TYKVE: Ale oni učit mohou, i když nemají konzervatoř - proto stále studují. Problém by byl, kdyby nestudovali :-) Prostě je to ten proces a to je možné. Ano, jde o doplnění pedagog. minima, které prostě není uznávané z konzervy (což je samozřejmě škoda), lze to doplňovat různě, u nás volí lidé buď programy na JAMU nebo jsou to absolventi pedáků nebo muzikologie apod. Paní ředitelka to preferuje a vycházím nám vstříc, když studujeme, teď je u nás jenom minimum těch, kdo nemají VŠ. A ti mají většinou dlouhou praxi.

NIMUI: asi máš pravdu, že bude požadován nějakej ten titul, nicméně ta praxe tak asi zatím nevypadá.. když učej i lidi, kteří ještě nedodělali ani konzervatoř:) ředitelka zušky mi vysvětlovala, že spíš než o to odborný vzdělání jde o to pedagogický vzdělaní. (který se dá doplnit i v rámci celoživotního vzdělávání). po tom teď prej jdou.

TYKVE: :-) No, já to popravdě na konzervatoři nepřeháněla - 3h denně musely stačit, neměla jsem koncertní ambice a naopak jsem měla problémy s rukou, ale spolužačka dávala 6 i víc hodin... nechodila do školy. No, takových je minimum, ale i pro průměrné hraní je třeba k tomu sednou 3x do týdne - lepší víckrát na chvíli, než jednou na hodinu...

A ano - na ZUŠ je vyžadováno vysokoškolské pedagogické minimum nebo alespoň VŠ titul. Tuším, že jedním z důvodů je to, že mezinárodní smlouvy neznají naše VOŠ (což je 6 letá konzerva), tedy vlastně neví, že ten, kdo má absolutorium, tak má titul, který obhájil a má také potřebné vzdělání i v pedagogických předmětech. Konzervatoř se prostě chápe jen jako střední škola... U nás máme teď už skoro všichni VŠ titul (většina Mgr. či MgA.). Podle mne zbytečné tlačení, ale mne škola bavila, neměla jsem s tím problém, ale při práci to med tedy nebyl, odneslo to mé zdraví.

NIMUI: tak samozřejmě, ty lidi, kteří pak chtějí jít na konzervatoř, nepočítám:) nebo prostě ty, kteří se v tom hraní vidí, těch je přeci jen minimum, nebo ne? Jinak s tím cvičením, to bych si taky přála, tolik hodin cvičit při konzervatoři..jenže to by člověk nesměl pracovat a studovat ještě něco dalšího, že ....:) ale vy klavíristi to možná trochu s tím cvičením přeháníte!

Ale ještě jsem se chtěla zeptat, jestli nevíte, jak je to se vzděláním nutným pro učení na ZUŠ, prý už nebude stačit absolutorium z konzervatoře, je to pravda?

TYKVE: Já jsem to tak dělala skoro 5 let :D a nakonec mám vystudovanou konzervatoř - vzpamatovala jsem se ale až při změně učitele, ale to jsem hrála 4-5x týdně při studiu na gymplu, minimálně 1,5-2h, víc nešlo, ale mělo by se. Na konzervě samozřemě 3,5-4,5h včetně prázdnin.
No, o mých žácích si nedělám iluze, ale myslím, že polovina cvičí tak 3x týdně, a z druhé poloviny 1x den před a někdo ani to ne :D Ale z té první poloviny někteří cvičí i víc... Co říct, jde to poznat :D Přesně si pamatuju, co jsem komu říkala na minulé hodině, kde byl problém... takže poznám, když se někdo snažil byť jen trochu to napravit. Těm inteligentním dlouho vydrží se na to podívat jen občas, ale v těch vyšších ročnících stejně dojde na lámání chleba! ;-)
Ale nejméně ráda mám ty žáky, kteří 14 dní před zkouškami cvičí jak diví, najednou to jde báječně, odehrají zkoušky za 1 a já vím, že za celý rok na to pomalu nesáhli. Ale už jsem nemilosrdná - ze zkoušek mají sice 1, ale na výzo budou mít 2, protože je evidentní, že nejsou neschopní, jenom líní.

Omlouvam se, ze prichazim mozna s hloupym dotazem ale.... Chtel bych zase znova zacit hrat na klavesy (ne ze by to predtim bylo nejak svetoborne - takze dejme tomu, ze vecny zacatecnik se chce zas ucit na klavesy)...

Chtel bych poradit co poridit... A jestli jit do noveho (asi spis preferovana nabidka) nebo zkouset stesti na aukru??
Asi jako vzdy - penize az na prvnim miste :( Je mi jasne, ze za par stovek asi moc muziky nebude, ale za par tisic??? Sice slintam nad Korgama a pod... Ale pro zacatek bych prezil i Casio ;)

Co se rozsahu tyce - libilo by se mi 88 klaves, ale na to si necham pro zacatek zajit chut. A kdyz mi vysvetlite, ze pro zacatecnika staci mensi - i 61 klavesova klaviatura tak OK... Rozhodne ale chci dynamiku na klavesach

Chtel bych alespon jeden Pitch Bend ovladac

A rozhodne chci moznost napojeni na PC (abych mel moznost nahravat do ACIDu atd)...



Pro trenovani bych chtel taky nakopnout kudy na vase FTP (na easypiano.cz uz sem si ucet udelal).

Diky moc

Nemáte někdo v pdfku sešit Jazz Parnass vol. 2? Alespoň myslím, že 2, nejsem si jistá... sháním jednu skladbičku.

a aby to nebylo tak ujetý,

tak ještě skladba na objednávku:

http://www.facebook.com/photo.php?v=3326451195883

tady něco ujetýho z roku 1996 :-)

Receptář Remix z roku 1996 - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=YehjxSqyFKc&list=UUxLLCJzTiKl8PApXWlK-j8g&index=1&feature=plcp

NIMUI: v tom případě nemám námitky.

NIMUI: prosím vás nedělejte si ze mě srandu.... do zušky se cvičí maximálně jednou týdně, den před hodinou...:))) vsadím se, že většina z žáků to tak dělá a dělat bude:) vy asi hovoříte o nějakém ideálu..

TYKVE: Tak u nás je oboje :-) hrajeme i při opékání buřtů, děláme koncerty, kde hrají žáci s rodinnými příslušníky, jsou to hodně uvolněné akce, také máme hooodně uvolněný koncert učitelů. Ale chceme, aby se děcka (i rodiče!!!) uměli chovat na klasických koncertech, užili si to i ve svátečním a se všemi rituály (potlesk, ticho při hraní, úklony...). A k programu - na našich koncertech se hraje všechno - od Bacha po jazz, muzikál, filmová hudba... Je to hodně o učitelích. Je pravda, že jsme "tradiční" zuš, takže základem je artificiální hudba (včetně soudobé), ale všichni velmi rádi zařazujeme i lehčí žánry. Lze dokonce i jako 1 ze skladeb k ročníkovým zkouškám.

MEDVED007: Podle mne je pro normálního žáka 3-4x týdně dostačující. Problém nebývá ani tak často v délce cvičení, jako ve způsobu... Je to trénink. Stejně jako ve sportu - 1) rozmyslet si, co chci nacvičit (etudu? dynamiku ve skladbě? opravit si prstoklad? zamyslet se nad přednesem? přečíst správné noty? učit se zpaměti?....?), 10x udělat jeden cvik (zahrát problémové místo, zkusit to zvlášť, dohromady... pomalu, rychleji, uvolnit ruku, odskočit ruku, zlepšit cvičený úhoz.... Prostě se to musí dělat s nějakým cílem. Bezmyšlenkovité přehrávání je stejně jako čtení textu bez porozumění. Nějak to překoktáme, ale nic z toho nebude. A pravděpodobně se spíš člověk naučí chyby... Když takto někdy cvičím s dětmi na hodině (což bych ráda nedělala, na hodině bych chtěla pracovat jinak, ale občas jim to připomenout musím, i když často je to jako mluvení do dubu :D), tak uděláme hrozně moc práce za krátkou dobu - a děcka mají radost, že to jde lépe.

Musí se to naučit zopakovat doma. Potom jim to jde lépe, učí se rychleji, jsou se sebou spokojenější... jak tu někdo napsal, je výhoda, když první roky s děckem cvičí rodič (podívá se do žákajdy, co mu k tomu učitel napsal, občas zajde mrknout na hodinu nebo ne přehrávku, aby věděl, co to jeho dítko vlastně má dělat). To je ideální stav.

První ročníky stačí 20-30minut pro průměr 4x týdně. Nebo když někomu vyhovuje, vícekrát denně po 10 minutách. Ale to je individuální, někdo vydrží v 1. roč. cvičit dohromady i hodinu.

Kdo se tomu chce věnovat soustavněji, tak musí cvičit víceméně denně (to asi byla ta ambiciózní paní, se kterou jste se bavila). Podle mne je fakt ideální 4x týdně a s rozmyslem.

Tak jsou i zušky, kde se učí jazz, nebo rokec :) Ale musí tam být takoví učitelé. V Ostravě a kolem ní vím aspoň o dvou takových školách. Chápu, ja to myslíš s tím zkostnatělým systémem, ale já zas myslím, že by se to mohlo kombinovat - třeba jednou za pololetí nějaký uvolněnější koncert a zbytek třeba někde v sále nebo v kostele, nebo kdekoli se slušným oblečením, atd. Zase i tohle přispívá k tomu, aby ty děcka měly aspoň trochu zafixované, že na koncertech se musí chovat tak a tak a nechodit do divadla, na koncert vážné hudby nebo podobně v džinách a botaskách, ale ve slušném oblečení a chovat se jak lidi. Je to třeba volit podle situace.

ještě mě včera napadla jedna věc s tím hraním před lidma... myslím, že by se to v těch zuškách mohlo dělat prostě trochu jinak.. nemuselo by to mít takovej ten snobskej nádech = "teď je koncert - slušně se oblíkni - nesmíš to zkazit" , ale prostě by to nemuselo být tak oficiální, jako třeba nějaké setkání, kde si navzájem něco zahrajeme, přičemž u toho bude i maminka:) mě třeba v zušce učitel učil se klanět, což mě poněkud rozčilovalo.. přišlo mi, že neumím nic na kytaru, ale hlavně ať všechno ostatní je v pořádku..když jsem přišla v červených keckách na koncert, tak jsem dostala vynadáno.. někdo samozřejmě může namítnout, že zuš má člověka i nějak kultivovat, ve skutečnosti je to pěkně na nic:) řekla bych, že je to daný i tím, že se na zuškách pořád ještě učí výhradně klasika, rokeři by přehrávku nepořádali v kostele, ale v klubu:) prostě nějakou uvolněnost do toho předvádění hudby dostat lze, ale zušky jsou v tomhle ohledu prostě zkostnatělý, plný kachen, který si potřebujou připadat důležitě, přičemž jejich výuka nemá s hudbou nic společnýho.. Je jasný, že je plno výjimek, ale ta neslavná image zušek prostě musí být něčím zapříčiněna:)

S tím ledovým klidem na místě akce to má spousta úspěšných muzikantů. Mně se to bohužel nikdy nepodařilo :D Vždycky jsem vylezla před lidi, začala být nervní a vždycky jsem měla aspoň jednu chybu. Na jednom koncertě jsem začínala třikrát, protože jsem zapomněla uprostřed skladby, jak je to dál. Sborové koncerty odtrpím už deset let - kazí mi to požitek ze zpěvu, protože vidím ty lidi, špatně se mi trémou dýchá a modlím se, ať už je po.

No já se divím, že jsem ty 2 cykly v ZUŠ vlastně bez úhony přežila, jak to tady čtu :-)
Koncerty jsme samozřejmě měli, ale ty povinný jenom 3x do roka v kulturním domě (vánoční, velikonoční a na konci školního roku) a na interní jsem nechodila, to byly prd koncerty, málo lidí :)
Jinak já jsem byla hroznej trémista, před koncertem mi bylo vždycky blbě od žaludku, než jsem měla jít na pódium, tak jsem se klepala hrůzou, ale jakmile jsem nohou stoupla na pódium, tak najednou uplně ledovej klid a nikdy se mi nestalo, že bych něco trémou pokazila, prostě najednou jak když utne. No a potlesk jsem si vždycky užívala plnými doušky :)
A asi největší, i když poněkud bizarní ocenění jsem dostala, když můj spolužák, syn učitele na dechové nástroje, který mě jinak ve škole furt ubližoval a naváděl ostatní děti proti mě, tak ten mi druhý den před školou řekl, že jsem to zahrála fakt výborně, že jsem dobrá.

To, že ji do toho kopou násilím, je špatně.