KAERO: Všechno se řešilo pevnými spoji s vyjimkou přístrojové sekce, kde se počítalo
s výměnou vnitřností při servisních misích. Přesto to pořád dává stovky šroubů, což byla noční můra
pro obsluhující kosmonauty. Jeden z nich posal údržbu výstižně jako "operovat mozek ve tmě navlečen
do spacáku" (nebo podobně, je to už dávno, ale na webu NASA všechno najdeš).
Spousta šroubů je nekovová, takže nemohli používat magnetizmu pro udržení šroubu. A rukavice pro
EVA neumožňují šroubek zkrátka protáčet rukou. A každý ztracený znamenal možné poškození teleskopu.
Jeden z kosmonautů musel dokonce záměrně (a s tichým svoletím NASA a STSI) porušit technické a
bezpečnostní regule, protože se mu začala protáčet hlava.
Technici z NASA pro HST SM vyvíjeli a zdokonalovali i speciální vrtačky.
Na webu je vše, a je to strašná sága... :)