• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JIKEUFO
    SVANC
    SVANC --- ---
    HYENA:
    ad 1) Když to říkáš, tak to asi bude dobrý argument :)

    ad 2) Pokud nejsi s to pochopit, že pravděpodobnost souvisí nejenom se vzdáleností, ale i s počtem těles, které se v poloměru této vzdálenosti mohou nacházet, tak to je potom těžké...

    "...stačí aby ten kus skály zasáhnul jakoukoliv planetu. Dokonce i planetu, na který život nemá šanci se rozvíjet, stačí když tam chvíli přežije a pak ho zase nějakej šutr impaktem může poslat dál." - Takže už tak mizivou pravděpodobnost přenosu života vylepšíme předpokladem, že ten život cestoval dokonce nadvakrát na různých "šutrech". S takovým předpokladem se nepravděpodobnost takového jevu násobí.

    Na začátku jsem jasně říkal, že jde o kvalifikovaný ODHAD. Kdyby vyšla pravděpodobnost 1:1000, tak by jistě mělo smysl uvažovat, zda nějaké další faktory tuto nízkou pravděpodobnost nezvýší na rozumnou míru. Ale s daným výsledkem by i při posunu o několik řádů furt vycházelo nula nula nic.
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC:
    1) To je úplně jedno.

    2) Takže když bouchne granát 100 světelných let ode mě je stejná šance, že mě zasáhne střepina jako kdyby bouchnul vedle mě? To se mi snažíš namluvit? Ta vzdálenost hraje klíčovou roli řekl bych.

    Ikdyby ne, bude podstatně vyšší už kvůli tomu, že mě stačí aby ten kus skály zasáhnul jakoukoliv planetu. Dokonce i planetu, na který život nemá šanci se rozvíjet, stačí když tam chvíli přežije a pak ho zase nějakej šutr impaktem může poslat dál.

    Najdi mi ve vesmíru směr, kde není sluneční saoustava, Kde nejsou planety. Seš tak zaslepenej jednou planetou a obrovskou vzdáleností, že nezapočítáváš samozřejmý a důležitý věci. No prostě ten vzorec je užitečnej asi jako tahle debata.

    Chápej, zohledňuješ věci, který nejsou potřeba a utíká ti podstata toho výpočtu.

    Já netvrdím, že to přežije, že to přeletí, že to tak bylo. Tvrdím, že nevíš o čem mluvíš, vymýšlíš si fakta, vymýšlíš si chybný vzorce a považuješ je za argumentaci. A to mě fakt baví :)
    SVANC
    SVANC --- ---
    HYENA:
    ad 1) I kdyby tu byla řidší atmosféra, tak by k žáru při průletu docházelo. Čím bude atmosféra řidší, tím sice (zřejmě) bude menší žár při průletu, o to menší však bude zabrzdění a o to brutálnější síly a především teploty při dopadu.

    ad 2) Zkus to říci jinými slovy - "Z měnších vzdáleností to je řádově na třetí větší." mi velký smysl nedává. Pokud máš na mysli, že jsem měl místo 100 ly zvolit třeba 10 ly, tak z hlediska pravděpodobnosti to nehraje roli. Když budeš místo nadávání přemýšlet, přijdeš na to, proč.

    ad 3) Pokud ti to uniklo, tak sám jsem psal "Určitě lze namítnout přitažlivost Slunce, zvyšující pravděpodobnost průletu vnitřními částmi Sluneční soustavy". Na druhou stranu jsem ale uvedl jiné faktory, které tu pravděpodobnost zase brutálně snižují:
    A to i za dost absurdního předpokladu, že během období planety, kdy je na ní život, je celá její horní vrstva postupně impakty rozházena do vesmíru. Byl také zanedbán poměr mezi celkově vyvrženou hmotou a tou její nepatrnou částí, která dokáže opustit danou hvězdnou soustavu. Navíc asi ne každý zásah Země by znamenal úspěšné přenesení života (rychlost dopadu na Zemi se u tělesa z jiné soustavy, tedy s hyperbolickou drahou, pohybuje tuším mezi 10 - 70 km/s, přičemž ty vyšší hodnoty by pro případný život znamenaly konečnou).

    HYENA: Žádná fakta si z prstu necucám. Pro výpočet bylo nutné zvolit nějakou vzdálenost od Země, jestli je to 10, 100 nebo 1000 ly je úplně jedno. 100 ly jsem bral proto, že k nim je na netu solidní odhad počtu hvězd a toto číslo není úplně nízké. A těch 100 kg je daných tím, co víme o meteoritech. Vše ostatní je normální výpočet. Pokud mu nerozumíš, tak chápu, že ti to připadá jako žvásty a nesmysly.
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC: Jakou chabou argumentaci? Všechno, co si napsal sis vymyslel nebo blbě zpočítal, slova jako demagog, žvásty, nbesymsl jsou na místě, jinak bych je nepoužil. Podsouváš mi nějaký domněnky, fakta si cucáš z prstu... Ty sám mě nutíš používat ty slova.
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC:

    1) Atmosféra tu nebyla/ byla jiná než dnes.
    2) Z měnších vzdáleností to je řádově na třetí větší.
    3) Plochu průměru země nemůžeš počítat, protože gravitace dosahuje daleko za naši sluneční soustavu.

    Všechno, co si napsal máš blbě. To by mě vážně nenapadlo :)
    SVANC
    SVANC --- ---
    HYENA: Blázen, demagog, nesmysl, žvásty, pohádky - chabou argumentaci silnými slovy nenahradíš.

    A ten tvůj gram na přenesení živého tvora je hloupost. 100 kg je odhad daný tím, že meteorit musí mít určitou minimální hmotnost, aby přežil průlet atmosférou. A i kdyby stačila hmotnost desetkrát menší, tak ta čísla stejně vypadají naprosto nereálně.
    A pokud jde o 8,8E+22, tak ti napovím - souvisí to plochou povrchu koule o poloměru 100 ly a plochou průmětu Země. To by jednoho fakt nenapadlo... :)
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC: Jo, jak si došel k tomu číslu 8,8E+22 by mě zajímalo. Poskytneš nám celý svůj výpočet, ať se můžem pobavit všichni?

    Jestli jsou tvoje vstupní data 100 světelných let a 100kg materiálu, předpokládám, že ta číslovka bude skoro všude.
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC: Hele, seš blázen, já nikde netvrdím, že panspermie letí ze soustavyy do soustavy. Přestaň mi to podsouvat. Kolikrát ti to budu muset napsat, abys to konečně pochopil?

    88 000 000 000 000 000 000 000 je podle tebe efektnější než standardní zápis 8,8E+22? V čem prosimtě :)

    Aspoň 100kg materiálu? Cucáš si čísla z prstu a zkoušíš z nich dělat argumenty. To znamená, že seš demagog.

    K tomu, abych do vesmíru poslal živýho tvora mi stačí gram libovolnýho materiálu z povrchu země kolem mě, i v tom je života až dost. To znamená, že tvoje výpočty vycházejí hned na startu z nesmyslu. Zbytek věcí sou žvásty a pohádky... Jestli se chceš hádat dál, pošli mi něco do pošty, ať to tady ty chudáci zase nemusej číst. Ale dej si pozor na svoje data, jinak se s tebou nebudu bavit vůbec.
    SVANC
    SVANC --- ---
    HYENA: "Já netvrdím, že je to argument pro panspermii. Přestaň mi pořád něco podsouvat." - pak ale bylo zbytečné reagovat na mou zmínku o minimu meteoritů, které přilétají z jiných soustav (v kontextu panspermie), irelevantní poznámkou o těžkých prvcích.

    A pokud jde o pravděpodobnost panspermie z jiných hvězdných soustav, tak každý si samozřejmě může myslet, co chce. Lepší je ale pokusit se o alespoň trochu kvalifikovaný odhad:

    Budeme-li předpokládat planetu s životem ve vzdálenosti pouhých 100 světelných let, pak pravděpodobnost, že vyvržený materiál z jednoho impaktu zasáhne Zemi je jedna ku 8,8E+22, efektněji jedna ku 88 000 000 000 000 000 000 000. Určitě lze namítnout přitažlivost Slunce, zvyšující pravděpodobnost průletu vnitřními částmi Sluneční soustavy i u tělesa, které by ji jinak minulo, ale počítejme dál.
    Pokud bychom předpokládali, že pro úspěšné přenesení organické hmoty musí být vyvrženo alespoň 100 kg materiálu, pak by pro zvýšení pravděpodobnosti dopadu na Zemi na 50% bylo nutné vyvrhnout materiál o celkové hmotnosti, která 1,5x převyšuje hmotnost celé planety Země. Pokud bychom pro "nabrání" živého materiálu impaktem uvažovali jen vrstvu horních deseti metrů s hustotou 2000 kg/m3, pak bychom planet velikosti Země potřebovali cca 1 700 000. A to i za dost absurdního předpokladu, že během období planety, kdy je na ní život, je celá její horní vrstva postupně impakty rozházena do vesmíru. Byl také zanedbán poměr mezi celkově vyvrženou hmotou a tou její nepatrnou částí, která dokáže opustit danou hvězdnou soustavu. Navíc asi ne každý zásah Země by znamenal úspěšné přenesení života (rychlost dopadu na Zemi se u tělesa z jiné soustavy, tedy s hyperbolickou drahou, pohybuje tuším mezi 10 - 70 km/s, přičemž ty vyšší hodnoty by pro případný život znamenaly konečnou). Reálně by tak pro danou 50% pravděpodobnost zásahu muselo těch planet s životem být ještě řádově víc než 1,7 milónu.
    Celkový odhadovaný počet hvězd do vzdálenosti 100 ly je přitom 14600. Těch, které mají planetu ve vhodné vzdálenosti, bude daleko méně. A ani to ještě neznamená, že tam musí být život - zvlášť pokud by jeho vznik měl být tak raritní záležitostí, že i u Země s jejími příznivými podmínkami se nám nechce věřit, že by život mohl vzniknout přímo tady :).

    "Napiš mi sem klidně A4ky textu, ale nic to nedokazuje, už to chápeš?" To si nemyslím :)
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC: Já netvrdím, že je to argument pro panspermii. Přestaň mi pořád něco podsouvat.

    Jenom sem ti napsal, že tvoje naprostý minimum je úplně zavádějící a že toho o tom přesouvání hmoty ve vesmíru asi moc nevíš. Zbytek mě nezajímá, dokud někdo něco neobjeví. Napiš mi sem klidně A4ky textu, ale nic to nedokazuje, už to chápeš?
    SVANC
    SVANC --- ---
    HYENA: Pokud ti distribuce prvků z první generace hvězd, které skončily jako supernovy, s přihlédnutím k rychlosti, jakou byla tato hmota vyvržena a jaké přitom panovaly podmínky, připadá jako dobrý argument pro panspermii...
    Tady bychom se museli bavit o materiálu z planety obíhající kolem hvězdy pozdější generace. Co z toho vyplývá pro rychlost šíření, dobu pobytu v kosmu a vzhledem k ohromné prázdnotě vesmíru i pro pravděpodobnost, že vyvržený organický materiál trefí přesně Zemi, snad není nutné moc rozebírat. To už mi o několik řádů pravděpodobnější (přesto imho krajně nepravděpodobná) připadá možnost umělého osídlení.
    Navíc pro opuštění jakékoli hvězdné soustavy je potřeba hmotu urychlit na výrazně vyšší rychlost, což nepochybně znamená mnohem drsnější podmínky při impaktu.
    HYENA
    HYENA --- ---
    SVANC: No tady bych připoměl, že všechny těžší prvky se sem dostaly z vesmíru, naše slunce umí vyrobit (z všudypřítomnýho vodíku) jenom helium a uhlík, takže to minimum asi nebute to pravý slovo když se podíváš, kolik železa a těžších prvků lítá kolem nebo je v naší matičce zemi.
    SVANC
    SVANC --- ---
    JIKE: Jedna věc je ovšem panspermie v rámci Sluneční soustavy a druhá věc odněkud úplně jinak. Ono těch meteoritů, které přilétají z jiných soustav, nejspíš bude oproti těm "místním" naprosté minimum (pokud vůbec nějaké jsou, netroufám si to odhadovat a tuhle informaci nevím).
    JIKE
    JIKE --- ---
    SVANC: v pohodě. spíš jde o to, že já si osobně myslím že šly obě varianty ráz na ráz. A věřím, že pokud existuje planeta podobná zemi a má třeba 3 slunce - i hnědé trpaslíky, může tam život být i biliony let (trvanlivost slunce)
    SVANC
    SVANC --- ---
    JIKE: Nikdo netvrdil, že panspermie je nemožná. Jádro sporu bylo o to, které vysvětlení je pravděpodobnější a jednodušší (Occamova břitva) - zda vznik života na Zemi, nebo vznik jinde a cestování sem.
    JIKE
    JIKE --- ---
    tak asi máte vyresenou predchozi diskuzi....

    Podle zástupce ředitele Ústavu lékařství a biologie Syčova jeden kmen termofilních bakterií existujících v prostředí bez kyslíku dokázal ve vesmíru přežít. Navíc ho dokonce nezahubil návrat na Zem se žhavým průletem atmosférou.
     

    "Meteority mohou z vesmírného prostoru přinést spory mikroorganismů, které mohou přežít i vstup do hustých vrstev atmosféry," prohlásil vědec při mezinárodní konferenci, která se podle serveru konala v Ruské akademii věd, s poukazem na výsledek zmíněného třicetidenního experimentu.

    Rusové vypustili Bion-M1 na oběžnou dráhu 19. dubna. Na palubě tohoto aparátu, který opět přistál 19. května, bylo 45 myší, 15 gekonů, osm pískomilů, hlemýždi, kolonie různých mikroorganismů, jiker či kolekce rostlin a semen. Cílem experimentu bylo zjistit účinky pobytu ve vesmíru, včetně kosmického záření, na živé organismy. Výsledky by mimo jiné měly pomoci v přípravě dlouhodobých pobytů lidských posádek ve vesmíru, například při cestě na Mars.
     

    Experiment většina osazenstva satelitu nepřežila, částečně vinou selhání přístrojů nebo kvůli stresu. S vysokou "úmrtností" ale vědci tak jako tak předem počítali.
     

    Syčov vysvětlil, že mikroorganismy byly po dobu experimentu umístěny ve speciálním zařízení na vnější straně družice. Při vstupu do atmosféry se pak povrch kosmického přístroje rozpálil až na několik tisíc stupňů. A jeden kmen mikroorganismů přesto dokázal podle vědce přežít.
     

    Agentura ITAR-TASS v souvislosti s tímto experimentem napsala, že vědci ho zamýšlejí v příštím roce zopakovat s použitím družice Foton-4.
     

    KUKIDE
    KUKIDE --- ---
    The Bentwaters Incident: Security Officer Larry Warren - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=tYU_tr5K5ws
    KUKIDE
    KUKIDE --- ---
    JIKE: no doufám že z toho nakonec něco bude :)
    777PLAY
    777PLAY --- ---
    V Mexiku našli ostatky Mimozemšťana: Hlas Ruska
    http://czech.ruvr.ru/2013_10_09/V-Mexiku-nasli-ostatky-Mimozemstana/
    ISCARIOT
    ISCARIOT --- ---
    krasny video :)

    Best UFO Report! UFO Crash Wilmington Ohio Sep 27, 2013? Military And Police Confirm? - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=83sY4lB_coU
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam