JIMIQ: tohle je obávám se trochu konspirační teorie. jako reálný důvod bych viděl kromě nízké energetické hustoty olověných baterií taky jejich nízké nabíjecí proudy. ty kromě relativně nízkého dojezdu způsobovaly a) nemožnost pořádného rekuperačního brždění b) dlouhé nabíjecí časy, nesrovnatelné s tankováním paliva
když se nad tím zamyslíš, tak b) byl fakt velký problém. i při relativně nízkém dojezdu se mohl vytvořit systém častějšího dobíjení , s nějakými dobíjecími stojany na všech parkovištích, apod. Jenže problémem bylo, kolik času to dobíjení zabralo. Systém s výměnnými akumulátory v tomhle případě není řešení, protože výměnné místo na akumulátory bylo v éře před dostupnou robotizací náročnější na pracovní sílu, než obyčejná benzínová pumpa.
někdy mají věci jednoduché ekonomické vysvětlení, bez nutnosti vytvářet konspirační teorie (ano, vím, že historicky se pár excesů vyskytlo, ale elektromobily nebyly praktické až do 90tých let, a i potom byly důvody pomalého nástupu složitější...)
jinak např .v Asii platí, že čím je pohybovalo menší, tím větší je šance, že místo spalovacího motoru ho bude pohánět elektromotor: protože když se to ponechá na trhu, tak je to směr, který ekonomicky dává smysl (právě kvůli relativně snesitelným časům dobíjení z obyčejných zásuvek, i bez speciální infrastruktury). v Evropě a USA nikdo moc vážně neuvažuje o tom jezdit něčím menším, než je osobní auto (což je paradox, když většina osobních aut jezdí stejně většinu času obsazena jen řidičem...)