• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FINpoezie & texty různých autorů
    ELFOS
    ELFOS --- ---
    P ř e v l é k á r n a


    V převlékárně leží ve skříňce místo červeného ručníku bílá kočka. Na krku se jí leskne klíček s číslem skříňky.

    Čípak jsi?
    shýbne se k ní Luna.

    Tvoje přece,
    zavrní kočka.

    A Luna vidí, že to není číslo skříňky, ale rytinka. A na rytince vidí sebe, jak proti stínům pochybností napřahuje na konci zahrady v altánku papírový meč.


    (Martin Švanda - Dívka s papírovým mečem)
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Yusef Komunyakaa

    Bláto



    Činí se v rohu verandy,
    kde se psí víno natahuje k ustupujícímu
    světlu. Vždycky si najde nějaký
    most na druhou stranu. Napravo

    i nalevo. Ta bláznivá vosa si
    staví samostatnou buňku
    ze všeho, co ví, že je na cestě,
    sem a zase zpátky k výkopu.

    Mohl bych uchopit klacek a zahrát si
    na boha. Na vojáka. Na sadistu. Jak sune
    bláto, kam patří, slyším bzučet ten nejmenší
    motor na světě. A později se každá larva

    třepotá jak návnada na háčku . . . sperma
    zabalené v hliněném zpěvu. Je to tak malé,
    že právě ta nevýznamnost začíná
    naplňovat celé odpoledne.
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Ilja Bart
    Déšť



    Píseň
    zazněla deštěm
    tak úpěnlivě
    že se až stala ženou
    s perličkovými vlasy

    Kytara šumících strun
    napjatých od mraků k trávě
    FIN
    FIN --- ---
    Chtěl sem si koupit dvacet deka duše
    pár kousků pravdy litr svědomí
    Leč prodavačka odvětila suše
    Jak jsou ti lidi dneska pitomí

    Mně ovšem tímto nevyvedla z míry
    řekl jsem Dobrá nic se neděje
    Dejte mi teda za korunu víry
    osminku citu láhev naděje

    A ona řekla musíte stát frontu
    A fronta vedla cikcak za hory.
    A potom dál až někam k horizontu
    A všichni lidi chtěli jenom brambory

    text: Dědeček, provedení: Mišík
    FIN
    FIN --- ---
    ležím v začarovaném háji
    jsem terčem pro hvězdy
    na nebeské střelnici
    a háj, ta boží maringotka
    tažená jednorožcem od pouti k pouti
    vrže si v kloubech osudu

    už se netrápím
    už je mi jen smutno

    Martin Švanda, Dívka s papírovým mečem, část V., O tmě a lítosti
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Tomás Segovia

    Vyzvání



    Den
    Je tak krásný,
    že nám nemůže lhát:
    my z jeho světa jíme chléb pravdy vezdejší.

    Jen tělo rozhalí si,
    lehne a nabídne se.
    To štěstí nepodvádí: to nic nechce.

    Řekni: silnější přece
    než naše láska k smrti je zde
    ta prostota a vyrovnanost krásy,
    jež plaší
    jen samu sebe!

    Ale vznětlivá duše,
    jaký děs tě to straší
    vždycky, když o samotě zaslechneš ten hlas,
    který ti šeptá, že jsi došla spásy?

    Ne, ne,
    tvůj osud není mrtev, ani ti neotročí.
    Pýcho i strachu, přiznej si:
    život je pravda beze lži.
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Nicanor Parra

    Dopisy básníka spícího v křesle

    XVII



    Zkoumat znamená vzdát se sebe sama
    uvažovat se dá pouze v kruhu
    člověk vidí jen to co chce
    narození nic nevyřeší
    přiznávám že mi tečou slzy.

    Narození nic nevyřeší
    jedině smrt říká pravdu
    ani poezie nepřesvědčí.
    Učí nás že prostor neexistuje.

    Učí nás že čas neexistuje
    ale tak jako tak
    je stáří skličující fakt.

    Staniž se co určí věda.

    Z mých básní jde na mě spaní
    a přece byly napsány krví.
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Miroslav Florian

    Stará cikánská píseň


    Tři vrávoraví truvéři
    zpívají bez kytary
    úplňku, snad jen úplňku,
    z kterého vlají cáry.

    Na rozkopaném nároží,
    kam nezajede hlídka,
    svéhlavě ruší noční klid.
    Což neděje se zřídka.

    Neumím rómsky, kdopak ví,
    nad čím ta píseň pláče,
    složil ji vítr ve stepi
    pro tuláky a rváče.

    Když potměšile blýskl nůž,
    vyřinula se z rány
    a potom ztěžka letěla,
    letěla za havrany.

    Tři osípělí truvéři
    zpívají v mokré čtvrti
    o tom, čemu se nevěří,
    o lásce, cti a smrti.
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Gabriel Zaid

    Sluneční hodiny


    Zvláštní chvíle. Není
    to však konec světa:
    krůček do setmění.
    Skutečnost,
    věž z Pisy,
    udává čas k pádu
    už už nachýlený.




    /sborník poesie v pohybu, 1966/
    FIN
    FIN --- ---
    Václav Hrabě

    Ty 2

    Je březen
    Černé nebe nad městem
    voní deštěm
    Ještě jednou to všechno spočítám
    Aspoň ještě jednou
    Procenta štěstí
    procenta smutku
    To co jsem dostal
    to co jsem vyhrál
    to co jsem propil
    to co jsem ztratil po cestě
    to co jsem získal poctivě i nepoctivě
    plnoletost a špatnou pověst
    papírovou zlatku po strýčkovi ve vestě

    Strýček byl legionář Válčil na Piavě
    a byl tak poctivý, že když se vrátil neměl práci
    zato měl hodnou ženu
    a na rukou tetování
    a smysl pro legraci
    a k stáří rakovinu
    Po celý život nenáviděl válku a všecku její špínu
    On byl z těch lidí kteří poletí do vesmíru.
    a já nezdárný synovec
    zrozený za války vychovaný v míru
    pod očima kruhy jak smuteční pásky
    nemohu spát v této černé promoklé noci
    počítám metály života a šrámy z tvojí lásky

    A ty spíš a možná se ti zdá něco tak krásného
    že na to nikdy nebudu mít
    a tak si aspoň vymýšlím tohleto povídání
    abych to nějak vydržel bez tebe do svítání
    Dobrou noc
    Jsi krásná i když spíš
    Dobrou noc
    Je slyšet jak přichází den
    Pomalu jako by se vracel z flámu
    bloudí
    ulicemi kolem hospod a chrámů
    Teď zívá Zastavil se narohu
    Spi
    Já nemohu
    FIN
    FIN --- ---
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Miroslav Florian
    * * *


    Modř přecházející do světle safírové,
    pruh nebe nad sychravým Smíchovem
    tak čirý, že bezděky ubral plyn
    šofér pohřební služby - - To je chvíle
    bláznů. Čas kopnout do zlatnického výkladu
    a nabídnout prsten stařence. Znova
    a znova nalétává vlaštovka - tik
    všeho marnivého mramoru . . .
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Salvator Díaz Mirón
    Výstraha


    Na odiv pověšená mrtvola zahnívala
    na větvi jako strašný plod, jenž tím hnitím změk;
    svědčila o rozsudku za strašných podmínek
    a v rytmu kyvadla se u cesty komíhala.

    Nestoudně nahá, jazyk černý, se ošklíbal,
    na lebce chomáč jako kohoutí hřebínek,
    až vypadala směšně; vedle mých holínek
    u třmenů koně tlupa otrhanců se smála.

    Ty chmurné pozůstatky s měknoucí hlavou plihlou
    v poryvech vydávaly - pohoršlivé a strašné -
    zeleným popravištěm zápach s takovou silou

    jako kadidlo, když vzplane, rozhoupané, a hasne.
    V neposkvrněné modři slunce pak vrcholilo
    a kraj byl jako obraz snad z Tibullovy básně.

    /Úlomky, 1901/
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Stanislav Zedníček
    Zrcadlo zatmění


    Uprostřed lidí
    neviděn
    vřu skřípavou žízní
    rozlehlý nemohoucností
    odevzdat světlo
    prostorům sbratření
    kován údery
    nočního křiku srdcí
    míjím poradní kruh
    pokojných pahorků Vysočiny
    patřící mně právem
    bezzemka
    kdesi za životem
    a přece jen
    v rose dětství
    v živé rose dětství
    občas procitlé
    mezi slzami
    LITTLEFOX
    LITTLEFOX --- ---
    Nicanor Parra
    Fráze


    Nesypme si písek do očí
    automobil je invalidní vozík
    lev je stvořen z beránků
    básníci nemají vlastní život
    smrt je společenský zvyk
    děti se rodí aby byly šťastné
    skutečnost by raději nebyla
    soulož je ďábelský skutek
    Bůh je dobrý přítel chudých
    NEMESIS
    NEMESIS --- ---
    Sylva Fischerová
    Krvavý koleno



    Já, jako všichni


    A já, jako všichni, jsem démon, který si sám
    chystá zkázu:
    sám si vystaví dům
    vyzděný plány, vzpomínkami a větrem
    a posouvá ruku po vzpomínkách
    jako po šachovnici
    a šachovnice jím posouvá
    jak očima hráčů šachu -

    Vítr to všecko rozvane,
    i myšlenky, kterýma ses obalil
    jak masem.
    Zbydeš tu ty, beztvará hrouda přirovnání
    a se starým alibi, že poslední soud
    bude až zítra.







    NEMESIS
    NEMESIS --- ---
    T.S. Eliot
    Zpustlá země



    IV. Smrt utopením

    Féničan Flébas, čtrnáct dní mrtvý,
    zapomněl na křik racků, na vzdouvání
    z hlubin, na moře
    i na zisk a ztrátu.
    Podmořský proud
    posbíral jeho kosti v šepotu. Jak byl dole
    a zas nahoře,
    procházel stádii svého věku a mládí
    vstupujícího do víru.
    Křesťan nebo žid,
    ó ty, jenž otáčíš kolem a hledíš k větru,
    pomysli na Fléba, jenž kdysi hezký
    a vysoký jako ty směl žít.



    ELFOS
    ELFOS --- ---
    Ivan Wernisch
    Když není vyhnutí



    Když už není vyhnutí a vydáváme se na cestu, nesmíme zapomenout na nikoho z těch, kteří dosud jen přebývali v našem domě,
    necháme prohledat i maštal a kůlny a přivést každého, kdo ještě nebyl k užitku. A najdeme toho, kdo dovede zpívat píseň proti hadům,
    a toho, kdo se umí ptát na cestu, a toho, kdo ponese zbraň.

    Když už není vyhnutí a vydáváme se na cestu, nesmíme zapomenout na někoho, kdo předčítá nahlas, a na někoho, kdo s námi bude
    hrát početní hry a hry se slovy, také na někoho, kdo napodobuje ptáky.

    Na osla naložíme zpytovadlo hvězd, bdellometr, xylofon, křišťály k zmatení démonů, pikslu s kýchadlem, vycpaného orla, vše, co je nutné
    k vykonání cesty.

    Nástavku k nastrčení, lebovrt, sextant, čajník a karetní stolek

    _______________

    a tebe, miláčku, když už není vyhnutí. A až plácnou tvého osla po zadku, nesmím zapomenout vsednout na svého... neb není vyhnutí,
    tvé papillotky již chřestí ve větru, vydáváme se na cestu!


    (Ze sbírky Půjdeme do Mů, vyd. Mladá fronta v roce 2002)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam