KBN: Učíš se Esperanto už osm let. Jak to, že si ani neškrtneš?

AMANT: hérangr! Sqírůkr!

LOVE_DALI: Ale jděte. To je zlé, kapitáne Calimero!

CREMAC: Kapitáne, prakticky velím Červenému trpaslíku čtyři roky. Té posádce vagabundů, pošuků a pacifistických hippíků jsem ukázal, co je disciplína.

LOVE_DALI: To je totéž, jako kdybys šoupnul svoje nádobíčko lvovi do tlamy a třel mu rozkrok mokrou žínkou. Naprosté šílenství.

HNILOB: Třesky plesky, kamaráde. Každej vůl ti nadlítne nad černou díru, pak lopingem kolem vířící singularity při dvojnásobku rychlosti světla a nakonec vypálí z kolabující zóny!

LOVE_DALI: Bože, né, Caroline, ty ses vážně vodvázala!

HNILOB: Láry-fáry, hochu! Radši se vrať do své žumpy, abys měl sílu na svůj celodenní flink.

CREMAC: Kdyby něco nehrálo, tak o tom chci vědět.

MRLAH: Blahopřeju, pane, záhy se rozpomenete na všechno a budete přesvědčen, že umíte hrát na kytaru.

Oh, tohle je zlý sen. Prchám před fašounama s vrahem, CREMAC: masovým vrahem a mužem HNILOB: v nylonové košili. Jsem hnusná, otrhaná, lidská troska, plivátko, které páchne jako tchoří latrína. A teď se na mém úchyláckém mantlu rozprskne androidův mozek.

HNILOB: Nikdy jsem nedostal ani upomínku z knihovny. Vražda druhého stupně? Tisíc lidí? To bych si pamatoval!

MRLAH: Přiznejme si to. Jsme asi tak nevinní jako šlapky před penzí.

KBN: Billy Doyle. To je jméno, ze kterého životní prohra přímo čiší. Už to vidím jako živé: V mládí šel z jedné polepšovny do druhé. Kupa nemanželských dětí. Manželka má bílé boty a holé nohy plné křečáků. Živí se drobnou kriminalitou, aby poplatil alimenty. Pak se ale stane, že stojí v bance s upilovanou puškou. Ta však sama vystřelí. A ty broky proletí háčkovaným kulichem jedné babky. Nezbývá mu než se skrýt. Ale kde? A pak ho to trkne - za zločinně získané peníze si koupí čtyři roky ve videohře a čeká, až se vody uklidní. Tak končí balada o Billy „Babkovrahu“ Doyleovi.

KBN: Polož mi pečiva prostou a marmelády prostou otázku!

HNILOB: to je frajer!

HNILOB: jseš pěknej úchyl, víš o tom?

CREMAC: Tak ses vrátil, hrdino.

HNILOB: No! Vzbuzoval jsem vždy úctu pro své vybrané chování. To je loď!