. Vyšetřování vedl admirál Hyman Rickoverr. Odborníci prošli protokoly a materiály z roku 1911, kdy bylo vedeno první vyšetřování této nehody, a kdy také byl prohlížen vrak Maine. Došli k závěru, že výbuch tehdy způsobil uhelný prach v bunkru lodi. Žádné důkazy exploze zvenčí nebyly nalezeny. Ukázalo se, že zdrženlivost kapitána Sigsbeea byla plně na místě.

Prezident Franklin Delan Roosevelt potřeboval válku. Potřeboval horečku velké války, aby zamaskoval symptomy stále smrtelně nemocné ekonomiky zotavující se jen velmi zvolna z velké deprese. A současně si přál umlčet řeči o socialismu, o kterém občas lidé debatovali. Roosevelt chtěl válku s Německem, chtěl zastavit Hitlera, ale navzdory řadě provokací v Atlantiku Američané stále ještě myšlenkově ve velké depresi příliš nadšení pro válku neprojevovali. V podstatě lze říci, že byli proti jakékoliv válce. Roosevelt porušil několikrát neutralitu a dokonce nařídil potopení vícero německých lodí, ale Hitler se nechtěl dát vyprovokovat.

Roosevelt potřeboval nepřítele, a pokud by Amerika odmítla nepřítele napadnout, musel vnutit nepříteli situaci, kdy mu nezbylo nic jiného, než Ameriku napadnout, podobně jako svého času Markus Licinius Crassus vmanévroval Spartaka do útoku na Řím.

Vhodná příležitost nastala, když Japonsko podepsalo triparitní dohodu s Itálií a Německem, ve které se každá strana zavazuje ke vzájemné pomoci. Tam, kde by Hitler nikdy nevypověděl Americe válku, lhostejno jak moc by USA provokovaly, tam se objevily nové široké možnosti, co se Japonska týče.

Prvým krokem bylo vyhlášení embarga vůči Japonsku na naftu a ocel. Jako důvod byla uvedena japonská válka na asijské půdě. Evropské mocnosti byly vyčerpány válkou v Evropě a Amerika představovala jedinou sílu v Pacifiku schopnou odradit Japonce od invaze do holandské východní Indie. Tím, že Roosevelt přesunul pacifickou flotilu ze San Diega do Pearl Harbor na Havaji, učinil pro Japonce preventivní úder na tuto flotilu jako jediný možný první krok v každém japonském plánu na expanzi svého císařství do "jižních oblastí nerostných zdrojů".

Roosevelt vyboxoval protivníka do rohu stejně jako Crassus vyboxoval Spartaka. Japonci potřebovali naftu. Museli provést invazi do Indonésie, ale aby to mohli učinit, bylo nutno zbavit se nejprve nebezpečí, které pro ně představovali Američané v Pearl Harbor. Vzato z kteréhokoliv pohledu, neměli v podstatě žádnou jinou možnost.

K patřičnému rozhněvání americké veřejnosti potřeboval Roosevelt, aby první útok nepřítele byl co nejkrvavější, a aby vypadal co nejzáludněji, něco v tom stylu, co provedli Japonci Rusům. Od toho okamžiku až k útoku samotnému se Roosevelt a jeho spolupracovníci všemožně snažili utajit před vedením na Havaji, generálem Shortem a admirálem Kimmelem, pozici Japonců a jejich záměr. Udělali z nich obětní beránky. (Nedávno vrátil Kongres oběma velitelům jejich původní hodnosti - in memoriam.)

Ale jak se ukázalo, později odtajněné dokumenty potvrdily, že armáda a vedení ve Washingtonu vědělo, že útok přijde, vědělo přesně, kde japonská letka je, a kterým směrem letí.

29. listopadu ukázal státní sekretář Hull reportérovi United Press Joemu Leibovi text zprávy, kde byl uveden čas i cíl útoku. Noviny New York Times napsaly ve zvláštním vydání z 8.12.1941 na stránce 13, že čas a místo útoku byly předem známy!

Mnohokrát opakované tvrzení, že japonská letka na své cestě na Havaj nepoužívala rádiový kontakt, byla lež. Mezi mnoha záznamy v archivech NSA je rovněž odposlechnuta NEŠIFROVANÁ depeše z japonského tankeru Shirya: "Přesun na pozici 30,00 N, 154,20 E. Očekáváno dosažení této polohy 3. prosince".

President Lyndon Johnson potřeboval válku ve Vietnamu. Jednak chtěl pomoci svým přátelům, čistě náhodou také představitelům vojenského průmyslu, přijít trošku k penězům. Jednak chtěl odvrátit Pentagon a CIA od invaze na Kubu. A především ale potřeboval provokaci, aby přesvědčil americkou veřejnost, že tady opravdu "nebyla jiná možnost".

5.srpna 1964 přinesly noviny v Americe zprávu o opakovaném útoku na americký torpédoborec operující ve vietnamských vodách v zálivu Tonkin. Oficiální zpráva hovořila o "nevyprovokovaném útoku" při kterém bylo Severním Vietnamem vypáleno torpédo na torpédoborec USS Maddox, který byl na "rutinní hlídce".

Pravdou bylo, že USS Maddox prováděl agresivní špionáž v koordinaci se skutečným útokem Jižního Vietnamu a Laotian Air Force proti svému severnímu sousedovi. Pravdou bylo, že žádné torpédo proti USS Maddox nebylo Severním Vietnamem odpáleno. Kapitán John J. Herrick, vrchní velitel v zálivu, kabeloval do Washingtonu, že zpráva byla výsledkem příliš agilního muže u sonaru, který zachytil zvuk šroubu vlastní lodi, a zpanikařil. Ale přestože Lyndon Johnson věděl tyto informace včas, vystoupil večer v televizi s oznámením, že nařídil letecký útok proti Severnímu Vietnamu jako odvetu za útok, který se nikdy nestal.

Pokračování...

Článek FAKE TERROR - THE ROAD TO WAR AND DICTATORSHIP vznikl někdy kolem roku 2000, znovu byl uveřejněn na serveru www.whatreallyhappened.com v těchto dnech.

http://www.zvedavec.org/zpravySQL.php?clanek_id=917

Research Chemical industry decimated!

DEA ANNOUNCES ARRESTS OF WEBSITE
OPERATORS SELLING ILLEGAL DESIGNER DRUGS

WASHINGTON, DC – DEA Administrator Karen P. Tandy today announced the
culmination of “Operation Web Tryp” that resulted in ten arrests and
targeted five websites. Operation Web Tryp investigated Internet websites
distributing highly dangerous designer drug analogues under the guise of
“research chemicals” primarily shipped to the U.S. from China and India.
These websites are known to have thousands of customers worldwide. One
website operator is known to conduct estimated sales of $20,000 per week,
while another is known to have been in business for more than five years.
These websites sold substances that led to the fatal overdose of at least
two individuals and 14 non-fatal overdoses.

“The Internet has become the street corner for many drug users and
traffickers. Drug pushers who use the Internet will find themselves out of
business and behind bars,” Administrator Tandy said. ‘These dealers now
enter into the privacy of our own homes to entice and sell destruction to
our children veiled under the illusion of being safe and legal. The
formulation of analogues is like a drug dealer’s magic trick meant to fool
law enforcement. They didn’t fool us and we must educate our children so
they are not fooled either. Today’s action will help prevent future deaths
and overdoses, and will serve as notice for those dealing in designer drugs
and the illegal use of the Internet.”



ENFORCEMENT ACTIONS

This operation resulted in the following website operators arrests on July
21, 2004:

WWW.RACRESEARCH.COM and WWW.DUNCANLABPRODUCTS.COM
April Curtis and Doug Thompson, website operators of WWW.RACRESEARCH.COM,
were arrested yesterday, July 21, in Arizona and Georgia, respectively. The
arrests are based on charges of conspiracy to distribute controlled
substance analogues out of the Southern District of New York.
WWW.RACRESEARCH.COM has so far been linked to non-fatal overdoses of two
college students. This investigation by DEA New York and the New York Police
Department also uncovered the illegal distribution of designer drugs on
WWW.DUNCANLABPRODUCTS.COM . This site was operated by Raymond Duncan and
supplied by April Curtis. Duncan was arrested yesterday, July 21, in
California based on charges of conspiracy to distribute controlled substance
analogues. Both websites were voluntarily terminated.


WWW.PONDMAN.NU
David Linder, website operator of WWW.PONDMAN.NU was arrested yesterday.
This investigation was conducted by DEA and the Naval Criminal Investigative
Service in Norfolk, VA. The above site, which purportedly sold landscape
supplies, also sold designer drugs. Linder supplied these drugs to
U.S.-based Navy personnel who later held rave-style parties to facilitate
further distribution. To date, an overdose death of an 18-year-old male and
three non-fatal overdoses causing serious bodily injuries have been linked
to WWW.PONDMAN.NU. Linder is charged with conspiracy to distribute
controlled substance analogues out of the Eastern District of Virginia. This
website will be voluntarily terminated.


WWW.AMERICANCHEMICALSUPPLY.COM
DEA Baton Rouge, LA initiated this investigation that resulted in yesterday’
s arrest of Michael Burton, operator of WWW.AMERICANCHEMICALSUPPLY.COM.
Charges against Burton and an unidentified coconspirator include illegal
distribution with enhanced penalties for causing death, aiding and abetting,
and forfeiture out of the Middle District of Louisiana. A restraining order
will be issued to prevent use of this website.


WWW.OMEGAFINECHEMICALS.COM
DEA San Diego yesterday arrested Thomas Kasper, Joseph Kasper, Beth Badrak,
and Elaine Villalobos, all California residents, on conspiracy charges to
distribute controlled substance analogues, distribution of controlled
substance analogues to individuals under the age of 21, and money laundering
out of the Southern District of California. These four operated
WWW.OMEGAFINECHEMICALS.COM. In addition to the arrests, DEA used warrants to
search the Omega Business address, and the residence of Beth Badrak and Tom
Kasper in Santa Barbara, CA. A seizure warrant will be served on the Omega
website. Two bank accounts were also seized.

America's shadow government

08/03/2004 18:34

During his farewell address in the year 1961 outgoing President Dwight D. Eisenhower warned that "In the councils of government, we must guard against the acquisition of unwarranted influence, whether sought or unsought, by the military-industrial complex [hereinafter MIC]. The potential for the disastrous rise of misplaced power exists and will persist."

http://english.pravda.ru/mailbox/22/101/397/13615_military.html

ve vcerejsim reflexu prekvapili ;)

http://www.soldierofthelord.4t.com , velmi pekne citanie, ktore vas ukludni :-)

to se imho presne stane... musime zazit totalni peklo, abychom si uvedomili co je dulezite a ze to vlastne fakt nechceme, ze zivot je o necem jinem . to bude posledni kapka... jenze ten disent bude diky dnesnimu hichtechu celkem tezky a o drzku... globalne

ja nevim jak ty, ja bych si pral uplne novy svetovy rad.. ale mam o nem docela jinou predstavu nez oni zejo

no to jo.. víš co ale to je jen preview všecko.. znáš takovej ten pocit když jsi na dně a už víš že to horší být nemůže nebo to nerozchodíš? většinou v takovou chvíli se odnikud vzedme taková tvořivá a hojivá energie a posune člověka jinam a dál.. co takhle globálně?

no nevim... ;) imho si lidstvo dela z zivota peklo uplne zbytecne uz par tisic let

a ten komunismus tady taky moc raj nebyl... a dnes to neni o moc lepsi zejo

ale zas z druhý strany málokdo měl možnost se během života mrknout do pekla ;o)

to by mohl rikat leda tak naky terorista visco... ve free speech kleci na guantanamu

akorát bez toho komentáře že až ten svatoušek zachránce tady bude tak začne peklo..

vsak o tom to cele je... vydeptat lidi, dojebat je svetovou valkou a terorismem tak, az sami budou chtit odzbrojeni vsech statu a nové globalni usporadani sveta v cele s charismatickym antikristem, ktery nas vsechny ocipuje ,aby se vedelo kdo je kdo a kde a zamezilo se tak terorismu, hackingu a kriminalite vubec...

viz treba

"We are on the verge of a global transformation. All we need is the right major crisis and the nations will accept the New World Order."

David Rockefeller


.....................................

"The world can therefore seize the opportunity [Persian Gulf crisis] to fulfill the long-held promise of a New World Order where diverse nations are drawn together in common cause to achieve the universal aspirations of mankind."

George Herbert Walker Bush
september 11. 1990

----------------

.....................................

"This is a moment to seize. The kaleidoscope has been shaken, the pieces are in flux, soon they will settle again. Before they do, let us re-order this world around us."

Tony Blair, Tuesday, 2 October, 2001

.....................................

TERMIX: každopádně je to z memetickýho hlediska ta nejhorší varianta: deptat lidi tak dlouho až už nemají naději, pak je pomocí silné charismatické figurky stáhnout pod NWO a potom manipulací diskreditovat jakýkoliv proti názor...

MARSHUS: Pockej si par let... ;)

Bushovo přeřeknutí: Budu hledat cesty, jak ublížit své zemi

Zdroj: Foto AP, Autor: Ron Edmonds

WASHINGTON 5. srpna 2004 | 20:59 Americký prezident George Bush znovu přispěl k již rozsáhlé sbírce svých pověstných přeřeknutí. V sále plném nejvyšších představitelů Pentagonu řekl, že jeho vláda nepřestane hledat nové cesty, jak ublížit své zemi. Bush to prohlásil při projevu, který měl v Bílém domě u příležitosti podpisu nového rozpočtu ministerstva obrany ve výši 417 miliard dolarů.

• Bush si vytváří image drsňáka



"Naši nepřátelé jsou vynalézaví a nápadití. My také. Nikdy nepřestanou hledat nové cesty, jak ublížit naší zemi a našemu lidu. My také ne," prohlásil. Nikdo v publiku na výrok nezareagoval.

Bushův výrok v původním znění

"Our enemies are innovative and resourceful, and so are we. They never stop thinking about new ways to harm our country and our people, and neither do we."

Mluvčí Bílého domu Scott McClellan později řekl, že to "jen ukazuje, že se i nejpřímější a nejotevřenější lidé přeřeknou". "Ale Američané vědí, že prezident hovoří jasně a přesvědčivě a teroristé vědí z jeho činů, že to myslí vážně," řekl mluvčí.

Bush je svými přeřeknutími, zkomolenými jmény a často nejasnou větnou skladbou znám od začátku své politické kariéry. V USA vyšlo i knižně několik sbírek jeho nepovedených výroků označovaných jako "bushismy".

http://lidovky.centrum.cz/zajimavosti/clanek.phtml?id=281895


• Báseň George W. Bushe

"Drahá Lauro,
růže jsou rudé,
fialky modré,
ach ty můj bochánku v posteli pod pokrývkou,
jak se mi po tobě stýskalo!
Růže krásná,
smutnější jsem já
při pohledu, jak tě líbá okouzlující Francouz.
Psům a kočce se po tobě také stýskalo,
Barney je ještě navztekaný,
že jsi ho upustila,
snědl tvůj střevíček.
Vzdálenost byla takovou překážkou, drahá moje.
Až se ti příště zachce dobrodružství,
prostě přistaň na letadlové lodi."

http://www.blisty.cz/2004/8/6/art19210.html
http://www.zmag.org/

Kerry nepotrebuje alebo nechce protivojnových aktivistov
Sonali Kolhatkar, James Ingalls
29. júla, počas prvej minúty svojho akceptačného prejavu na Demokratickom národnom zhromaždení, nám John Kerry povedal, že Demokratická strana má „jeden jednoduchý cieľ: urobiť Ameriku silnejšou doma a rešpektovanou vo svete“. Štandardy, podľa ktorých bude posudzovaný americký prezident, určili republikáni a načúvanie aktivistom žiadajúcim mier a sociálnu spravodlivosť nie je jednou z požadovaných kvalít.

Obe strany nám hovoria, že bez ohľadu na to, kto bude zvolený, budúci prezident bude „vrchným veliteľom“: tvrdým na terorizmus, presadzujúcim národnú a vnútornú bezpečnosť, a mäkkým voči korporáciám, neúprimným v otázkach pracovných miest, zdravotnej starostlivosti a vzdelávania. Podľa demokratov citovaných v New York Times (25. júl 2004), tohtoročné celonárodné zhromaždenie demokratov bolo navrhnuté tak, aby ste si „mysleli, že sa pozeráte na republikánske zhromaždenie“. Kerry mieri na rovnakú skupinu ako Bush, a tak demokratické elity na pódiu tento volebný rok len ťažko prinesú nejaké progresívne hodnoty.

Tisícky ľudí, ktorí sa pred štyrmi rokmi zmobilizovali, aby na zhromaždení v Los Angeles kritizovali demokratov, sú iným davom než liberálne či mainstreamové krídlo strany, ktoré bude v novembri hlasovať za Johna Kerryho. Kerry a demokratická elita nepotrebujú hlasy aktivistov – netvoria podstatný a vplyvný hlasovací blok ako korporácie alebo iná republikánska klientela, ktorá sa zdá byť cieľom väčšiny Kerryho kampaní. Navyše, Kerry a stranícka elita ani nechcú, aby za nich mieroví aktivisti robili kampaň. Minimálne nie ako mieroví aktivisti. Jasne sa to ukázalo práve 29. júla 2004, keď sa na zhromaždení demokratov snažili odradiť účastníkov od kritiky vojny, dokonca mierovým aktivistom medzi delegátmi nedovolili doniesť literatúru či oblečenie, ktoré by vyjadrovali protivojnové postoje. Medea Benjaminová, ktorá robí pre Kerryho kampaň, bola vyvedená zo sály po tom, čo rozprestrela banner žiadajúci ukončenie okupácie Iraku. Iní delegáti nesmeli vstúpiť so šatkami s nápisom „delegáti za mier“ a jednému delegátovi z Kalifornie, ktorý niesol leták s nadpisom „Nie vojne v Iraku“, zabránili priniesť ho do haly, v ktorej sa zhromaždenie konalo.

Protivojnové nálady však medzi účastníkmi neboli zriedkavé. Podľa nedávneho prieskumu CBS/NY Times sa v rámci úzkeho spektra Demokratickej strany stavia proti vojne v Iraku 90 percent delegátov. Ich názory sa však sotva odrážali vo vopred nacvičených prejavoch elity „zástupcov“.

Známy protivojnový demokrat Dennis Kucinich však tento postup bránil: „Ideme zjednotiť našu stranu, aby sme zvolili Johna Kerryho, potom budeme pokračovať v debate v rámci Demokratickej strany.“ A tak musí 90 percent radových členov urobiť kompromis so svojím stanoviskom k vojne v Iraku, aby sa zhodlo s desiatimi percentami zastúpenými straníckou elitou. Namiesto toho, aby strana zaujala postoj na základe sledujúcom väčšinový názor, kľúčová debata o vojne bola vykázaná do vnútrostraníckej diskusie, kde pravdepodobne pomaly odumrie. Ľavičiari, ktorí bránili jednoznačnú podporu pre Kerryho, postúpili plnú zodpovednosť za debatu o vojne a okupácii Demokratickej strane, ktorej elity majú viac spoločné s republikánmi než so svojimi radovými členmi.

Nezodpovedný idealizmus, s ktorým protivojnové hnutie stavia svoju podporu za vojnu brániaceho, na Busha sa podobajúceho kandidáta, je znepokojujúci. Strana samotná robí len málo pre to, aby si získala nezainteresovaných či apatických. Robia to za ňu súkromné skupiny, ako je MoveOn.org, alebo jednotlivci, ako je Michael Moore, a používajú pritom slogan „Hocikto, len nie Bush“. Politický akčný výbor MoveOn.org zaslal svojim členom nedávno list so slovami „nádej je na ceste“ v podobe Johna Kerryho, parafrázujúc tak jeho vlastné slová („pomoc je na ceste“) z akceptačného prejavu na zhromaždení demokratov. Podľa MoveOn ak vyhrá on, „v to ráno sa zobudíme schopní snívať veľké sny pre krajinu a svet, ktoré sa opäť vyberú správnym smerom“. Pokiaľ si voliči nebudú vedomí problémov spojených s podporou Kerryho za prezidenta, väčšina z nich pôjde po volebnom dni domov buď šťastných, že ich kandidát zvíťazil, alebo cynických, že ich konanie aj tak nemalo žiaden efekt. Realizmus, pokiaľ ide o Kerryho politické pozadie, môže aktivistom pomôcť začať sa organizovať už teraz, bez ohľadu na to, kto vyhrá, aby boli pripravení zapojiť sa, ak to bude potrebné, do veľmi dlhého boja.

Klientela, ktorej Kerry v skutočnosti načúva, sa skladá z ľudí, ktorí chcú opäť vidieť staré dobré dni nádhernej Ameriky, „dôveryhodnej“ vo svete a schopnej s úsmevom presadiť genocídne sankcie voči Iraku. Chcú, aby Demokratická strana podporila kandidáta, ktorý, „ako sa to javí“, rešpektuje medzinárodné právo. Medzi Kerryho voličmi budú republikáni zhnusení otvoreným imperializmom Bushovej administratívy, voliaci radšej skryté smerovanie k svetovej dominancii. Kerry predíde Bushovmu unilateralizmu jeho jemnejšie odtieňovanou verziou. Kerry rovnako ako Bush „nikdy nedá žiadnemu inému štátu alebo medzinárodnej inštitúcii veto v otázkach našej vlastnej bezpečnosti“, no aspoň bude mať „kredibilitu, aby priviedol spojencov na našu stranu, aby zdieľali bremeno“. Podľa Kerryho sa treba Spojených štátov obávať a rešpektovať ich, „nielen obávať sa ich“.

„Potrebujeme Kerryho, aby vdýchol nový život globálnej vojne proti terorizmu“, povedal počas prvého dňa Demokratického národného zhromaždenia Jimmy Carter. Ak vojna proti terorizmu potrebuje ešte viac života, než jej dal Bush v Afganistane a Iraku, svet smeruje ku katastrofe. Ako sme videli v (revidovanej) správe úradu vlády, „Podoby globálneho terorizmu“, krajiny, ktoré zasiahla americká „vojna proti terorizmu“, preukazujú zvýšenú mieru terorizmu. Ak by chcel Kerry bojovať s koreňmi terorizmu, mal by pracovať na ukončení americkej okupácie Iraku a Spojenými štátmi podporovanej okupácie Palestíny. Namiesto toho trvá na pokračovaní v krutom dedičstve Clintonovej éry v Iraku a vyslovil sa jednoznačne za spojenectvo s Izraelom. Ak za prezidenta bude zvolený Kerry, určite bude konať minimálne tak stredopravicovo ako Clinton, ak nie ešte horšie. Clintonovské sú aj jeho názory na Afganistan a Kubu.

Carter a ostatní zdôrazňovali Kerryho „cestu povinnosti“ ako vojaka vo Vietname. Podľa nich to je dôkaz, že „je overeným obrancom národnej bezpečnosti“. Implicitný dôraz sa teda kladie na jeho slepú poslušnosť americkej imperiálnej politike. Sám Kerry povedal, že svojím hodnotám sa naučil na „hliadkovacej lodi v Mekonskej delte“ – bez toho, aby čo len spomenul svoje konečný verejný protivojnový postoj. Len zriedka sa spomína Kerryho minulý protivojnový aktivizmus. Hádam okrem niekoľkých slepých protivojnových podporovateľov, ktorí ignorujú jeho nedávnejšie provojnové postoje z obdobia, keď bol senátorom.

Kerry vie, že verejné dištancovanie sa od Bushovej zahraničnej politiky by mu na zvolenie nestačilo (hlavne preto, že sám nemôže ponúknuť niečo zásadne odlišné), a tak sa rozhodol zamerať sa na domáce otázky, ako napr. na zamestnanosť, zdravotnú starostlivosť a vzdelávanie. Horúcou otázkou je outsourcing – presúvanie výroby do oblastí s nižšími nákladmi, napríklad na pracovnú silu – a Kerry sľúbil obmedziť ho. Napriek svojej podpore pre NAFTA – Severoamerickú zónu voľného obchodu. Len málo sa hovorí o zjavnom rozpore medzi jeho podporou „voľnému obchodu“ a protekcionistickými krokmi, ktorými chce zachrániť domáce pracovné miesta, či o rozpore medzi dvorením sa odborom podporou zahŕňaniu environmentálnych a pracovných štandardov do obchodných medzištátnych zmlúv a jeho podporou moci korporácií. Kerry dáva jednoznačne najavo, že jeho skutočnými zákazníkmi sú veľké firmy. V interview pre BusinessWeek (2. august) povedal: „Privediem korporatívnu Ameriku k stolu... aby som povedal: Ako vás urobíme schopnejšími konkurencie? Ako vám môžeme uvoľniť cestu? Daňové pôžičky na výskum a vývoj? Urobil by som ich permanentnými a rozsiahlejšími. Daňové pôžičky na výrobu? To je šikovný spôsob, ako pomôcť... Stopercentne podporujem spoločnosti, ktoré idú podnikať za hranice.“

Je pravdou, že s Kerryho administratívou bude spojené určité malé množstvo pozitívnych zmien – istotne umrie z krátkodobého hľadiska menej ľudí. Ak Kerry v novembri zvíťazí, bude to úder ultrafašistickým neokonzervatívcom a ich spojencom. No tí, ktorí sa zaujímajú o dlhodobú sociálnu zmenu, hoci je to, priznajme, marginálna časť populácie, by nemali míňať čas a snahu podporovaním demokratickej elity a jej agendy podobnej republikánom. Už teraz to robí veľa ľudí. Aktivizmus by sa mal sústrediť na ukázanie Kerryho pravej tváre ešte pred tým, ako sa dostane do Bieleho domu, aby prežilo len málo ilúzií, že jeho éra bude lepšia než Clintonova. Potom budeme môcť položiť základy opozície voči Kerryho politike tak skoro, ako to len bude možné. Kerry by si mal uvedomiť, že tí, ktorí „prekukli“ jeho kompromisy, si nebudú dlho užívať pocit úľavy po jeho víťazstve. Aktivizmus by sa mal namiesto toho sústrediť na stále tlačenie diskusie doľava, jej vytrhnutie z pravicového trendu súčasného politického diskurzu. Mali by sme byť úprimní: aktivisti, ktorí chcú skutočnú sociálnu zmenu, ju u Kerryho nenájdu.