CUKI: To je normalni sadrovec. Urcite taje pri tak nizke teplote? Nemluvis spis o dehydrataci a rehydrataci nekde mezi 100 a 140 stupnich?

WARBABY8: druhá možnost kogenerace (méně soběstačná) je taky dobrej žrout času. :-)

CUKI: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1drovec
tam to napsané není, ale Google (nějaká ta nová AI, co odpovídá na všechno) tvrdí:

Teplota tání dihydrátu síranu vápenatého (CaSO₄·2H₂O), známého také jako sádrovec, se pohybuje kolem 128 °C, ale při této teplotě dochází k jeho dehydrataci, nikoliv k tání v pravém slova smyslu.

Překvapilo by mi, kdyby se to výrazně lišilo od obyčejné sádry. Faktem je, že tvrdnutí (hydratace) sádry je mírně exotermické. To s tím táním mě překvapuje, jako že by se to nějdřív rozteklo a pak teprve dehydrovalo a AI Googlu kecá.. hmmm..

WARBABY8: Mojí metou je přestat stavět pasivní domy a začít stavět soběstačné domy. Vlastně i můj první (jeden z prvních návrhů) byl soběstačný dům, za cenu sníženého komfortu užívání už před dvacet lety.

Nejde o to jestli toho jde rozumně dosáhnout. Ale kdy a za jakých podmínek.
Faktem je je je 8:36AM a já mám dobité baterie. Pojede brzy všichni ve fázi neuvěřitelného přebytku letní energie. Tedy jde o to najít vhodný materiál.

Třeba takový octan sodný trihydrát má 106,3 kWh na m³ má obrovskou výhodu podchlazení a tedy nepotřebuje větší izolace ale funguje jen v malém množství a navíc pytel 25Kg/ stojí asi 1500Kč tedy m3 stojí asi 88k Kč :-(

To se asi musíte hodně nudit, když pro RD vymýšlíte takový zvěrstva.

XCHAOS: Hydrát (CaSO₄·2H₂O) taje při 32–40 °C. Tohle se týká toho bezvodného.

CUKI: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADran_v%C3%A1penat%C3%BD
Teplota tání 1 450 °C

Ale jinak celkem chápu, kam míříš, no. Taky jsem o tom hodně přemýšlel...

Hlledám nejideálnější řešení pro akumulaci přebytků. Řeším výměník na bázi skupenského teplo tání. Parafíny jsou dost drahé a akumulace poměrně mizerná, ale teplotně i materiálově mě vychází poměrně zajímavě síran vápenatý (CaSO₄·2H₂O), má teplotu tání kolem 32–40 °C Chemie mi moc neříká, ale IMHO se jedná o víc rozředěný anhydrit. Jestli dobře počítám tak na uchování jedné GWh potřebuju necelých 10m3... Je něco lepšího a levnějšího? Předpokládám že po nadrcení by se dala použít i recyklovaná podlaha.

XCHAOS: CerboGX na kterým si v NodeRed naklikáš algoritmus jaký chceš. Má myslím dvě relé a další se dají přidat přes BT, kdyby bylo třeba. Ale samozřejmě to nabádá k dalším komponentám od Victron, jako je Multiplus...

Umi ridit = umi nastavit treba pretoky na zaklade algoritmu (stahnout ceny a vypnout pokud cena < poplatek prodejci)

Zatim to jen studuju, nepouzivam, stejne mam prodej az od zitra :)
A co jsem pochopil, tak proste na jakykoliv PC s Windows nebo Linux nahrajes virtual/software home assistant (zdarma k stahnuti), spustis, nakonfigurujes a jede to

JIMIQ: co si pod tím umí řídit mám představit? home assistant zdarma? Měl jsem z to že je to ve výsledku poměrně drahá sranda, ale vlastně vůbec nic o tom nevím. Nemůžeš víc rozepsat co a jak používáš? Případně kdokoli kdo vychválí "svůj" jakýkoli jiný systém?
Já se konečně dokopl k tomu nějak vylepšit ten systém. Určitě potřebuji
1) odpínat neprioritní zátěž ne dvou nebo lépe ve třech úrovních To umí to Elko, ale prostě tam 36mm vodiče neprotlačím skrze to oko. A další svorka navíc je asi útok na můj autismus :-)
2a) dle napětí na baterii zapínat či vypínat předhřev bojleru
2b) mohla by se odpojit i nějaká neprioritní zátěž
2c) automatické spuštění agregátu a po uplynutí nějakého delay přehození na tento zdroj. Měnič umí asi jen přehodit při poklesu pod nějakou úroveň a pak zase přehodit zpátky na jiné úrovni. Ale já zase budu potřebovat ten agregát umět vypnout.
3) jistě mě napadnou i další věci :-)

Ted koukam ze home assistant umi ridit goodwe automaticky a bezi i na windows (ve virtualu) a je zdarma

Akorát bacha průměr vodiče pro nepřímé měření je jen asi 5mm, takže pro mě je to NOGO a hledám jinou alternativu.

CUKI: Tedy jde to udělat přes víc stejných prvků no. Ono to není dobré všechno spínat a odpínat najednou.

Takže pokud máš limit třeba 25A Tak už při 20A odpínat bojler, při těch 24,xx troubu.
Ale potřebuješ vždy jedno PRI-52 a jeden stykač na každou větev, takže to chce mít více místa

CUKI: spíš uvažuju odpojovat bojler, když stoupne spotřeba. Deye spíná smart load podle výkonu na panelech a stavu baterie, ale to je z řady důvodů hloupé (mj. smart load nesepne, když je baterie plná a není spotřeba, protože nemáme zatím přetoky, ale to je jiná kapitola). Potřeboval bych smart load algoritmus dle momentální úrovně zátěže a pak bych na smart load větvi ještě přidal prioritu zátěže (na které by byly "hloupé" spotřebiče)

Prostě šetřit baterii a negenerovat na ní moc velké špičky odběru, protože když nic jiného, účinnost využití baterie souvisí s nabíjecími a vybíjecími proudy...

CYBERWOLF: mluvím o akumulačkách, bojleru a přímotopech. To jsou všechno v podstatě kusy odporového drátu...

CYBERWOLF: A když hezky všechny najednou najedou...:-D

Je debilní že není dneska co moc vypínat. Topení má výkon nula nula prd, Bojler bude primárně nahříván na přímo, takže nic moc nevyřeším, pak mám dvě čerpadla kolem kW jedno ze studny. Chci ho odpínat? elektroniku ani ledničku nemá cenu řešit, vypínání přinese krom jiného nárazový požadavek proudu. Takže budu vypínat sporák a troubu no. Taky to není super, protože se prostě už sám nezapne, trouba naštěstí ano.

Tedy vypínat troubu, bojler, co ještě?


DZODZO: Tak asi každá elektrárna má nějaký datový protokol směrem ven ne? Neumíš z toho dostat analogovou informaci o tom kterým směrem teče proud?