"If you think you're so spiritual, go and spend two weeks with your parents..."

Ram Dass

„Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním zákonem“,
„Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek.“ --Kant

Kdyz tě někdo něčím štve, dost pravděpodobně děláš to samé a ještě víc.

The notion that whatever is wrong with the world is being caused by some malevolent group of people is one of history's all time bad ideas. I suggest you take a deep breath and consider the possibility that maybe we're just at the wrong end of a long series of mistakes to which all of us -- yes, including you and me -- have contributed at least a little. It's a much less claustrophobic world when you look at it that way.
-jmg

Jsme organizovaná mořská voda.
(Jean Cousteau)

The enlightened ones have no boundaries, but respect those of others.

What will you allow yourself NOT to do?

Co si dovolíte NEdělat?

(Martha Beck o Vánocích, ale IMHO to platí nejen o nich ;-D)

Není většího tajemství, než je toto: "že jsouce sami Skutečností, snažíme se Skutečnost dosáhnout".
Jednou přijde den, kde se budeme smát svému minulému úsilí.
To, co bude v den smíchu, je i teď.
Šri Ramana Maharši - život velkého mudrce z Arunáčaly v obrazech
http://3web.dkm.cz/tradicni_karate/books/sri_ramana_maharsi/sri_ramana_maharsi.html

YMLADRIS: Tohle nás učili v 7mi návycích od FranklinCovey.

A pak jsme měli praktické cvičení.

Měli jsme vyložit argumenty pro svůj názor a pak zreprodukovat to, co říkal ten druhý. Nejdřív bylo téma euthanázie, na to se vrhly dvě kolegyně a potom já s kolegou jsme měli přednést své argumenty jeden pro a druhý proti trestu smrti. Všichni jsme se o to co budeme hájit hlásili dobrovolně, já dost vehementně, až z toho ostatní měli trochu srandu.

A já nebyl schopen zreprodukovat to co ten kluk říkal, aniž bych měl v podtextu svůj nesouhlas, možná i pocit, že můj názor je tomu jeho nějak nadřazený. Zkusil jsem to několikrát a kolegové ani lektorka pořád nebyli spokojeni. Myslím, že v závěru už jsem to zvládnul alespoň po obsahové stránce a ostatní spíše popouzelo, že mi ten nesouhlas pronikal do prozódie, ale i to o něčem vypovídá.

Rozhodně to byl zážitek, který si pamatuji doteď a ten pocit, že bych rád říkal něco jiného a přesto z mých úst vycházely jaksi autonomní věty...trochu z toho mrazí, tím spíše, že ten názor, za který jsem se bral jsem považoval za svůj, uvážený a snad i docela dobře promyšlený.

YMLADRIS: Jeste lepsi je nejen rikat "rozumim" nebo parafrazovat co si myslim ze chce ten druhy vyjadrit, ale skutecne se snazit te druhe strane porozumet a pochopit motivace (zejmena v tech konfliktech atd). Casto se potom konflikt zmeni z "ja vs on" na "my vs problem".
Doporucuju ;)

JUSTIF: Je az neuveritelne, jaka zmena nastala, kdyz jsem pri jednanich a vyjednavanich (konflitknich, napr. v praci) zacala zacinat skoro kazdou svou reakci "Rozumim.", pripadne parafrazi toho, co si myslim ze ten druhy chtel vyjadrit. Tenze taji jak ta brecka neska. Lidi hrozne moc touzi po tom, byt pochopeni. Kdyz jim nekdo rozumi, nemuze uz byt tak uplne nepritel... i kdyz s nima nesouhlasi, nevyhovi jim atd.

// nekdy z toho udelam aforismus aby se to hodilo mezi memy, zatim jen doporucuju ;)

Každý člověk je text, který hledá svého modelového čtenáře, který doufá, že ho někdo přečte tak, jak se napsal, jak myslel činy a ideje, které zakódoval do svého života. Pravda, často se to nedaří a města jsou plná opilců mumlajících: "Josefe, ty se můžeš každého na mě zeptat, já nikdy nebyl zbabělec, to mě je Vlasta tak pomlouvá."

Bělohradský - Společnost nevolnosti