BIDAK: já bych to nazval živým žvaněním :-) jako bohužel tady se zaměňuje "umím si představit" a "umím dosadit do vzorečku a spočítat" a případně "tuším, do kterého vzorečku vůbec dosadit".
mě to zajímá většinou z hlediska té představivosti. třeba u toho "jak se jeví čas z hlediska fotonu" je nutné podle mě říct si, jak vůbec funguje jakýkoliv mechanismus umožňující nám jakkoliv měřit čas (jestli takový mechanismus jde poskládat z fotonů - nebo jestli třeba vždy nemusí zahrnovat i nějakou hmotu, neurychlitelnou na rychlost světla). mno, filosofie, no.
nebo mi zajímá, jak je to vlastně s max. bitrate, kterou spolu můžou komunikovat pozorovatelé, vzájemně se pohybující rychlostí blížící se rychlosti světla: pokud se vzdalují, tak komunikační kanál trpí rudým posuvem, který možnou bitrate snižuje (podle všeho, co o komunikacích vím.. jinak s příslušnými teoriemi přišli Shanon, Nyquist -
https://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist%E2%80%93Shannon_sampling_theorem - IMHO výrazně méně známí, než všichni ti profláklí relativisté a kvantisté ). Blížící se tělesa ale pozorují modrý posun, který možnou bitrate naopak zvyšuje.. ovšem neroste současně s tím i šum? (protože relativistický efekt, kdy z pohledu pozorovatele letícího nezanedbatelným zlomkem c se za ním otevírá horizont událostí a celý vesmír se z jeho hlediska naopak smršťuje do oblasti ve směru letu)
z hlediska kosmonautiky mi na tom přijde zaznamenáníhodné, že z průletové sondy letící rychlostí blízkou c bychom měli obrovský problém pozorovaná data přenést _jakkoliv_, protože komunikační kanál by byl zůžený rudým posuvem. Zajímavý paradox je, že bychom je tedy museli přenášet po průletu delší čas, takže např. kompletní hi-res fotku planety u jiné hvězdy bychom docela dobře mohli získat se stejným zpožděním, jako z neprůletové sondy, které by nejprve zbrzdila a pak data mohla odvysílat, aniž by byla poznamenána rudým posuvem.
(wow, těším se na minuska...)