YMLADRIS:
konicky pro silence a sebevrahy.
tak vetsina lidi neco hleda. napr budhismus je postaven na otazce "jak z utrpeni". je-li tu tato (vyrcena ci nevyrcena) otazka, mysl patra. pokud tu neni hledani, asi nema vyznam... nic dalsiho z toho co napisu. ale dejme tomu ze hledas (psal over). co hledas? toz ptala jsem se co hledas v drogach. nevim, takze teoretizuju ze hledas naplneni sveho potencialu. sorry za frazi. ja jsem teda v sobe vzdy mela matne tusene obrazy toho co bych mohla byt, co by mohlo byt... kdyz by tu nebyly limity. utrpeni z toho ze clk sam sebe sabotuje, zpravidla z nejruznejsich strachu.
Hledani sebevyuziti. to je imho pro me dulezita informace, dnes jsem si ji definoval sam pro sebe. Ne ze bych nevedel kdo jsem [budu mluvit o Overdrive, nemuzu mluvit za Truce]. Tak tedy ja vim jak citim, vim co znam, vim kde jsem schopen se vyuzit a vim, jake to bude, kdyz naprosto plavu a jeste na tom zalezi.
Kdysi jsem se rozhod, ze budu hardcore uprimnej. Tedy kdyz neco nevim, reknu nevim, ale nebude to vymluva se to nenaucit. Ze kdyz se budu chtit smat grotesce od disnehyho udelam to i kdyz cely dav kolem me bude krivit hubu. A zas kdyz se vsichni budou smat, a ja nudit, tak usnu, klidne.
Takze vlastne vim co jsem.
Otazka zni CO SEMNOU!?
Me osobne nikdy nestacilo prijimat. IMHO jsem do jiste miry tazny kun, minimalne v textu. Mam hodne znamych [a par pratel], kteri radi sleduji co delam.
Vzdy jsem mel problem s tim, ze tenhle pristup je veskrze pasivni, a malokdo nejak vyznamej a inspirativnej reaguje. Mojim snem vzdy bylo tvorit a mit pro to i publikum. A vic nevim. Takze jdu tim svetem a snazim se ho prebirat, tak, aby semnou prochazel a ja ho nejak doplnil, obohatil. A mam hruzu z toho ze delam malo. Takovou strasnou hruzu, ze obcas stojim spickama nad propasti. Zvlast pote, co nedavam tenhle pristup diteti. Proto jsem za debila. A z toho vychazi bolest. Ale bolest jako takovou bych rozhodne nevnimal v tomhle duchu...
nevim truce v jake poloze jsi ty, jaky mas vztah ke sve mysli, jak moc se s ni identifikujes a zaroven nakolik vidis ze je zdrojem dejme tomu urcitych problemu
kdyz neco boli, i telesne, ma to smysl. telo/mozek/psyche se podle me brani a prizpusobuje. takze delat nejake nasili nemusi byt vzdy dobre. je to jako by si clovek nechal opravit diru v zubu, ve kterem ale zustal hnijici koren.
tohle presne jsou pro me mnohdy drogy, meditace atd.
Je strasne dulezite uvedomit si jestli neco lakujes, nebo jdes nekam dal. IMHO kdyz lakujes, je to proste neproduktivni. Prvni krok by mel byt smirit se nebo spis uvedomit si [ten mir je jen slovo pro to, kdyz se strili jinde, nemam nic proti neutuchajicimu boji sam se sebou] ze jsem, kdo jsem a co muzu.
Tim si clovek definuje jakysi referenci. A kdyz tuhle referenci mas muzes posuzovat proc veci boli. Treba. Zaroven se na tu referenci muzes spolehnout kdyz neco jde sejdrem, treba, kdyz par let smazis.
Myslim, ze nekteri lide si proste tu referenci nedelaji ze sebe, ale delaji si ji nejakym vnejsim faktorem: virou, praci, partnerem, meditaci, drogama.
Muzes se spolehnout na to, jakej bude heroin. Nejakej cas. Vlastne to nic moc jineho neumi. Jen to stabilizuje, tvori to TEBE. Samo to neni reference TEBE je to reference drogy. Stejne tak neni prace reference TEBE. Je to proste neco, co muze a nemusi byt.
Pamatuju si, ze jsem mival obdobi, kdy jsem nechtel byt zavisly na nicem. To je dulezita informace. Nemit nic a moct cokoliv. Janse, kdyz clovek starne, ma cut vic se spojovat s vecmi. Nevim proc tomu tak je, tedy vim ale to je OT. Kazdopadne me osobne daly tvrde drogy nekolik poznani: zavislost ma krivku a zaroven je to onen referencni bod, aspon na cas. neopirej se o spatne vyrezane svate a nestavej dum na pisku. spadnes. to je mile poznani.
dalsi vec, co jsem poznal, je ta, ze vim, k cemu se mam vratit. tedy ze je tady jakysi bod, kterym jsem ja, a ac jsem s nim VELMI nespokojeny, neni to duvod, abych se jej pokousel znovu a znovu redefinovat. vlastne je to, jako by se clovek snazil satale dokola zpocitat nejaky axinom. blbost. rozvijej. nezacinej porad znova. vracej se k vecem co uz jsi delal.
sorry za obsahlejsi text, neni v nem zdaleka, co bych mohl a chtel napsat, ale proste tvrdim, ze tema pameti je stejne dulezite jako tema identity a budoucnosti, repektive ze dulezite vubec neni.
blbej zen, co?
jo, je to ma starodavna definice NO PAST, NO FUTURE. jenomze uz jsem pozna i jake je to NO NOW. A tedy vim, nebo si myslim, ze se s tim da pracovat. Nastal cas uchopovani rovnomerne. Minulost [koreny, znalosti], pritomnost [sebe identita, uceni se, zabava], budoucnost [cile] == vysledkem toho je vicemene stala osobnost pohybujici se v prostoru a case.
Jednu z veci jsem do konceptu nedokazal uplne zahrnout nejakym vystiznym heslem. A to je bohapusta sensualita. Mozna i bohaplna. To je fuck. Tedy ZABAVA. To je zaroven presah k cilum. Tvrdim totiz ze uz nejaky cas vnimam nedostatek podnetu, ktere by bavily nas mysi behajici v kolecku. Nehrabem tunely, nestradame za skranema majetek, neplodime deti na bezicim pase. K CEMU JSME?
A je tu otazka identity jako casosmerneho vektoru. A tohle je to co musime zodpovedet.
Ne lakovat. Ne chtit se stat nekym. My uz nekym jsme, jen nevime k cemu je nam to dobre. A proto hledam alternativy i pro lidi, kteri netouzi po moci, majetku, slave... konicky pro silence a sebevrahy.