Čtu teď knížku Feudální společnost od Marca Blocha a musím říct, že mě baví extrémně moc... velezajímavý a čtivě psaný, zvlášť s ohledem na stáří knihy.



Feudální společnost - Marc Bloch | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
http://www.kosmas.cz/knihy/134907/feudalni-spolecnost/

Marc Bloch je bezpochyby jednou z osobností, jež nezmazatelně ovlivnila vývoj historické vědy. S tímto renomé přitom poněkud kontrastuje zpřístupňování Blochova díla českému čtenáři. Na dlouhou dobu ojedinělým se stal roku 1967 překlad Blochova myšlenkového odkazu, drobné teoretické práce Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo, již opatřil doslovem první muž tehdejší československé medievistiky František Graus. Až roku 2004 však na tento počin navázal předklad zásadní Blochovy knihy Králové divotvůrci. S odstupem dalších 6 let pak přibyl klíčový titul Feudální společnost, jenž je předmětem této úvahy. Tuto knihu, představující souhrn jeho celoživotního bádání, dokončil Marc Bloch na prahu druhé světové války a lze se setkat s názorem, že právě ona představuje největší dílo velkého historika. Jedná se skutečně, nejen na svou dobu, o ambiciózní syntézu, pojednávající o 4 stoletích evropských dějin. V centru Blochovy pozornosti nestojí totiž nic menšího než středověká/feudální společnost jako celek.

Marc Bloch zaměřuje svou pozornost na teritorium Evropy v časovém horizontu poloviny 9. století až počátku 13. století. Feudalismus pak chápe jako určitý typ společnosti, jako specifický systém sociálních vztahů, který v tomto období nabývá své obrysy. Bloch sleduje celý proces jeho vzniku, rozvoje i zániku. Feudalismus pro něho ovšem není jednolitý proud, naopak je si vědom jeho proměny v čase. Výsledkem toho je teze o dvou feudálních obdobích, kdy Bloch vidí přelom v době 12. století jako čase, kdy se feudální společnost právně konsoliduje. Práce je programově komparativní (gros představuje Francie, Anglie a říše), Bloch usiluje o opuštění svazujícího rámce národních dějin, aby získal plastičtější obraz celku. Zajímá se přitom jak o vnitřní podobu a provázanost, tak o odlišnosti tohoto společenského systému. Feudalismus vykládá jako strukturu, a proto zkoumá jeho jednotlivé aspekty, nepříliš ho zajímají konkrétní historické osobnosti či události. Ze společenských vrstev klade Bloch důraz především na šlechtu a sedláky, méně pozornosti věnuje měšťanstvu coby feudalismu cizorodému prvku, překvapivě minimálně se věnuje také církvi. Jako stoupenec totální historie se Bloch dotýká celé řady témat: zkoumá vznik vztahů závislosti ve vazbě na muslimské, vikingské a maďarské vpády, vykresluje hospodářské poměry, vztah k přírodě a času, přibližuje právo, kulturu, rituály a náboženské vnímání, rodinné a společenské vazby, utváření společenských tříd i způsob uplatňování vlády a soudní moci, studuje kolektivní paměť, problematiku homagia, vazality, beneficia, léna, svobody a nevolnictví. Ze všech Blochových děl je ve Feudální společnosti nejsilněji cítit vliv durkheimovské a halbwachsovské sociologie.

F. Graus označil Feudální společnost za dílo předčasné, žádající si pro své široké rozvržení více přípravné práce. Soudím, že Graus byl ve svém závěru, že Feudální společnost znamenala nejmenší impuls pro další bádání, vůči Marcu Blochovi poněkud nespravedlivý. Je pravdou, že Blochem načrtnutý obraz další generace rozvíjely, modifikovaly i odmítaly. Ostatně na nutnost korekce upozornil už Georges Duby ve svých Třech řádech, ovšem s výslovným poukazem na to, kolik plodných studií inspirativní kniha podnítila. Blochova kniha skutečně v mnohém předurčila vývoj medievistického bádání nadlouho dopředu, a to především svou koncepcí, stylem myšlení, kladenými otázkami. Otevřela nové obzory pohledu na dějiny a proto dodnes představuje inspirativní vzor interdisciplinárního bádání, přičemž dobře obstojí i ve srovnání se svými následovníky, např. Le Goffovou Kulturou středověké Evropy.

Pozdní překlad tohoto respektu hodného díla lze tedy jen přivítat, neboť Feudální společnost Marca Blocha představuje základní stavební kámen, ne-li klenot, moderního dějepisectví. V tomto ohledu je třeba k nakladateli adresovat malé postesknutí. Bývalo dobrým zvykem u starších titulů této edice, že byly opatřeny odborným komentářem, který shrnul recepci a vliv daného díla. Takový doslov, jenž by zasadil Blochovu práci do kontextu vývoje bádání o feudalismu, sumarizoval postoje autorit jako F.-L. Ganshof, G. Duby, D. Barthélemy, E. A. R. Brown či S. Reynolds a stal se tak průvodcem méně znalého čtenáře po komplikovaném tématu, by nebyl bez užitku. Nechce se věřit, že by nikdo z domácích medievistů nebyl s to se tohoto úkolu zhostit.
(Mgr. Josef Šrámek, http://hradeckydvur.net/studium-historie/recenze-marc-bloch-feudalni-spolecnost)

Zdá se, že Rio bude mít kromě Sambodromu i Funkodrom! :)

O DIA ONLINE - RIO - Informe do Dia: Funkódromo no Rio
http://odia.ig.com.br/portal/rio/html/2012/1/informe_do_dia_funkodromo_no_rio_215658.html

Když na Havla vzpomínal i bývalý šéfredaktor Havlíčkobrodského deníku, který od exprezidenta „dostal propisovací tužku“, vybavil se mi totalitní vtip o chlapečkovi, který ruší Lenina při rybaření („Táhni, zmetku!“) a za padesát let o tom vydá knihu „Mé tři rozhovory s Vladimírem Iljičem Leninem“.

Ti, kteří měli k Havlovi opravdu blízko, necítili potřebu vzpomínat veřejně a demonstrovat svůj smutek. Šli se postavit k jeho rakvi jako čestná stráž, pomáhali rodině nebo mu věnovali tichou vzpomínku.

Zbytek se zapojil do smutečního byznysu a okázalého lkaní. Novináři vzpomínali, jak se s Havlem bezvadně pařilo, když s ním lítali na zahraniční cesty, a sázeli jedno háelpéčko (hluboký lidský příběh) za druhým.

„Zažívala jsem – v jeho blízkosti jako novinářka, později z dálky – spíš pocity pýchy. Třeba tehdy, když George Bush starší měl slzy v očích, když od něj, z jeho vily nad mořem, Václav Havel v noci odjížděl, a chytil mě, protože jsem byla nejblíž, aby mi řekl, jak ho ten Havel prostě vždycky dostane, dojme, dá sílu.“ (Marcela Pecháčková, týdeník Instinkt)...


Jak Václav Havel rozehnal mraky | Médiář.cz
http://www.mediar.cz/jak-vaclav-havel-rozehnal-mraky/

Tesat do kamene!

Zpátky do reality: Chlapec s pistolí na rijském Google Street View :)

Adresa je kousek od letiště: Rua Zurique č. 17 favela Dendé na Ilha de Governador, domínium traficanta Fernandinha Guarabu (Terceiro Comando Puro).

teda nevím, jestli to tady nebude moc ot, ale dobrý (a v podstatě brazilský) morzakor z vánočního economistu:)

Early colonial adventures: Pirate, colonist, slave | The Economist
http://www.economist.com/node/21541711

Raw Video: Colombian City Gets Giant Escalator - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=aG81etyg49U


V medellínském slumu San Javier (komuna 13) instalovali pro místní obyvatele obří eskalátor! :)

Kolumbijci se do příkré chudinské čtvrti svezou obřím eskalátorem - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/kolumbijci-se-do-prikre-chudinske-ctvrti-svezou-obrim-eskalatorem-1dr-/zahranicni.aspx?c=A111227_073918_zahranicni_ts

Tak nějakou nadčasovou vánoční...



Robert G. Ingersoll: K Vánocům (1897)

Kdybych si mohl příští rok nadělit cokoliv k Vánocům, chtěl bych, aby všichni králové a vládci rezignovali a nechali lidi, aby vládli sami sobě.

Chtěl bych šlechtu zbavit jejich titulů a vrátil jejich půdu zpátky lidem. Chtěl bych, aby Papež vyhodil svou tiáru, svléknul se ze svých posvátných šatů a připustil, že nekoná vůli Boží, že není neomylný, ale že je jen obyčejný Ital. Chtěl bych, aby všichni ti kardinálové, arcibiskupové, biskupové, kněží a kazatelé přiznali, že neví nic o teologii, nic o pekle nebo o nebi, nic o osudu lidské rasy, ďáblech, duších, bozích nebo andělech. Chtěl bych, aby jejich stáda myslela jednou sami za sebe, aby muži byli muži, ženy ženami a všichni dělali vše, co je v jejich silách, aby lidstvo bylo šťastnější.

Chtěl bych, aby všichni univerzitní profesoři, všichni učitelé ve všech školách, včetně těch nedělních, souhlasili s tím, že budou učit jen to, co doopravdy vědí, že nebudou vydávat své názory za danou pravdu.
Chtěl bych, aby se všichni politici změnili ve státníky - v muže, kteří mohou učinit jejich země velké a svobodné, v muže, které zajímá veřejné blaho víc než osobní zisk, v muže, kteří touží být užiteční.
Chtěl bych, aby všichni vydavatelé novin a časopisů tiskli pouze pravdu a nic než pravdu, aby bránili pomluvám, nepřesnostem a nechali soukromé životy lidí na pokoji.

Chtěl bych vidět konec opilectví stejně jako konec prohibice.
Chtěl bych, aby tělesné tresty zmizely ze všech domácností, ze všech škol, ústavů, z polepšoven a vězení. Krutost dělá lidi tvrdšími a horšími, laskavost je naopak reformuje a zušlechťuje.
Chtěl bych, aby se milionáři dali dohromady a vytvořili nadaci pro obecné blaho.

Chtěl bych spravedlivé rozdělení zisku mezi prací a kapitálem tak, aby si i obyčejný nádeník mohl našetřit na trochu léta v zimě svého života.
Chtěl bych, aby byl ustanoven mezinárodní tribunál, kde by se řešily všechny rozpory mezi jednotlivými národy. Tak by armády mohly být rozpuštěny a velká námořnictva by rezla a hnila v mírumilovném pokoji.
Chtěl bych vidět celý svět svobodný - svobodný od nespravedlnosti, svobodný od pověr.

To vše bych chtěl k příštím Vánocům, ty další Vánoce možná budu chtít víc.

Robert G. Ingersoll - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_G._Ingersoll

2:35 - 5:25 závist největší...

Touched by a Wild Mountain Gorilla - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=hg2hCuDy2wg

Zajímavý článek - repast z [ FANDOR @ Brazílie / O Brasil / Brazil - vse o teto pozoruhodne zemi :)) ]

Favela Hostels on the Rise | The Rio Times | Brazil News
http://riotimesonline.com/brazil-news/rio-business/favela-hostels-on-the-rise/

Z vlastní zkušenosti je favela turismus rozhodně zajímavý fenomén, z akademického pohledu se mu dlouhodobě věnuje moje kamarádka a sousedka z Rocinhy Erika. Jinak tedy co se týče ubytování tak v Rocinhě se o hostelu mluvilo už někdy v roce 2008, když jsem tam byl. Tehdy v praxi v Riu fungovaly dva hostely - hostel Favelinha ve favele Pereirao (už od roku 2004) a pak americko-brazilský hotýlek a jazzklub Maze ve favele Tavares Bastos (o rok později 2005). Pro tyhle dvě místa je v období před tzv. pacifikací favel symptomatická jejich poloha: Obě jsem navštívil a i když papírově favely patřili tráfico (CV) ve skutečnosti patřili policejním jednotkám BOPE, které má ústředí přesně uprostřed a favely používala jako takový realistický 3D simulátor. Po pacifikaci se otevírá trh i v ostatních menších favelách, nicméně minimálně ve Vidigalu fungovalo neformální ubytování už poměrně dlouho, stejně tak se rozeběhlo někdy kolem roku 2009/10 i v Rocinhě.

Krátký zajímavý dokument o bailefunkovém MC Smithovi, který je představitelem rijské bailefunkové narkoscény, na kterou se čas od času zaměří policie. Ttakhle byl minulý rok Smith spolu s dalšími MCs (Frankem, Ticão, Dido, Maxem a Mc Galo) zatčen a následně vyšetřován na svobodě kvůli podezření na napojení na Comando Vermleho. Každá narkofakce má své hudební koně - ADA v Rocinhě měla třeba svého narkobarda MC Godo a další oblíbence :)

Documentario MC Smith - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=pbFmkgbC7zc