• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    VIRGO
    VIRGO --- ---
    VER_MASLE: To už je na dýl. Titulky musí buď vyrobit nějaký nadšenec ve svém volném čase,
    tak to už může trvat měsíce, pokud to převezme čt, tak to už je na pár let, a už je to staré. Malinko bludný kruh.
    VER_MASLE
    VER_MASLE --- ---
    VIRGO: Děkuju, to vypadá dobře, nejsem si ale jistá, jestli zvládnu tu angličtinu...
    Tak já ještě zkusím pohledat něco v češtině, nebo alespoň s titulkama...
    VIRGO
    VIRGO --- ---
    VER_MASLE: Jestli chceš něco nového, tak v úterý se rozjíždí tohle:
    BBC Four - The Beginning and End of the Universe
    http://www.bbc.co.uk/programmes/b07591mr
    Povětšinou to do dvou hodin po premiéře visí na netu.
    VER_MASLE
    VER_MASLE --- ---
    Ahoj, zdravím. Mám na Vás velikou prosbu... Vzhledem k tomu, že filtrování mě moc neuspokojilo, jdu na Vás s dotazem. Mohli byste mi prosím doporučit nějaký dokument, nebo sérii dokumentů o vesmíru (černé díry, temná hmota, čas atd., klidně i neutronové hvězdy...). Něco novější. Viděla jsem jsem Vesmír, tak jak jej známe od NG, a teď pár dílů z Tajemného vesmíru. Strašně to hltám, je to super, ale hodně se to opakuje. Byla jsem na přednášce o gravitačních vlnách a bylo to geniální, problém je, že polovině z toho jsem nerozuměla. https://www.youtube.com/watch?v=mhUS9arge94 (sorry, jestli to tu už bylo...) V podstatě mám problém třeba s teorií relativity (teď jsem za trumpetu, chápu) ale jinak mě to strašně baví. Potřebovala bych spoustu věcí objasnit, ale nechce se mi učit se to vysloveně z nějaké učebnice, to bych asi nedala... Kdybyste měli nějaký tip, kde se k těmto vědomostem nejlépe populárně naučnou formou dostat, byla bych moc ráda... Díky :)
    THERIDANE
    THERIDANE --- ---
    Russia Actually Lights Rockets With an Overgrown Wooden Match
    http://www.popularmechanics.com/...kets/a19966/russia-actually-lights-it-rockets-with-a-giant-match/

    :-)

    VIRGO
    VIRGO --- ---
    THERIDANE: Jasan, už je to od oka vidět. To jsem myslel těmi pevnými spoji. :)
    KULA
    KULA --- ---
    THERIDANE: jen pro rozšíření k oblasti "friction welding"...
    SpaceX Shares Unique Friction Welding Technique With Tesla - Gas 2
    http://gas2.org/2015/05/29/spacex-shares-unique-friction-welding-technique-with-tesla/
    THERIDANE
    THERIDANE --- ---
    VIRGO: Přesto jsou skutečně na obrázku nýty - stále se používají u velkých konstrukcí díky vyšší odolnosti (pružnosti) spoje a minimálním změnám metalurgických vlastností kovu. U neželezných plechů ani moc (aerospace) alternativ nebylo. Až moderní rotační třecí svářecí techniky jsou schopny vytvořit lepší spoje (o délce klidně desítek metrů), kde se plech ohřátím nevykalí a nezkřehne. Ty mašiny na sváření např. nádrží pro SLS jsou absolutní monstra :-)

    NASA's Space Launch System Fuel Tanks
    https://www.youtube.com/watch?v=lLcWCT2DYHA
    VIRGO
    VIRGO --- ---
    KAERO: Všechno se řešilo pevnými spoji s vyjimkou přístrojové sekce, kde se počítalo
    s výměnou vnitřností při servisních misích. Přesto to pořád dává stovky šroubů, což byla noční můra
    pro obsluhující kosmonauty. Jeden z nich posal údržbu výstižně jako "operovat mozek ve tmě navlečen
    do spacáku" (nebo podobně, je to už dávno, ale na webu NASA všechno najdeš).

    Spousta šroubů je nekovová, takže nemohli používat magnetizmu pro udržení šroubu. A rukavice pro
    EVA neumožňují šroubek zkrátka protáčet rukou. A každý ztracený znamenal možné poškození teleskopu.
    Jeden z kosmonautů musel dokonce záměrně (a s tichým svoletím NASA a STSI) porušit technické a
    bezpečnostní regule, protože se mu začala protáčet hlava.

    Technici z NASA pro HST SM vyvíjeli a zdokonalovali i speciální vrtačky.
    Na webu je vše, a je to strašná sága... :)
    KAERO
    KAERO --- ---
    VIRGO: tak mi vrta hlavou - to jsou nyty nebo hlavy sroubu? a stejne - mel jsem za to ze svarovani je lehci (hmotnostne).
    HADIAK
    HADIAK --- ---
    a ten usmev!
    VIRGO
    VIRGO --- ---
    Nejlepší selfíčko ever!

    Self Portrait of astronaut John Grunsfeld and shuttle Atlantis on the Hubble Space Telescope orbiting Earth.

    VIRGO
    VIRGO --- ---
    Přípravy v plném proudu. Úžasné detaily:
    ISS Bound Spacecraft and Rocket, Rolled to Launch Pad
    https://www.youtube.com/watch?v=VEVK5_aMfdQ
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    kdyby to někoho taky zajímalo :)
    Fermilab | Science | Inquiring Minds | Questions About Physics
    http://www.fnal.gov/pub/science/inquiring/questions/red_shift1.html
    THERIDANE
    THERIDANE --- ---
    NASA to test fire in space by burning unmanned orbiting craft
    http://phys.org/news/2016-03-nasa-space-unmanned-orbiting-craft.html

    mrw :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    tak mám dilema, který z těch dvou klubů vlastně používat na co:
    [ XCHAOS @ Cosmos In Brief - Aktualní novinky vesmírného výzkumu v kostce ]
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    tak pro změnu něco srozumitelnějšího... :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BRENMCGUIRE: nz. (stejně to trochu spam, ale samozřejmě mě baví rozhazovat sítě mezi lidi, kteří rádi přemýšlí o podobných zbytečnostech :-)
    BRENMCGUIRE
    BRENMCGUIRE --- ---
    XCHAOS: díky za infa.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BRENMCGUIRE: sonda letí celou dobu oběžnou dráhu, akorát eliptickou - tuším Hohmanova přechodová trajektorie, se tomu říká (či elipsa)

    každá oběžná dráha má nějakou energii - kruhová i eliptická. když chceš dráhu kolem čehokoliv (Země, Slunce...) zvýšit, musíš přidat energii.

    existuje finta, kdy eliptická dráha má stejnou energii, jako tuším kruhová dráha s poloměrem rovném polovině delší poloosu (???) nebo něco takového. Prostě přejít z kruhové dráhy na eliptickou není až taková věda, pokud se to udělá správně - akorát na kruhové dráze máš konstatní potenciální energii a konstantní kinetickou, zatímco na eliptické se ti potenciální přelévá do kinetické, když se blížíš k pericentru elipsy (to, kolem čeho obíháš je vždy v jednom z ohnisek elipsy).

    z toho vyplývá zajímavý detail, který opět nejlépe okoukáš v Kerbal Space Programu: když se po přechodové elipse blížíš k cílové planetě, tak po té dráze letíš pomaleji, než ta planeta po své oběžné dráze, takže v ten moment jakoby vlastně "čekáš" (samozřejmě - ne aktivně, letíš tam setrvačností), až tě cílové těleso letící po své +/- kruhové dráze "dožene" ! samozřejmě si lze vybrat přechodové elipsy různé, podle toho, co je tvým záměrem: většinou je tam nějaký tradeoff, že když minimalizuješ dobu letu, tak se ti zvyšuje delta-V potřebné pro zachycení, naopak když si vybereš nějakou pomalejší přechodovou křivku, tak můžeš třeba minimalizovat vzájemnou rychlost vzhledem k povrchu (což celkem jedno, pokud můžeš zabrzdit o atmosféru, jako u Marsu, ale mohlo by to hrát svou roli při příletech k tělesům bez atmosféry...)

    nevím popravdě, proč se na střední bifluje všechna ta analytická geometrie kolem kuželoseček, aniž by k tomu přidali jedinou skutečně zajímavou aplikaci - což nejsou zahradníci rýsující eliptické záhony, ale samozřejmě kosmické léty :-) dohánět to pak na stará kolena je docela pracné a člověk už nemá v paži tu matematickou gymnastiku a jde na to intuitivně (čímž se dřív nebo později dopustí dalších omylů, nevyhnutelně). každopádně šance se někam posunout jsou v podstatě dvě: buď spousta pracných výpočtů, nebo Kerbal Space program a zkoušet v něm různý blbosti :-)

    jinak tvůj původní dotaz byl na gravity assist - což je něco jiného, než když chceš v cíli zabrzdit na oběžnou dráhu. k tomu co píšeš: nemyslím, že gravitační prak funguje tím líp, čím víc má planeta měsíců :-) musíš se dostat hluboko do gravitační studně. u Jupiteru ti v tom vadí radiace, u Saturnu zase - atmosféra (je to sice velká planeta, ale s velmi malou průměrnou hustotou - tzn. gravitační studna není zas tak hluboká, a ještě jí blokuje atmosféra).

    dovedu si představit, že když už, tak by mohla mít význam kombinovaná asistence - průlet kolem Titanu a Saturnu současně (Titan je jeden z největších měsíců). Podobně by snad u Jupitera mohlo jít kombinovat s průletem kolem Ganymedu - jeho oběžná rychlost kolem Jupitera je skoro 11 km/s a navíc nemá atmosféru, tak by mělo jít přeletět těsně nad ním. Oběžná doba je 7 dnů, takže se dá předpokládat, že vhodné průletové okno pro takovouhle zdvojenou asistenci nastává těch každých sedm dnů. Dovedu si představit, že je to srovnatelné třeba s gravitační asistenci Marsu, nebo tak.

    Tím se dostávám k tomu, že kombinovaný průlet kolem Jupitera a Ganymedu by stejně podle mě vydal za víc, než mířit pak ještě k Saturnu (který se navíc nachází vhodným směrem daleko méně často,než jednou za 7 dnů, jako Ganymed).

    Pokud je Ganymed použitelný naopak pro zbrždění sond na oběžnou dráhu kolem Jupitera, tak by asi stálo za to o něm uvažovat i pro urychlení při průletu směrem ven:
    Europa Orbiter Mission
    http://ccar.colorado.edu/asen5050/projects/projects_2015/Students/Stringer_Ben/solution.html

    problém je, že na pomalé vnější planety můžeš při gravitačních manévrech zapomenout, pokud nejsi zhulený šťastlivec typu Carl Sagan (prostě se uměl narodit ve správnou dobu na správném místě a užít si to ... bych se fakt divil, kdyby časem první seriózní mezihvězdná mise nenesla jeho jméno :-) Co potřebuješ, je co nejvíc to kombinací různých triků rozkvedlat ve vnitřní sluneční soustavě a pak pokud možno zkombinovat vlivy v soustavě Jupitera (u toho Ganymeda mi začíná docházet, že pokud bys kolem něj prolétal, když letí správným směrem, tak zase nejspíš neproletíš tak těsně kolem Jupiteru, jak by bylo potřeba.. každopádně největší rychlost by sonda nabrala při tečném průletu kolem dráhy Jupitera ve směru jeho oběhu, a tady "selská logika" napovídá, že je docela těžké nejdřív tečovat Jupiter a potom ještě Saturn - minimálně kolem jednoho z těch těles by to nebylo v optimálním úhlu)

    v zásadě nejvíc se mi líbí představa, že ta tvoje hromada šrotu využije třeba motorický manévr při těsném průletu kolem Ganymedu, aby se co nejpřesněji navedla na gravity asist u Jupitera... ale samozřejmě blufuju a tvářím se, jako by to nebyla žádná rocket science (ona samozřejmě je :-) nebo při troše drzosti bys mohl tu tvojí generační mezihvězdnou loď kolem Jupitera prosmýknout zpět k Zemi a/nebo Venuši a využít jejich kombinované gravitační asistence - a při průletu kolem Země by na to monstrum ještě dodatečně nastoupila posádka, aby jí předtím nezabila radiace Jupitera :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    The second of four firings by the Breeze M upper stage main engine has been completed, according to ESA.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam