DRASTICS: Broukal sis. Zlomyslně a vytrvale celé dva roky. Kdykoli jsem si sedl k opáčku: MmmmMmMMmmmm.

HNILOB: Ale ty sám sis přece zvolil povolání na úkor osobního života.

DRASTICS: Ty už zase piješ ten marihuanový džin?

HNILOB: Další pečivovitá otázka!

HNILOB: mmm...jde to s ním z kopce.

DRASTICS: Jako, mm, proč si inteligentní lidi kupujou hot-dogy do kina?

HNILOB: Polož mi rozumnou otázku.

DRASTICS: Vzpamatuj se, hochu, kde máš svůj blok? A kde jsou tvoje tužky? Kdepak máš úhloměr a pravítko?

HNILOB: Nevím... Možná si najdu práci jako diskžokej!

DRASTICS: Pařba a flink chtějí celýho člověka!

HNILOB: Nerad to říkám, ale „Nozdry jak vítěznej oblouk“ mají jednou pravdu.

DRASTICS: Prosim tě, tebe bych ucejtil i z Marsu! Kdys naposledy viděl vanu?

DRASTICS: Co kdyby sis přečet svou košili, Listere? To je zřejmě román od Victora Huga.

HNILOB: No neksichti se tak, tobě taky chutnala ta mentolka, ne?

DRASTICS: Budeš jíst tu psí konzervu?

HNILOB: Cornflakey s cibulí jsou senza. Můžeš mi podat tabasco? Chtělo by to víc okořenit.

DRASTICS: Tak jsem tady. Co jsi chtěl?

HNILOB: Nejsou realistické. Ukažte mi chlapa, který by tu práci nevzal a na ni se nevybod´. Slátanina! Nerealistické. Jen jako!

DRASTICS: To je jeden z nejslavnějších vojenských manévrů!

HNILOB: A víte, co se stane s těmi nebohými lidmi, kteří mají tu smůlu, že jsou ve směru říhnutí?