XCHAOS: ne, vůbec nejde o spotřebu, jasně. Přinejhorším tam šoupneme další tunu panelů, baterek a plutoniových zdrojů, vždyť není problém, Elon má Falcon Heavy.
Samozřžejmě že podle typu prostředí, kde ta sonda bude, je velmi limitující radiace. Ale tvrdit, že důvodem nebývá hmotnost a spotřeba je prostě volovina. Spotřeba je setsakra limitující, protože ve vesmíru opravdu jen tak nezaplatíš silnější jistič a tlustší kabel do elektrárny. Tam prostě máš omezený zdroj, který musí utáhnout všechny výpočty, všechna čidla, všechno ovládání. A tam už najednou začne hrát roli, jak úsporný je kód, protože všechny mezivrstvy pochopitelně zvýší spotřebu. A vyšší spotřeba znamená potřebu silnějšího zdroje, ergo často velmi výrazně vyšší hmotnost, náročnější technické řešení atd. Do určité míry to nebude hrát velkou roli, naopak může být výhodou mezivrstva, která umožní psát kód rychleji a bezpečněji, u sond do vzdálenějšího vesmíru už ale jsou omezení velká a tam se i dnes počítá každý gram a každý (mili)watt.
A ten tvůj dovětek... To je prostě krásně xchaosovské. To, že ty hovno rozumíš matice, neznamená, že takoví jsou i ostatní. Naopak - ve vesmírném výzkumu není místo pro takovéto nýmandy. Ať má NASA, ESA či jiná SA sebevíce chyb, tak schopných lidí, kteří velmi dobře rozumí svému oboru, tam je pořád dost. Naštěstí.
A programátorů v assembleru je pořád v téhle oblasti (a nejen tam) dost. A pořád ještě bude, protože i tady na zemi se používá spousta zařízení, kde záleží na spotřebě a píše se kód v co nejnižší vrstvě. S internetem věcí takových zařízení bude zase mnohem víc - je zájem mít třeba čidla s baterkou, která vydrží bez zásahu 10+ let.