S474N: Jdeš na http://www.czso.cz a přečteš si tam "Nejnovější údaje: Míra inflace 3,3 %" (na tvém odkazu je to rozvedené jako "Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců").

NELDE: ale ja bych si rad koupil novy bavo, ale stat mne tak zdanil, ze na nej nemam...

Neni inflace jako inflace :)

NELDE: Jak zvysenim sazeb CNB dostane penize do ekonomiky???

Znovu opakuji, penez (likvidity) je ekonomice (nejen) CNB az az, problem je, ze nemaji vyuziti. Nizka poptavka po obezivu, nizka spotreba atd...

NELDE: a tu hodnotu 3,5% si vzal kde? Web CSU hovori o jinych cislech:

Inflace, spotřebitelské ceny | ČSÚ
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny

NELDE: za rok 2011 v ČR 1,9 %, eu 2,5-3 %, i EU inflaci tedy pokryje kdejaký "akční" spořák v čr..

GHOSTSTALKER: Napsal jsem to v tebou linkovaném příspěvku. Konkrétně v poslední větě.

GHOSTSTALKER: Pokud vím, tak poslední inflace byla asi 3,5%. Kolik které banka nabízí nechám na tobě.

Možná to jen nevidím, asi nemám ty elementární znalosti, ale jak tedy uvolňuje centrální banka nově "vytištěné" peníze do oběhu? Jejich vlastní nákupy typu rekonstrukce paláce na to fakt nestačí.

NELDE: Inflace resi nedostatek obeziva? Wtf? Jak?

ANDY_WARHOL: Není to úplně pravda. Inflace řeší jeden problém, který už párkrát nastal - nedostatek oběživa. Peníze mají nejen funkci měřítka ceny, ale i oběživa. V okamžiku, kde peníze nejsou z cenného kovu, ale kryté nějakým majetkem, tak v okamžiku, kdy je mají lidé doma v kredenci, tak ti ten majetek blokují. A nemůžeš jen tak vytisknout nové nekryté. Nízká inflace tohle řeší, nutí lidit ty peníze neschovávat a "investovat" - když nic, tak aspoň je dát do banky.

NELDE: ze je inflace motor ekonomiky to uz sem slysel, ale je to blbost, inflace je dobra tak na okradeni beznych lidi. takova menova reforma pomalu.
protoze si pak muzes za sve penize min koupit, nespotrebovavas vic preci.
to je prvni hledisko
druhe hledisko je, tohle uz je trochu slozitejsi: pokud mas inflacni ekonomiku, tak je to ekonomika postavena na neustalem zvysovani produkce, vyroby a spotreby. jenze co se pak ve skutecnosti deje ? generuje to masu nekvalitnich vyrobku, kde se katujou kosty jak o zivot, planuje se zivotnost a podobne radosti. navic se vyroba presouva do statu s levnejsi pracovni silou.
to se mi moc nelibi. neustaly rust za kazdou cenu - to je bratr inflace.
kam to vede vsichni vidime.

NELDE: Coze? Zatim jedine, z tvých prispevku dava smysl, je, ze snizovani sazeb nefunguje, protoze neni zajem o uvery. Ano, jsme ted v ucebnicovem prikladu pasti na likviditu. Ale jak to prosim te vyresi vyssi sazby? Jako ze za vyssi urok si budou lide ochotni vice pujcovat? To je trochu hloupost, naopak budou vice sporit (viz souvislost s fiskalni politikou, diky ktere v CR dochazi ke zdrazovani spotreby, lide ji tak odkladaji a spori i za ty nizke sazby).

Navic skutecnost, ze je efektivni vyse hlavni urokove sazby CB na nule, preci neznamena, ze by komercni banky nemohly klientske sazby zvysovat, jak samy chteji.

Vysvetli mi prosim "S inflací souvisí zvýšená poptávka po zboží a službách, která umožňuje ceny zvyšovat." "Pokud chceme donutit lidi a firmy utrácet (a tím popohnat spotřebu), tak potřebujeme inflaci." "Zvýšením sazeb jdeme do inflace." Protoze ja tam ten transmisní mechanizmus proste nevidim.

Imho uz se tedy v CR moznosti menove politiky vycerpaly (CNB muze jeste pristoupit ke kurzovym intervencim proti korune, ale to mi take neprijde moc schudne - naklady (viz ztrata z 90. let, kterou si s sebou stále tahne), emise dalsi likvidity, kterou nikdo nechce, uspesnost potencialnich sterilizaci, prohloubeni systemoveho prebytku likvidity bankovniho systemu). Naopak by neco mela delat vlada.

MEDWYN: Já ale nemluvím o nabídce peněz, ale nabídce a poptávce normální (nabídku peněz považuji za vhodný jen pro forex). S inflací souvisí zvýšená poptávka po zboží a službách, která umožňuje ceny zvyšovat.

MEDWYN: Růst nabídky zboží a služeb znamená, že je někdo musí vyprodukovat.

GHOSTSTALKER: A jak myslíš, že jinak může centrální banka napumpovat peníze do oběhu? Aby je někdo mohl utratit, tak je musí dostat.
Peníze jsou na účtech komerčních bank, které ale nemají šanci je půjčovat, protože o poklesl zájem o úvěry.
Druhá možnost je, že centrální banka koupí státní obligace a pak ten dluh odepíše. Tím umožní státu více investovat.
V zásadě, pokud chceme donutit lidi a firmy utrácet (a tím popohnat spotřebu), tak potřebujeme inflaci. Zvýšením sazeb jdeme do inflace.

Prostě vtip je v tom, že normální poučka, že snížením sazeb se podpoří úvěry funguje jen pokud je o úvěry zájem, což teď není. Rovněž podpora růstu díky lacinům úvěrům funguje jen do určité hranice (a tu jsme dosáhli).

ad moje karta u fio - odpoved z banky :

dle systému byla žádost o kartu zrušena ve stejný den, kdy byl účet založen. Bohužel nevím z jakého důvodu.

lol

NELDE: Jak napumpujes do ekonomiky penize pomoci vyssich sazeb?

Navic, centralni banky do ekonomiky uz v dusledku FK spoustu penez napumpovaly. Problem je, ze se 'netoci', zustavaji na uctech rezerv komercnich bank. A s tim CB nastroji menove politiky tezko neco udelaji.

NELDE: Coz plati i na dalsi vetu, kde rikas "rust nabidky = hospodarsky rust". Vubec ne. Tady se zabyvame agregatni poptavkou...

NELDE: Cely jsem to nedocetl, ale rekl bych, ze pres minimalni rezervy se ovlivnuje NABIDKA penez, nikoliv POPTAVKA, jak pises. Ale taky si myslim ze sis ty pojmy jen nahodou popletl, protoze s inflaci rozhodne souvisi NABIDKA penez - a mas ty oba pojmy hned vedle sebe ;)

Dneska mi došla jedna věc - doufám tedy, že moje úvaha je správná. Prosím o názor.

Pamatujete si, jak jsme řešili systém částečných rezerv a jak vlastně působí na ekonomiku - díky tomu, že banka může půjčit moje peníze jinému a oba ty peníze můžeme teoreticky použít ve stejný čas (to teoreticky nejde, ale díky elektronickému bankovnictví jsou ty časy použítí velmi blízké), tak tím roste poptávka a tedy i inflace. No a dneska mi došlo, že tím byl stimulován i růst nabídky = hospodářský růst uplynulé doby. Tedy hypotéční krize (pokles úvěrů) se musela zákonitě projevit v poklesu ekonomiky. A dokud se nezvýší úvěrování, tak budeme svědkem stagnace ekonomiky případně poklesu. Na rozhýbání poptávky nestačí snížit daně, protože ty peníze v ekonomice nejsou (daně je jen přerozdělí). Řešení je tedy v zásadě "snadné" - místo napumpování peněz do úvěrů pomocí nízké sazby centrálních bank (už to skoro níže nejde) potřebujeme paradoxně napumpovat peníze pomocí vyšších sazeb = "tisk" peněz. Jasně, půjde nahoru inflace, ta ale jde tak jako tak a v současnosti máme sazby pod inflací.