Včera jsem v marném pátrání po nějakejch šatech na kamarádčinu svatbu vlzela do dvou sekáčů a teda hrůza hrůz:/
První jsem šla do Blanický - a nevěřila jsem vlastním očím. Nechápu, jak můžou za to, co se tam prodává, chtít nějaký peníze. Vesměs to byly věci, který já bych prostě vyhodila, mít je doma. Ceny jako 180 nebo 220kč za sepraný tričko...? Úplně dole v tý nejlevnější sekci byl i takovej ztuchlej puch. Utíkala jsem tamodtud.
Doufala jsem v úspěch v relativně novym sekáči na rohu Budečský a Slezský, protože zvenčí vypadal dobře, ale taky nic. Šatů tam bylo sice celkem dost, ale vesměs modely, do kterejch mi zapadala tak možná kámoška Pretty Woman. Navíc to tam bylo naskládaný celkem bez ladu a skladu, jakože na jednom věšáku bylo tričko, šaty, nějakej top, sukně, na druhym zas vesta, jiný šaty, tričko... Ani podle barvy, ani podle ničeho jinýho. A všechno jako ze sedmdesátejch let. Zaujal mě tam jenom bílej šátek s kovovejma hrotama, ale 140kč mi za něj bylo líto dát, protože to byl fakt jen hadřík.