DIVER: klid, ja se taky parkrat fiknul nez jsem se rozhejbal. jak uz jsem napsal, rychlost je dulezita !

HENNYVILLE: tohle jsem chtel vzdycky umět. ale už jsem si párkrát pořezal prsty, takže vždycky vyměknu :)

látka která způsobuje slzení při krájení cibule je identická s látkou obsaženou i v česneku- rozdíl je v tom, že jinak reaguje na vzduchu...obecně taky platí to, že lze nůž normálně namočit vodou, koncentrace látky se ředí, je slabší a jak dokrájím cibuli tak šup všechno pod vodu, prkýnko i nůž a nakrájenou cibuli ihned přikrýt.

BRUKEV: Apage satanas!!!
:-D

Neplačte nad krájením cibule a nahoďte nějakej dobrej, zdravej recept.

A ja si myslim, ze jedina cesta je rychlost!

Já bych svěřil krájení cibule ženské - co má co našinec dělat v kuchyni?

HENNYVILLE: LOL :-)

RUTHLESS:
LORAIN: díky. naprosto splňujete má očekávání :-)

To je zas diskuze.... nejlepsi je to proste udelat rychle. a nazdar.

BRUKEV: základní logika velí, že odpověď zní: různě citliví lidé. z vlastní zkušenosti vím, že když u cibule zadržím dech, budu brečet, možná o vteřinu, dvě později, ale budu. zatímco když, což dělám, si na nakrájení hory cibule vezmu plavecké brýle, vesele ji nakrájím a dýchám si u toho, jak chci. logika tedy říká, že stoupající silice/páry/zápach dráždí koutky očí - a hle: když se člověk zeptá googlu, je to tak :-) čímž case solved a víme, co všechno za kašpařiny dělat nemusíme :-)

FIN: a proč to u mě funguje? Placebo, soustředění na dýchání ústy zamezí reakcí cibulových silic?

GIOMIKY: nefunguje. a fascinuje mě, jak je tato pověra rozšířena :-)