HNILOB: Nerad to říkám, ale „Nozdry jak vítěznej oblouk“ mají jednou pravdu.

DRASTICS: Prosim tě, tebe bych ucejtil i z Marsu! Kdys naposledy viděl vanu?

DRASTICS: Co kdyby sis přečet svou košili, Listere? To je zřejmě román od Victora Huga.

HNILOB: No neksichti se tak, tobě taky chutnala ta mentolka, ne?

DRASTICS: Budeš jíst tu psí konzervu?

HNILOB: Cornflakey s cibulí jsou senza. Můžeš mi podat tabasco? Chtělo by to víc okořenit.

DRASTICS: Tak jsem tady. Co jsi chtěl?

HNILOB: Nejsou realistické. Ukažte mi chlapa, který by tu práci nevzal a na ni se nevybod´. Slátanina! Nerealistické. Jen jako!

DRASTICS: To je jeden z nejslavnějších vojenských manévrů!

HNILOB: A víte, co se stane s těmi nebohými lidmi, kteří mají tu smůlu, že jsou ve směru říhnutí?

SCHWAB: A nemůžeš vypnout autodestrukční systém?

HNILOB: Výtahy jezdí, hasící přístroje fungují. Což ovšem znamená, že fungují, když je spustíš, a ne, když jdeš kolem a náhodou zakašleš, jako to bylo za Hollyho vlády.

KACHENNA: Děkuju. Konec amatérismu.

HNILOB: Na dlouho ne. Za 90 minut budeme žhavější než já v hedvábnejch adamkách.

KACHENNA: Záda mám úplně zničený! Páteř je prohnutá. Kdybys se mnou někam mrsknul, tak ti přiletím zpátky!

HNILOB: Krytone, lež klidně! Pokouším se udělat čáru.

KACHENNA: Promiňte slečno, ale vašemu ošetřovatelskému umu stále něco chybí.

HNILOB: A proč tě to začalo žrát zrovna teď?

DRASTICS: Ne, ne. Vypadám špičatě, pahejlovitě a odporně.