AIAX: Máš tam trochu nepřesnosti - např. zdroje konečný nejsou - obzvásť v současný době, kdy velkou část ekonomiky tvoří nehmotný statky.. O tom že stát nemůže žít na dluh - jak sám píšeš, celej svět tak funguje a státní dluhopisy se berou pořád jako jedna z nejbezpečnějších investicí.. Mě přijde, že pořád žiješ v iluzi, že trh je nějaká stabilní věc, ale trh neustále opravdu roste (už třeba jen proto, že je na světě čím dál tim víc lidí, co nějak musí žít...)

FINSON: Otázka nezní, co JÁ bych chtěl. Otázka zní, jak systém nastavit, aby byl udržitelný. Nekonečné žití na dluh udržitelné není. Nekonečné udržování permanentní inflace udržitelné není. Dluh může být motorem růstu, ale každý dluh je třeba zaplatit. Systém částečných rezerv je stejně zhoubný, jako padělání peněz a úplně ten samý účinek. Proto musejí být obě praktiky přísně zakázány.

ROMANET: Jak říkám, pokud nejprve nezapomeneš na všechno, co inflaci, tomu "motoru" růstu víš ze školy, tak budeš copypastovat zprávy čnb navěky.

Problém zkrátka nikdy nepochopíš od prostředka, tj. od růstu cen. Musíš se vrátit úplně na samotný počátek, k samotné prvotní příčině inflace. A pak logickou dedukcí pomalu postupovat zpátky:

1. Co je inflace - Inflace je nafouknutí peněžní zásoby
2. Co může nafouknout peněžní zásobu (když nepočítáme padělatele peněz)? - Peníze z ničeho vytvořené systémem částečných rezerv.
3. Co je prvním, bezprostředním efektem inflace? - Růst a prosperita.
4. Co je konečným efektem inflace? - Deflace.
5. Proč? - Protože v konečném světě s konečnými zdroji se nakonec všechno musí vyrovnat. Dluhy musí někdo dříve či později zaplatit.
6. Co dělá centrální banka? - Zabraňuje deflaci.
7. Co to znamená? - Brání systému vrátit se do rovnováhy.
8. Jaký to má efekt? - Dluh všech a všude neustále roste (věděli jste, že dnes mají externí dluh úplně VŠECHNY země kromě Lichtenštejnska?)
9. Může žít občan na dluh nekonečně dlouho? - Úplně všichni lidé na celém světě, od Karlíka a Lucinky na prvním stupni základní školy po pana Bedřicha v důchoďáku, řeknou že ne.
9. Může žít stát (svět) na dluh nekonečně dlouho? - Někteří politici, ekonomové a Romanet říkají že ano.
10. Jak to někteří politici, ekonomové a Romanet vysvětlují - V konečném světě s konečnými zdroji lze žít nekonečně dlouho na dluh, protože inflace je motorem růstu. A basta.

ROMANET: Já myslím, že každý chápe škodlivost vysoké inflace. Nemají tam ale důvody proč nemít inflaci ještě menší - na úrovni 0,5%?

_BENNY: protože žádný takový není. není to zpráva o cpi, je to zpráva o inflaci.

cpi zveřejňuje čsú a právě tento údaj je prozentován jako inflace. je totiž číslo, které má největší vliv na lidi, na mzdy, na valorizace důchodů.

ROMANET: proč neuděláš copy-paste toho kratičkého odstavečku?

_BENNY: na stránkách čnb máš zprávu o inflaci - přečti si ji.

ROMANET: jezisi zase ty reci o dulezitosti centralnich bank pri udrzovani cenove "stability", zatimco centralni banky kazdorocne generuji novou a novou inflaci a verejnosti zverejnuji radeji jen CPI, aby ji z toho nepiclo...

ČNB > Měnová politika > Úloha měnové politiky
Úloha měnové politiky
Úloha měnové politiky ČNB podle zákona o ČNB

Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR a § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance (pdf, 256 kB), které jí ukládají zabezpečovat především cenovou stabilitu a - pokud tím není dotčen tento hlavní cíl ČNB - podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.

Podobnou úlohu mají centrální banky ve většině demokratických zemí s tržní ekonomikou. Úloha zajistit stabilitu cen v ekonomice, tj. přispět k tvorbě stabilního prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit, je výrazem odpovědnosti centrálních bank za udržitelný ekonomický vývoj. Nezbytným předpokladem realizace měnové politiky vedoucí k cenové stabilitě je na druhé straně nezávislost centrální banky. ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace. Při plnění svého cíle využívá ČNB několik měnověpolitických nástrojů.
Cenová stabilita

ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází při měření růstu těchto cen, a měl by také dát dostatečný prostor pro drobné změny cenových relací, k nimž v každé ekonomice s efektivním cenovým systémem neustále dochází. Pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % (pdf, 127 kB) s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. V březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 (pdf, 136 kB) s tím, že ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany."
Náklady inflace aneb proč usilovat o cenovou stabilitu

Vysoká a nestabilní inflace má negativní důsledky pro dynamiku hospodářského růstu. Potvrzují to dlouhodobé empirické zkušenosti z vývoje ve světové ekonomice. Vyšší inflace znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nominální úrokové sazby a zpravidla i vyšší proměnlivost inflace, což výrazně zvyšuje její náklady. Je to dáno tím, že vyšší inflace zvyšuje nejistotu o budoucích relativních cenách i o cenové hladině, a tak domácí i zahraniční finanční trhy vyžadují vyšší rizikovou prémii jako kompenzaci za zvýšenou nejistotu. Při dlouhodobě vyšší inflaci dochází obvykle při rozhodování ekonomických subjektů k zafixování inflačních a depreciačních očekávání. V důsledku vyšší proměnlivosti inflace se investoři orientují více na krátkodobé finanční investice (spekulační aktivity) a na zajišťování se proti inflaci a naopak méně na investiční projekty v reálné ekonomice, které mají dlouhodobější horizont návratnosti. Nepředvídaná inflace způsobuje některé další ekonomické distorze, které v delším časovém horizontu snižují dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky: redistribuuje důchod od věřitelů k dlužníkům, způsobuje deformace daňového systému a představuje skryté zatížení všech, kdo spoří a nejsou s to zabezpečit kupní sílu svých příjmů a úspor. Nevýhodou vysoké inflace jsou též vysoké úrokové sazby, které stimulují příliv krátkodobého rizikového kapitálu, který mívá řadu nepříznivých přímých i nepřímých dopadů.

ROMANET: coz nic nemeni na faktu, ze co slo nahoru, muze jit a zakonite take jednou pujde dolu, drive nebo pozdeji.

_BENNY: ale každý trochu vzdělání člověk ví, že cpi není inflace jako taková. je jen cpi nejdůležitější ukazetel toho, jak to penězi je.

kromě cpi tu máme i

# Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů
# Indexy cen průmyslových výrobců
# Indexy cen zemědělských výrobců
# Indexy cen tržních služeb v produkční sféře


a samozřejmě také informace čnb.

ROMANET: bud to, anebo by se ta schopnejsi cast naroda zamyslela, prokoukla by, ze CPI v souvislosti s opravdovou inflaci je prinejmensim jedna velka dezinformace a pozadovala by mereni inflace presnejsi metodou. index spotrebitelskych cen samozrejme nikdy nemuze byt presny a nikdy nemuze odrazet skutecny stav inflace, jakozto nafouknuti monetarni baze.

_BENNY: takže by statistický úřad oznámil, že všechno (spotřeb ní koš) je o deset procent levnější a přišel by za tebou šéf, že ti dá o pět méně.
jenže třeba zrovna věci, které si kupuješ ty zdražily...

imho by tento experiment trval přesně do dalších voleb, kde by vyhrála opozice.

NELDE: Já ti rozumím, jenom nevím, jestli rozumím Aiaxovi, proto se ho ptám.

ROMANET: pozvolné klesání mezd - ty si to umíš představit. přijde za tebou šéf a řekne ti, že je všechno levnější, že ti dá méně peněz?

to je holt dnesni konzumni logika - vsechno musi rust, ceny, platy, zamestnanost, dluhy, to vse je znakem spravnych ekonomickych aktivit. a pak akorat sup s transparenty pod okna ministerstev kdyz to neroste tim spravnym smerem :)

a ted vazne: velice vazne si to dovedu predstavit, kdyz jednoho krasneho dne vyleze statisticky urad s tim, ze tu mame deflaci. inflaci pri zmene platu argumentuje kazdy druhy zamestnanec.

FINSON: Ona je to blbost - je to úvaha na témě jestli dohoní Achilles želvu - což celá řada lidí považuje za správné. Ono to totiž není vytváření peněz ve smyslu výroby, ale vydělávání peněz. Stačí jednoduchá úvaha - je však třeba brát pohyb peněz ve smyslu podvojného účetnictví. A vloží $100. To znamená, že banka má -100 (dluží A peníze) na účtě a +100 v hotovosti. Pokud někomu půjčí $90, tak má banka proti A stále -100, proti B +90, na rezervě +10. Žádné peníze nevydělala ani nevytvořila. Kdyby A půjčil B $90 a $10 uložil do banky, tak bude výsledek stejný. Banka jen byla prostředník.

AIAX: jsou to matematické hrátky. protože je to nejextrémnější příklad, který matematicky může nastat. koloběh peněz ale neni, o tom, že půjčené peníze jsou opět ukládány do banky.

ale já chápu, že mohou z jednoho vkladu vytvořit mnohonásobek takových peněz. a nepřijde mi na tom nic divnýho ani špatného.

a jak tak čtu tvé vize mám obavy, že to nejsem já, kdo to nepochopil. ale ty.

pozvolné klesání mezd - ty si to umíš představit. přijde za tebou šéf a řekne ti, že je všechno levnější, že ti dá méně peněz?

že je inflace motorem růstu je prostě fakt. inflace motivuje lidi investovat a spotřebovávat misto shromažďování peněz v bance nebo pod polštářem. naopak tvá vize světa bez inflace by prudce peníze zdražila. každý by chtěl mít něco čehož hodnota roste - peníze. těch by ovšem bylo jen konečné množství. k čemu by ti byla nemovitost, když její hodnota klesá? k čemu pozemky?

víš k čemu by to nakonec dospělo? musel by přijít stát a natisknout nekryté peníze.

FINSON: třeba by fakt stačilo, aby nebyl 10-20% jen u těch vkladů typu M1, ale aby byl větší než 0% u jiných typů - třeba termínovaných vkladů, apod. ...

já osobně myslím, že byste měli přemýšlet o postmonetární ekonomice. co třeba úroky vyplácené z uložení vašich informací v bance (s tím, že banka má k informacím přístup - viz Google, třeba), nebo univerzální energetický kredit - s nejbližším a nejzažším termínem dodání, pochopitelně ?

AIAX: Dotaz: Jestli jsem tě dobře pochopil, tak bys chtěl, aby ten reserve requirement byl 100%?