NELDE: Takže jsi to pochopil, i když to trochu bolelo :)) Ale jinak všechno dobrý.

Když jsme se tedy konečně dohrabali ke zdroji inflace, můžeme začít se skutečně plodnou debatou - jak by vypadal peněžní systém bez částečných rezerv, které by neustále roztáčely tu pekelnou inflační spirálu? Naštěstí některé lidi napadlo totéž dávno, takže vypracovali podrobné analýzy a možnosti řešení. Právě teď to študuju, ale pro zájemce několik exemplářů:

http://www.mises.org/books/desoto.pdf
http://www.neweconomics.org/gen/uploads/CreatingNewMoney.pdf

Hlavně si musíme uvědomit, že politici se k tomu nebudou mít do té doby, dokud na ně nepřitlačíme. Bankám stávající stav pochopitelně vyhovuje, spoustě politiků taky (korupce, možnost utrácet do alelujá) a druhá spousta o skutečné příčině problémů nemá ani potuchy a dokud se o tom nedozví, bude donekonečna mlít nesmysly o inflaci jako motoru růstu a rozumné měnové politice.

_BENNY: Já sice beru ten argument, že bez zisku z uložených peněz, ne nutně inflace, si nechají lidé peníze doma a ty budou chybět pro transakce, na druhou stranu mi to přijde jako náhradní řešení. Pokles cen totiž může způsobit vyvolání poptávky a tedy i zájem investovat. Což způsobí poptávku po úvěrech nebo nabídku různých kapitálových investic. Tedy bude možno z uložených peněz získávat i bez inflace slušné příjmy.

Na druhou stranu, myslím, že podobný problém měli zejména Američani, jejichž dolary byly tak dlouho brané jako pevná měna, že jich byla většina v zahraničí a opravdu fyzicky chyběly pro obchod. Nic ale nebrání emisní instituci dát do oběhu další hotovost výměnou za virtuální peníze (prostě si banky vyberou z ČNB hotovost). Ostatně se též dá platit elektronicky a hotovost není tolik potřeba. Jiný problém vidím v tom, kdyby naprostá většina všech peněz (včetně elektronických) byla v zahraničí. Ale k tomu nemůže tak snadno dojít najednou a kdyby se to dělo postupně, tak se ta měna začne znehodnocovat a přestane být zajímavá pro ukládání.

NELDE: Žádné záporné kontra kladné peníze, peníze v bankách kontra peníze na trhu, neexistují. Vymýšlíš si svoje termíny, abys vysvětlil nevysvětlitelné. Žádný rozdíl "množství peněz v oběhu" kontra "celkové množství peněz" neexistuje. Je tu jen jedna veličina - množství existujících měnových jednotek - KDEKOLI. A pokud to množství uměle zvýšíš, dojde i inflaci.

A inflace je špatná. Argumentovat tím, že při inflaci dochází k růstu je totéž jako říkat, že píchat herák je super, protože se pak cítíš báječně. Každému malému děcku je jasné, že umělý boost musí neodvratně vystřídat umělý sešup. Škoda že ekonomové nejsou malé děcka.

AIAX: ale jediné, co vypovídá o hodnotě je kolik ty lidi jsou skutečně ochotni zaplatit... pokud se baví s bankami, jejichž skutečná bilance je záporná, tak to je asi proto, že tyto banky dokázaly lidi přesvědčit o své užitečnosti. asi od nich potřebují jiné služby, než je vystavování zlatých cihel na obdiv turistickým výpravám... asi ty služby souvisejí spíš s toky informací, než s toky zlatých cihel...

nevite prosim jestli ma FO pravo ziskat vypis z bankovnich registru (SOLUS apod.) zadarmo ? nasel jsem tuhle stranku, ale otazka co to vsechno obsahuje za informace (datum vymazu z registru, duvod..) http://www.rmi-finance.cz/vypis-z-registru/

pritelkyni nedali u KB uver, ze je zapsana v nejakem registru ani ji poradne nerekli kde a proc a kdy to vyprsi, tak se snazime dohledat nejake informace.. diky

NELDE: tedy prisny neoliberalismus (deflace je ok) vs monetarismus (0% inflace je ok)

AIAX: Jenže z toho nevyplývá žádné rozředění peněz. Když vezmu ten příklad limitně. Pokud by všichni lidé chtěli vyzvednout peníze v bankách, tak nebude dost hotovosti! Prostě by došlo k tomu, že část peněz by byla vybrána v korunách a zbytek pokryt částí deviz (zbytek by zůstal na pokrytí korun), které vlastní ČNB. Zůstaly by tady banky, kterým dluží lidé peníze - tedy záporné peníze v bankách. Na ty těm bankám ale musí někdo půjčit. Pokud nebude mít kdo, tak jde banka do kytiček, dluhy jsou splatné ihned a tím se ty peníze zase odčerpají. ČNB bude v pohodě (až na pokles stability a důvěry v měnu - ten byl ale před tím masivním výběrem). Problém je, že pokud nadefinuješ inflaci, jako množství peněz v oběhu, tak se ti zvětší. Pokud jako celkové množství peněz, tak vlastně ne (musíš započítat záporné peníze v bankách). Pokud bereš inflaci, jako pokles hodnoty peněz celkově, tak se nezvýší.

NELDE: No a tím jsi přesně vystihl podstatu problému :))))

AIAX: problém je, že spousta lidí nevnímá šeky jako plnohodnotné peníze - budou trvat na platbě v hotovosti nebo na vyrovnání v nějakých naturáliích či protislužbě. tzn. v oběhu nebude plnohodnotných 190 korun.

já to vnímám tak, že peníze v oběhu nejsou NUTNOU PODMÍNKOU směny. směna by mezi lidmi probíhala tak jako tak. peníze jsou emitované jen proto, aby tuto směnu usnadnily - viz [ NELDE @ Banky, bankovnictví, bankovní operace ] - pokud by v oběhu nebyly žádné bankovky, lidi by je sami nahradili svými vlastními cennými papíry (nejspíš fakturami za konkrétní produkty a služby, s nějakou splatností, a clearingem mezi nimi - tedy v zásadě, čísly na papíře).

peníze se používají, protože je to snažší, než platit účetní, kteří by tomuhle rozuměli. nicméně systém kreditních karet je v podstatě přesně to, o čem mluvím. kdykoliv platíte kreditkou, vystavujete se nebezpečí, že používáte peníze, které nepocházejí od státu.

AIAX: Pokud vypíše šek na 100, tak tím ten závazek banky vyplatit peníze převádí na někoho jiného. Dokud ale banka ty peníze nevyplatí, tak je to jen závazek, který někdo má. Ano můžeš říci, že se pohybuje 190 ale celkové množství peněz se nezvýšilo - v bance je -90 a v koloběhu šek té banky (de facto peníze vydané bankou). Pokud se tím dostane banka nad svoje základní jmění, tak by to de facto navýšilo množství peněz, jenže to by znamenalo, že ta banka je před krachem. Ani v tomto případě by krach banky teoreticky nenavýšil objem peněz na trhu, krachem se ty šeky stanou neplatné a máš smůlu. Ano díky nefyzickým penězům a poukázkám banky může být celková bilance banky záporná, ale pak ty poukázky nemají tu hodnotu.

NELDE: Právě že s nimi může volně nakládat, protože jsou jeho. To že změnily místo vůbec nic neznamená. Může třeba napsat šek na 100 korun. A v tom okamžiku je tu jeden cenný papír (pomyslná devadesátikoruna) a druhý cenný papír (šek na 100 korun). Na trhu tedy obíhá legálních 190 tam, kde bylo dříve jen 100.

AIAX: Ad 1) Díky penězů v bankách, které vlastně také obíhají, není vytištění peněz nic jiného, než umožnění lépe platit. Samotné vytištění ale není navýšení celkového množství peněz. To je až když ty peníze někdo dostane.

Ad 5) Pokud banka půjčí peníze, které nemá, tak se tím sice zvýší množství peněz mimo banky, ale celkové množství nikoli - do něj musíš totiž započítat i peníze v bankách a tam bude tohle množství záporné. Tedy tím nenavýšíš množství peněz a nezpůsobíš inflaci.

LOPIK: Problém je v tom slově "velkou část". Protože druhou velkou část tvoří zdroje konečné. Bez nerostného bohatství a materiálu by nemohla na "nástavbová" část ekonomiky jako jsou finanční operace atd. fungovat. Jak říkal můj dědeček - peníze si může točit kdo chce jak chce, ale makat se musí.

ROMANET:

1. Inflace nemá s nějakou "poptávkou po penězích" nic společného. Co to je za ezoteriku? Inflace je čistě mechanická záležitost. Pokud na trhu obíhá 1 000 korun a já vytisknu další litr, tak na trhu najednou obíhá 2 000 korun. To je inflace.

2. To je zvláštní argument. Množství peněz je důležité, protože se mění? Neukázal jsem ti už tak desetkrát, PROČ se mění a co inflace způsobuje?

5. Nejde o to co jsou úvěry. Už tak třikrát jsem řekl, že úvěry jsou pochopitelně důležité. Ovšem úvěry, které vznikly předchozími ÚSPORAMI. Ne ty vyrobené z ničeho.

7. Deflace zákonitě následuje inflaci. Zákon akce a reakce. Pátá třída, přírodověda.

9. Inflace samozřejmě znamená, že žijeme na dluh. Deflace znamená, že dluh splácíme. Permanentní inflace znamená permanentní nárůst dluhu. Ten přesný mechanismus je už dneska děsně složitý, studoval jsem ten nejpolopatičtější popis a bylo to tak na patnáct stránek, ale je to opravdu tak. Ostatně logika je logika.

AIAX: Daně jsou příjem státu. Ty máš příjem z práce (možná). Pokud ti po zaplacení úroků zbyde dost peněz, tak proč bys tak nemohl žít dál a dál? Dej si srovnání - splátky vs. pronájem. V obou případech platíš za možnost užívání. Přitom podle tebe to první není možné libovolně dlouho. Ale pak bys nemohl ani to druhé.

AIAX: Ne, nesouhlas. Karel je vlastníkem certifikátu, že má u banky uložené 100 a že banka na jeho výzvu ty peníze vyplatí. Ty peníze ale neexistují, protože s nimi nemůže volně nakládat, dokud je nevyzvedne. Vtip je v tom pochopení + a - transakcí. Představ si, že Karel ty peníze uloží u Pepíka a ten půjčí Jitce. Pak by podle tebe ty peníze vytvořil Pepík. To ale není pravda. Pepík má jen závazky a pohledávky.
Na trhu prostě není těch 190 nikdy pohromadě, jen sčítáš nesčítatelné.
Rezerva se vytváří kvůli tomu, abys v případě, že Karel si pro ty peníze přijde a Jitka ti je ještě nedala, si mohl ty peníze půjčit jinde (kde tě to bude stát více). Prostě půjčování peněz, které mi nepatří, není vytváření peněz, ale jsou to záporné peníze. Bohužel celá řada ekonomu neumí počítat se zápornými čísly, tak si je představují jako kladné na druhé straně rovnice - pak ale není možné je sčítat.

NELDE: Šlechtické rody, vlády, státy, panovníci mohli a můžou žít na dluh několik generací, protože vytloukají dluh dluhem a úroky platí z čeho? Inu z daní. Ty ani já na dluh donekonečna žít nemůžeme, protože nemáme koho zdanit.

NELDE: myslel jsem, že na finančních trzích proudí spousta jepičího kapitálu, který vzniká a mizi s investiční aktivitou.

NELDE: To co píšeš platí pro případ termínovaného vkladu. Kdy vkladatel tu původní stovku dává na určitý čas bance k dispozici. Z peněžního hlediska se nic nemění, vlastnictví stovky přechází z Karla na banku.

U NETERMÍNOVANÉHO vkladu ale stovka stále zůstává de iure Karlova, jen změní místo. Karel ji přinese do banky na hlídání. Stejně tak by si ji mohl uložit třeba do bezpečnostní schránky. Má kdykoli právo přijít a požadovat ji zpátky. Jakmile banka vezme náhradní klíč, schránku bez jeho vědomí otevře a 90 kaček z té stovky půjčí Jitce, vytvořila tak peníze. V tom okamžiku je totiž Karel de iure vlastníkem své stovky (pořád s ní může volně nakládat, i když ji nemá doma, třeba ji použít jako zástavu) a Jitka de iure i de facto vlastnicí svých 90 kaček. V tom okamžiku existuje na trhu 190 korun tam, kde bylo předtím jen 100. Tohle je ono "Money Creation". Tohle je ten prastarý bankovní trik, který byl odjakživa z evidentních důvodů nelegální a který je dnes základním kamenem ekonomiky. Už všichni komprehende?

ROMANET: Souhlas, až na bod 2. Nevznikají a nezanikají podle zájmu, ale podle rozhodnutí emisní instituce. Ta musí ty peníze nějak dát do oběhu. K dispozici má buď banky, kterým připíše úroky na jejich účty vedení u sebe (tím je ale dostane jen do bank), nebo vládu, které odvede do rozpočtu "zisk".