http://medium.mysteria.cz/text_scr/2002_9_bretislav_kafka.htm
Moje vlastní nemoci a moje vůle
...
Mé poloviční umírání zanechalo ještě větší duševní poruchu a strašná duševní muka. Nedovedl jsem sestavit jedinou větu, za ní zela propast, konec myšlení. Dvaadvacet týdnů jsem ležel za stále se opakujících srdečních záchvatů. Trvalo čtyři roky, než jsem se trochu probral z duševní mrákoty. V té době v mé hlavě všechno pohasínalo, a já pozbýval pochopení pro svět. Všechno mě děsilo. Proto jsem chodil se svou ženou do přírody a v klidu jsem se učil všechno znovu poznávat. Pokud to mé nervy dovolovaly, studoval jsem lékařskou vědu. Denně jsem cvičil vůli, takže jsem dokázal překonávat duševní muka a dovedl jsem si podmanit i jiné osoby.
Ač mám vytrénované nervy, musím se stále vést, držet, řídit. Kdybych neměl silnou vůli, nemohl bych jít na ulici, mezi lidi, do společnosti, jet vlakem, vydávat ze sebe při pokusech magnetický proud apod. Abych posílil ducha i tělo, pravidelně každý šestý den držím naprostý 36hodinový půst. Každému doporučuji. Až to zkusíte 4-6krát, poznáte jeho cenu. Ani nedostanete chuť na jídlo, naopak, vaše přirozenost se postního dne nebude moci ani dočkat. Do studené vody se ponořuji denně.
PŘES TO VŠECHNO, CO JSEM ZAKUSIL, JSEM VESELÉHO DUCHA, A SOTVA KDO BY NA MNĚ CO POZNAL. AUTOSUGESTIVNÍ LÉČBA MÁ ÚSPĚCH TAM, KDE SE VEŠKERÁ LÉKAŘSKÁ POMOC UKÁZALA MARNÁ. TEPRVE KDYŽ ČLOVĚK ZŮSTANE ODKÁZÁN SÁM NA SEBE, BUDE SE UMĚT PODLE TÉTO METODY LÉČIT A BUDE MÍT ÚSPĚCH. NEBUDE HO TOTIŽ TRÁPIT A VTÍRAT SE MU MYŠLENKA, ŽE BY MU SNAD JEŠTĚ NĚKDE JINDE POMOHLI.
...
„ Jednou jsme se s chlapci dohodli, že půjdeme na Podháj, kde byla taneční zábava. Trochu jsem se zdržel. Když jsem přišel do sálu, právě hrál "cimprkastl". Uprostřed sálu jsem zahlédl, jak dva chlapci tlučou Taliána. Byli to naši chlapci, poznal jsem Karla a Frantíka. Silně jsem se na ně rozhorlil, vletěl jsem k nim, chytil je za ramena a poručil jim, aby Itala pustili, a odvedl jsem je k lavici u výčepního pultu s rozkazem: "Zde si sedněte a ani se nehnete! Moji chlapci svěsili hlavy, "cimpr" opět spustil a všechno zase bylo v tanečním kole.
Sotva jsem usedl ke stolu, vidím, jak ke mně přichází pěkně ustrojený pán a pravil mi: "Mladíku, pozoruji, jak jste na těchto chasnících použil hypnózy. Jednoho máte v kataleptickém stavu, je třeba ho probuditi."
“
— Z Kafkova vlastního životopisu