ARCHIMEDES: pořád zanedbáváš, že 70m velká konstrukce ve vakuu a stavu beztíže je konstrukčně nesrovnatelně méně náročná proti pozemské: ano, je to jednorázově nákladné, ale ne nekonečně.

životnost setrvačníků používaných k natáčení bez spotřeby paliva možná výrazně vzroste, poté co byla objevena korelace mezi zvýšenou sluneční aktivitou a jejich poruchovostí (pokud se souvislost potvrdí, může pomoci nasazení setrvačníků keramických místo kovových). Pokud by šlo životnost takové mise počítat na desetiletí místo jednotlivé roky, tak její ekonomika bude úplně někde jinde... vícenásobné využití (jako radioteleskop dostatečně vzdálený od země). Životnost bude tím vyšší, čím bude celý systém jednodušší. (životnost Voyagerů je myslím dobrý precedens...)

argument s energií potřebnou pro uplink je validní, ale argument s tím, že baterie nejde dobít už nikoliv. Marginální přebytek výkonu solárních panelů ti vznikne i v oblasti Jupitera (tak těch panelů prostě naložíš víc než má Juno), jediné co pak řešíš je poměr délky pulsů k době nabíjení. S přebytkem výkonu panelů 1 kW může 1 sekundu vysílat 30 kW, 30 sekund musíš dobíjet. To mi nepřijde vzhledem k nízkým nárokům na upstream nějak kritické. Ale i retranslace používaná čistě jen pro příjem by zřejmě měla význam (opět argument: pozemské počasí ohrožuje příjem, ale jistě ne vysílání: těch tvých 30 kW přes 70 m parabolu určitě propálí jakékoliv mraky - jestli to jde vysílat do deště to nevím, ale stejně...)

ARCHIMEDES: potřeba obousměrnosti je značně relativní.. na uploadu stačí podle mě výrazně menší bandwith, menší výkon = menší bandwith. Ale jako ok, chápu problém: parabola na sondě je výrazně menší, než těch 70m a z toho vyplývá potřeba vysokých výkonů.

Jedno možné řešení: vzhledem ke zmíněné relativně nízké bandwitch je ten vysílací výkon na upstreamu potřeba pouze v poměrně krátkých časových puzech. Takže řešením by i u sondy poměrně standardní velikosti mohla být akumulace energie ze solárních panelů. Výkon 30 kW získáš z Li-ion baterie o hmotosti zhruba 150 kg a to po dobu až třeba jedné hodiny v kuse... v případě Li-pol baterie i z výrazně lehčí baterie (samozřejmě po kratší dobu, a ovšem i počet cyklů je ta, nižší...)

Kolik "stál" Hubble je velmi relativní, když se vezme v úvahu, že šlo v podstatě o civilní repas špionážní družice (ona ale i ta parabola u Radioastronu určitě vychází z nějaké rozkládací antény, vyvinuté v SSSR/Rusku původně pro vojenské účely...). Kdyby na Hubblovi na začátku spoustu věcí nezvorali, mohl být levnější, apod. Komplexita retranslace oproti Hubblu mohla být výrazně nižší (námatkou: v době jeho startu ani Li-ion baterie nebyly běžně známá technologie, takže má nějaké baterie Nikl-vodík, pokud si to dobře pamatju, daleko těžší... prostě "kosmická technologie"...)

Kolik kosmické technologie stojí např. u NASA je v ostrém kontrastu s tím, kolik stojí třeba u Indů. A protože dnes je právě třeba Indie závislá na využívání DSN (jejíž kapacita ale není nafukovací) a protože oni se právě dost snaží o komerční uplatnění čehokoliv, co vyvinou, tak si snadno lze představit, že zrovna třeba oni vypustí nějakou tu budoucí retranslaci, kterou hrdě nabídnou ostatním zemím (schopným na druhou stranu vysílat daleko dražší a vyspělejší sondy). Nebo si jde představit to Rusko (pokud se ovšem změní politická konstelace): technologii rozkládacích antén mají (vojenskou), silné nosné rakety taky, a ostatně třeba spolupráce na Exomarsu naznačuje, že se na budoucích průzkumných misích budou podílet spíš jako najatí subdodavatelé...

ARCHIMEDES: no.. tak námatkou, Change'4 je první sonda, která tak jako tak komunikuje se Zemí jenom díky speciální retranslaci. A stejně tak retranslace využívají i rovery na Marsu (i když tam existuje alternativa přímého spojení...). Jestli bude mít retranslace navíc 70m anténu, to sice není úplně zanedbatelná technická výzva - ale pokud tu retranslaci pro změnu využije víc než jedna současně, tak by to náklady mohlo kompenzovat.

A taky tu současně máme aktuální problém - na data z New Horizons se zbytečně čeká kvůli solární konjunkci... lze si ale docela snadno představit scénáře, kdy těch získaných dat bude tolik (nebo tak zajímavá), že čekat na ně několik let prostě nebude přijatelná alternativa.

Kapacita DSN je současně docela vzácný zdroj a už dnes se využití její kapacity musí docela plánovat. Postavit další 70m anténu na Zemi taky nebude zadarmo, naopak ceny startů vytrvale klesají...

To co píšu není žádná fantazie.... to, že budoucí čistě vědecká retranslace ve vzdálenější sluneční soustavě se současně použije (resp. její financování se "zamaskuje") jako sonda, to je jen detail vyplývající z logiky věci. Může jít o sondu k Trojanům nebo možná Kentaurům. To všechno jsou místa, kde by retranslace byla užitečná po řadu let....

ONDRA_99: ehm, myslíš, že to není škálovatelné? desetimetrovou verzi máš tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Spektr-R
Evropská verze tady:
http://www.hps-gmbh.com/en/portfolio/subsystems/deployable-antennas-lea/
LEA-FO targets: – 5 m to 25 m reflector diameter
Tady máš koncept 35m antény od Northrop Grumann
https://www.northropgrumman.com/...Aerospace/Documents/pageDocs/tech_papers/tech_papers_AIAATech.pdf
The NIS radar achieves its superb sampling capabilities by use of a 35-m diameter in-space deployable
spherical reflector

Samozřejmě, že se už na oběžné dráze běžně vyskytují skládací paraboly s průměrem tuším až cca 30 metrů, ale nejsou to civilní, ale vojenské aplikace, provozují je USA i Rusko, ale o jejich přesné podobě se moc neví. Ví se ale, že ruská firma (konstrukční kancelář?) co dodala anténu pro Radioastron stejné antény umí i daleko větší.

70 metrů by byl určitý skok dopředu, ale ne nemožný. Konstrukce, která není vystavená vlivům povětrnosti a gravitace to má daleko snažší, včetně nějaké případné autokorekce deformací. Myslím, že hlavním důvodem je prostě to, že po nich není poptávka, ne že by tam byl nějaký zásadní technický problém.

Pokud jsem nalinkoval anténu, která se umí roztáhnout na 16násobek svých rozměrů, a kryty o průměru 5m jsou de-facto standard, tak nevím co dál řeším - 80m průměr kosmické retranslace je reálně dosažitelný, Q.E.D.

Co se týče potřebného průměru antén pro přímou komunikaci mezi dvěma vzdálenými sondami v kosmu, tak tam jsem skutečně nic konkrétního nevygoogli, ale téma které řeším, není nic nového - ne, že bych to četl předtím, než jsem to napsal, ale stejné nápady (včetně např. urychlení retranslace Jupiterem) se objevují nezávisle na mě:
https://space.stackexchange.com/...-form-a-data-communication-relay-chain-for-deep-space-exploration
...pro mezihvězdné mise je tam skutečně unikátní koncept retranslace využívající efekt gravitační čočky Slunce :-)

Jinak ten koncept, kdy by anténa v hlubokém kosmu data převáděla v nějaké hraniční vzdálenosti do optické podoby taky není nic překvapivého - s tímhle přenosem dat se počítá, akorát tam asi bude nějaký limit dosahu a vnější sluneční soustava bude nejspíš už příliš daleko...
https://fivethirtyeight.com/...ns-are-stuck-in-the-dial-up-age-which-means-its-time-for-more-lasers/

Diskuze o retranslacích se vede i tady:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=36319.0
Pádným argumentem (který jsem samozřejmě uvedl) je problém s komunikací během opozice vzhledem k Slunci. Umístění v L4 nebo L5 jsem zmiňoval taky..

Celou svojí tezi (která ostatně ani není moje, v první řadě) tedy pokládám za obhájenou a jakýkoliv pokus trollovat proti ní nezůstane bez následků!