SYPFX: druhá porce z bogísku .. ještě se mi nepodařilo rozchodit tu kameru, absolutně netušim co s tim je ...
Medový Shock
Ahoj všem čtenářům našho blogu,
dnes se mi blog psát nechtělo, ale jelikož jsme zažili spoustu situací, o které by bylo škoda přijít, tak jsem se odhodlal. Učiníme zde dnes společně určitý pokus, a sice že trošku převrátíme čas a odvyprávíme si dnešní den odzadu, třeba to bude zábavné..
Tralal vysvětluje hru Frikadelle (obchodování na finském fjordu), vypadá co celkem složitě, ale uvidíme, až začnou první tahy. Vyslechli jsme kvalitní píseň "Cukrář", a myslím, že alespoň část textu by měla zaznít:
Cukráři, ty debile, už se začne stmívat,
jak se tady plazíš, nemůžu dál se dívat.
Cukráři, ty debile, kde tě vyhrabali,
kdyby ti kule a prdel raději rozkopali.
Vedoucí cukrář naší úderné skupiny to bral sportovně, což je potřeba a navíc napekl skvělé medové šátečky. Akorát s medem musíme trošku šetřit, jelikož Tomovi se nepodařilo žádný přivézt, takže vlastně šátečky byly s povidlama, ale i tak vynikající. Před moučníkem servírovalo kuchařské duo Tralal + Tom vynikající kuře s bramborem, což mě přivádí ke včerejšímu dni, kdy jsem neuvedl fenomenální stejky od Kekrta a Peťi, z argentinského vysokého roštěnce servírovaného s pečenou zeleninou, kterážto kombinace byla doslova vražedná ve smyslu že ostatní kuchařské páry budou těžko nastavenou laťku překonávat. Nutno dodat, řečeno diplomaticky, na dnešním kuřeti se to trošku podepsalo.
Před večeří se valná většina skupiny vydala na návštěvu sauny, kde se staly v podstatě dvě zajímavé věci, řekněme "highlighty": Tralal si v sauně uprdnul, což vyhnalo Pekka ze sauny a sdělujíce nám ostatním tento šokující zážitek se následující debata byla o čem jiném než "o hovně". Druhá zajímavost se týká vypnutých kamen v sauně zrovna uprostřed lazební procedury, což vyvolalo všeobecné pobouření "jako vole zdražili ubytování a teď budou na nás šetřit na eletrice jako vole?", nicméně Pekk prokázal, že je schopen plnit i náročnější úkoly, když na recepci zařídil znovuzapnutí kamen. Před odchodem do sauny Tom naporcoval kuřata a šoupnul je do trouby, když pak vyšlo najevo, že oba kuchaři se věnovali saunování a vlastně nikdo ty kuřata nehlídá? Alespoň jsme stihli projednat přílohu a Tralala nakonec přesvědčili, že k pečenému kuřeti se líp hodí brambor než rejže, ale nebyl by to Tralal kdyby si neprosadil nakonec svou a tak ty brambory nedovařil.
Před večeří jsme trávili čas kajtováním, přičemž jsme se rozdělili na dvě posádky (posádka A: Kekrt, Peťa, Tralal, Pekk a Tom, posádka B: já, Adam a Peťulka). K důvodu rozdělení se dostaneme, jelikož to se odehrálo už ráno. Posádka B opouštěla spot na jezeru ve vesničce Ustaoset, kde foukal celkem stabilní vítr, odhadem kolem 10 m/s, ale objevily se slabší i silnější chvilky. Kvalitu povrchu bych hodnotil jako slabou, jelikož sníh byl povětšinou rozfoukaný a led na jezeře kryla jenom ztvrdlá krusta, na kolínka a nožičky celkově nic moc. GPS logger ukázal hodnotu přes 40 kilometrů, což za daných podmínek byl nadstandarní výkon, ale po očištění od cesty z Haugastolu a zpět výsledná cifra nakonec zní 17.8 km. Takže nic moc, ale posádka A doufajíce v otevření závory v Haugastolu pro průjezd konvoje nakonec zažila pěší přesun na jezero Orteren v déle 2.5 km! Soucítím především s Pekkem, který po podaném heroickém výkonu najezdil necelých 6 km, tudíž celý ten stres s kolonou se v jeho případě minul účinkem, ale zase Tom kontroval, že byl na pěknym vejletě a je hrdinou dne, když jeho logger se zastavil až na hodnotě 38.5 kilometrůch! Gratulujeme vítězi této nepsané soutěže, ve které výherce obdrží svoje osoboní balení energetického nápoje SHOCK s podpisem ředitele podniku, která toto osvěžující pití vyrábí. Jo, my vlastně ten Shock taky nepřivezli, no tak příště.
Dostáváme se k ránu a tudíž bychom se měli zmínit o legendární závoře v Haugastolu, která se tu a tam zavře a znemožní přístup na ty nejlepší spoty, které jsou tu k mání, zároveň vysvětlíme rozdělení na posádky A a B. Závora je od našeho příjezdu zavřená, což bylo celkem logické vyústění masakru, který jdme začili při cestování Norskem v sobotu - vítr kolem 30 m/s, jazyky, sníh, led, prostě hnus. Dnes ráno se začala pře závorou štosovat auta což vyprovokovalo naší skupinu k horečné aktivitě - tato ovšem byla poněkud předčasná, jelikož dle Bjorna to s konvojem nebude tak horký a lidi se u závory řadí, jelikož Norům končí dnes prázdniny a tak v zoufalé naději, že ještě nakonec trošku pojezdí, se řadí do fronty. Rozhodujeme se tedy, že pojedeme na jezero Ustaoset a případně kolem oběda přejedeme k závoře, pokud se kolony nakonec rozjedou. Už všichni vypakovaný z auta dočkali jsme se telefonu z haugastolu, že první kolona vyrazí už za chvilku, a po lehkém váhání se vytříbily již zmíněné posádky, kde Áčko odejelo zpátky a Béčko pokračovalo v pěším pochodu na jezero Ustaoset.
Snídaně proběhla v poklidné atmosféře a tak už jenom pár věcí, co mě náhodou napadají. Kekert se ráno při cestě do Ustaoset svěřil, že jeho sestra je zapomnětlivá, předtím ale uvařil famózní vajíčka. Já jsem spal nahoře v obýváku, jelikož jsem byl za svoje přiznání ke chrápní vyobcován, ale seznal jsem, že gauč je pohodlnější než místní mini-palandička. Což mě přivádí od rána mocným oslím můstkem zase zpět k současnému dění, kdy se nejdřív sice Adam probudil vlastním zachrápnutím, krátce nato ale zalehne dál, takže dneska spím asi na zemi. Dáváme Bang (nová hra se dle reakcí hráčů moc nechytne), vyčůrat a spát...
Cherok
historik historicky čtvrté výpravy do Norska