JIKE: No tady se nabízí otázka... nepoužívají třeba kvantovou komunikaci, aby se o nich nedozvěděl někdo, kdo by je mohl chtít napadnout/obsadit?

Je rozumný chrlit zprávu sme tady všemi směry tak jako to děláme nonstop už od roku 1880?

SVANC: spíš si řikám, že na tal dlouhou vzdálenost se může díky gravitaci a stínění signál někde vytratit, a dojde třeba jen kus a nesmyslnej nebo zkreslenej díky "ruchům" tedy jiným hvězdám, které radio vyzařují ?

SVANC: Koukal ses na Zemi svrchu, poslední dobou? Třeba posledních sto let, což je z kosmickýho hlediska plivnutí do oceánu? Já osobně bych o kontakt s touhle planetou, tak jak se její obyvatelé v současnosti prezentujou, zájem asi neměl. Jasně, je tu naštěstí pořád dobro, ovšem moc mají v rukou trochu jiný strejdové a od toho se pak odvíjí tuzemská historie. To by chlapci "tamodtud" museli bejt sebevrazi...

SVANC: dávno tady ale tají se to :-)

Kde sakra všichni jsou? :)

:: OSEL.CZ :: - Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7251

Re-Engineering an ET Craft - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=VxA-Y4enohQ#t=26

nechcete si založit na paspermii vlastní auditko?

HYENA: Pokud jde o parametry meteoru, tak není pravda, že nic nevíme:
"při rychlosti 11 km/s může na zem dopadnout i meteoroid o původní hmotnosti 10 kg" - přičemž 11 km/s je poměrně velmi nízká hodnota. Při vyšších rychlostech ta hmotnost výrazně roste, takže není důvod těch 100 kg pokládat za nesmyslný údaj.
Meteorit – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorit
Rozhodně pro přenos života nestačí např. tebou uvedený gram, takový meteor by okamžitě shořel.

Gravitace tu pravděpodobnost samozřejmě zvyšuje, to jsem koneckonců psal už na začátku, ale i v rámci Sluneční soustavy je plocha průmětu Země extrémně malá a naopak je veliký poměr mezi veškerým vyvrženým materiálem do všech směrů z cizí hvězdné soustavy, a tím, který by až do vnitřní části Sluneční soustavy mohl být přitažen.

Pokud jde o ty ostatní body, tak minimálně jedno lze považovat za krajně nepravděpodobné - že by do vzdálenosti 100 ly, kde je oněch 14600 hvězd, bylo k dispozici 100 nebo více planet, kde nejenom jsou vhodné podmínky pro život, ale kde život také skutečně EXISTUJE (pokud by vznikal zákonitě všude, tak nějakou panspermii vůbec nemusíme řešit, tady ty podmínky jsou taky). Ale i kdybychom počítali s nereálným číslem 100 planet s životem, tak pro jen trochu slušnou pravděpodobnost, že materiál vůbec zasáhne Zemi, by formou impaktů muselo být vyvrženo (až do mezihvězdného prostoru!) násobně větší množství hmoty, než se vůbec nachází ve svrchní vrstvě těchto planet, navíc v tom období, kdy tam ten život je, což je zjevný nesmysl. Těžko předpokládat, že pozemské formy života mohou (už) existovat na planetě, která je v obdobní počátečního bombardování.
Pokud tedy pro rozumnou pravděpodobnost nestačí ani veškerý materiál, který by na oněch planetách s životem mohl být k dispozici, tak už není nutné ani řešit to, že nevíme:
Jak často dochází k vyvrhnutí materiálu v rámci soustavy soustavy.
Jak často dochází k vyvrhnutí materiálu mimo soustavu.
Kolik je kde planet na objem.
Jak často dochází k výměně materiálu v soustavě.
Jak často dochází k výměně materiálu mezi soustavami.
Jak často dochází k výměně materiálu mezi galaxiemi.
Btw. o přesném výpočtu hovoříš jenom ty - pro mě je to od začátku jen odhad. Samozřejmě lze vždycky napadnout výchozí čísla, ale tady jsou spíše velmi optimistická.

SVANC: Tak si to na závěr zrekapitulujme. Co nevíme:

Jak často dochází k vyvrhnutí materiálu v rámci soustavy soustavy.
Jak často dochází k vyvrhnutí materiálu mimo soustavu.
Kolik je kde planet na objem.
Jak velký kus je schopen přenést život.
Jak vypadají přijatelné podmínky pro život.
Jaké jsou parametry meteoru který přežije dopad tak, aby život mohl pokračovat.
Jak často dochází k výměně materiálu v soustavě.
Jak často dochází k výměně materiálu mezi soustavami.
Jak často dochází k výměně materiálu mezi galaxiemi.
Jaká je vzdálenost v závislosti na rychlosti, aby ji soustava byla schopna přitáhnout (rozhodně to není plocha průřezu země)
Jaká je pravděpodobnost, že meteoroid nespolkne ta hvězda, ale dopadne na nějakou planetu.

A ještě mnohem více toho nevíme... To ale nevadí, stejně z toho můžeme udělat přesnej výpočet jako důkaz pro cokoliv :)

No já to uzavřu tím, že k tomu všemu výše zmíněnému pravděpodobně dojde za (co je z astronomickýho hlediska 4mld let) chvíli. Naštěstí my už tu dávno nebudeme...

APOD: Osud Mléčné dráhy: Srážka s Andromedou
http://www.astro.cz/apod/ap120604.html
Kolize galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolize_galaxie_v_Andromed%C4%9B_s_Ml%C3%A9%C4%8Dnou_dr%C3%A1hou

Je mi jasný, že to stejně nebude stačit jako důkaz, že je něco takovýho možný, ale s tím nikdo nic nenadělá. Předpokládám, že to spolehlivě vyvrátí nějaký jeho další kvalifikovaný odhad.

Howgh.

"Zohlednění většího počtu těles si začal až potom, co sem tě upozornil na fakt, že země není jediná planeta ve vesmíru." :-)
Pobavilo, ale už to stačí... Mě tedy ano a řekl bych, že i ostatním :)

Tak si to rozebereme ještě jednou.

1) Ty neznáš mechanismy impaktu tělesa na zemi. Nevíš, jak velikej musí bejt kus skály, aby proletěl nějakou atmosférou. To, co víme my, víme ze země. Jenomže planeta, na který život není takovou atmosféru nemá (má jinou nebo žádnou). To znamená, že ani zdaleka nevíme, co všechno je potřeba do toho zahrnout. Proto píšu, že to nemá cenu. Čekám ale že vymyslíš výpočet, který to dokáže. Stejně bude špatně tak co :)

2) Cituji A pokud jde o 8,8E+22, tak ti napovím - souvisí to plochou povrchu koule o poloměru 100 ly a plochou průmětu Země. To by jednoho fakt nenapadlo... :)
Počítal si jenom zemi na 100ly. A to se dá zasadit do tý hádanky s granátem, je to dobrá analogie.

Zohlednění většího počtu těles si začal až potom, co sem tě upozornil na fakt, že země není jediná planeta ve vesmíru. Na tohle mě nenachytáš. Chceš se dál ztrapňovat veřejně?

HYENA:
ad 1) Tak teď už je to jasné, díky za vysvětlení :)

ad 2) Nemáš problémy s logikou? Když uvedu, že volba 100 ly nebo 10 ly nehraje ve výpočtu z hlediska pravděpodobnosti roli (protože v menším prostoru je těch těles méně) tak to přece není totéž, jako když napíšeš "Takže když bouchne granát 100 světelných let ode mě je stejná šance, že mě zasáhne střepina jako kdyby bouchnul vedle mě? To se mi snažíš namluvit?"

HYENA: Viz ad 2).

SVANC: Já nevím, během hodiny si napsal nesmysl, který si pak podstrčil mě. Neujíždíš si na něčem? Dávám pozor na to, co čtu a píšu, tyhle triky si zkoušej na někoho jinýho...

SVANC:
1) Je to nepodstatné, hrajou tam roli důležitější věci.

2) Cituju tebe: Pokud máš na mysli, že jsem měl místo 100 ly zvolit třeba 10 ly, tak z hlediska pravděpodobnosti to nehraje roli. Když budeš místo nadávání přemýšlet, přijdeš na to, proč.
Píšeš nesmysl a pak mi řekneš, že jsem to já, kdo to napsal?

Kvalifikovaný odhad? Kdybys mi tohle řekl ve škole, tak máš z fyziky a matematiky základní školy za 5 :)

HYENA:
ad 1) Když to říkáš, tak to asi bude dobrý argument :)

ad 2) Pokud nejsi s to pochopit, že pravděpodobnost souvisí nejenom se vzdáleností, ale i s počtem těles, které se v poloměru této vzdálenosti mohou nacházet, tak to je potom těžké...

"...stačí aby ten kus skály zasáhnul jakoukoliv planetu. Dokonce i planetu, na který život nemá šanci se rozvíjet, stačí když tam chvíli přežije a pak ho zase nějakej šutr impaktem může poslat dál." - Takže už tak mizivou pravděpodobnost přenosu života vylepšíme předpokladem, že ten život cestoval dokonce nadvakrát na různých "šutrech". S takovým předpokladem se nepravděpodobnost takového jevu násobí.

Na začátku jsem jasně říkal, že jde o kvalifikovaný ODHAD. Kdyby vyšla pravděpodobnost 1:1000, tak by jistě mělo smysl uvažovat, zda nějaké další faktory tuto nízkou pravděpodobnost nezvýší na rozumnou míru. Ale s daným výsledkem by i při posunu o několik řádů furt vycházelo nula nula nic.

SVANC:
1) To je úplně jedno.

2) Takže když bouchne granát 100 světelných let ode mě je stejná šance, že mě zasáhne střepina jako kdyby bouchnul vedle mě? To se mi snažíš namluvit? Ta vzdálenost hraje klíčovou roli řekl bych.

Ikdyby ne, bude podstatně vyšší už kvůli tomu, že mě stačí aby ten kus skály zasáhnul jakoukoliv planetu. Dokonce i planetu, na který život nemá šanci se rozvíjet, stačí když tam chvíli přežije a pak ho zase nějakej šutr impaktem může poslat dál.

Najdi mi ve vesmíru směr, kde není sluneční saoustava, Kde nejsou planety. Seš tak zaslepenej jednou planetou a obrovskou vzdáleností, že nezapočítáváš samozřejmý a důležitý věci. No prostě ten vzorec je užitečnej asi jako tahle debata.

Chápej, zohledňuješ věci, který nejsou potřeba a utíká ti podstata toho výpočtu.

Já netvrdím, že to přežije, že to přeletí, že to tak bylo. Tvrdím, že nevíš o čem mluvíš, vymýšlíš si fakta, vymýšlíš si chybný vzorce a považuješ je za argumentaci. A to mě fakt baví :)