ARZA: no... já hrávala jako úplně malá. Pak dlouho nic. Ke svatbě jsem dostala pianino. A teď zase hraju. Taky ne pravidelně, protože pianino mám na Sázavě, ale bývám přes týden i v Praze. Nehledě na to, že miláček byl nějakou dobu zabalený ve spoustě fóliích, pač se na Sázavě předělávala podlaha, takže stál pod schodama v koutě sám samotinký a já si několik týdnů nebrnkla.
Nemám tu sebekázeň cvičit stupnice, akordy a tak. Ani nějaký etudy. (Ale třeba czerny nebyl nikdy špatnej). A tak to dělám tak, že si vezmu nějakou věc, která se mi líbí a tu se učím tak dlouho, dokud ji jakštakš nezahraju. Není to žádná sláva, ale lidi říkaj, že na poslech dobrý :-) Beru si jednoduchý věci, abych se to nemusela učit dlouho a a by to mělo nějakej postup. No... a ono se to pozvolna asi trochu zlepšuje, myslím :)