a včera večer taky

Brusel 28. dubna (zpravodaj ČTK) - Evropský parlament dnes schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity Evropské unie. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze. Rozpočet programu v začínajícím sedmiletém období bude 14,8 miliardy eur (přes 380 miliard korun).

V rámci schválené změny se GSA v příštích letech transformuje do Agentury EU pro kosmický program (EUSPA). Zatímco v současnosti se věnuje provozu globálního družicového navigačního systému Galileo, nově bude řídit i další kosmické programy unie. Budou pod ni spadat například satelity systému Copernicus využívané v meteorologii či zemědělství nebo program pro sledování okolí planety Země. Patřit sem bude i nový program satelitní mezivládní komunikace GOVSATCOM.

"Česká republika se s touto agenturou dostává na vrchol kosmických technologií, které odtud budou koordinovány," prohlásil dnes stínový zpravodaj schváleného nařízení Evžen Tošenovský z konzervativní frakce EP. Změnu, na níž se loni předběžně dohodli zástupci EP se členskými státy, musí ještě formálně potvrdit Rada EU.

S novou působností by měl být spojen i nárůst počtu zaměstnanců, který by podle dřívějších odhadů mohl ze současných 200 stoupnout až na trojnásobek.

"Družicové systémy přinášejí velké příležitosti při jejich výstavbě i při zpracování dat do služeb. Program je tak velkou příležitostí pro české firmy, inovátory i vědecká pracoviště," přiblížil možná pozitiva rozšíření unijní agentury vedoucí oddělní kosmických technologií a aplikací českého ministerstva dopravy Ondřej Šváb.

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1387637305670778882
Nosná raketa CZ-5B odstartovala z kosmodromu Wen-čchang v 5:23:15,613 SELČ a na oběžnou dráhu úspěšně dopravila modul Tchien-che 1, který se od horního stupně oddělil v 5:31:27,5 SELČ. K rozložení panelů fotovoltaických článků došlo v 6:27 SELČ. Po dosažení cílové kruhové oběžné dráhy s výškou 370 km a sklonem 41° budou postupně oživeny a ověřeny systémy modulu. 20. května pak odstartuje zásobovací loď Tchien-čou 2 a 12. června pilotovaná loď Šen-čou-12 s trojicí kosmonautů (2 nováčci a jeden zkušený /třetí let/).

RIP Mr. Collins

Michael Collins, Apollo 11 astronaut who orbited moon, dies at 90 | collectSPACE
http://www.collectspace.com/news/news-042821a-astronaut-michael-collins-obituary.html

infografický ISS porno, byť pár měsíců neaktuální (Crew 2 tam je ještě jako "budoucnost")

Ingenuity, 3. let (dosavadní záběry)
Mars Helicopter Ingenuity’s 3rd flight in 4K for 100 meters distance
https://youtu.be/jXYhITeOB6U

https://youtu.be/_UxwbSWdXuk

Před čtvrtstoletím na Mars odletěla první robotická minivozítka, která zaznamenala mimořádný úspěch.

Teď se tam prohání dron. Neuvěřitelné! Nemůžu se dočkat dalších videí z toho letu.

XCHAOS: Ono to ale stejně moc nevychází, ksdyž se na to člověk podívá pořádně.
Bajkonurské rampy Sojuzu jsou na na 45,9°s.š. a 46,0°s.š., Shenzhou startují z 41,0° z Jiuquanu na dráhu o sklonu 42,8°. Tianhe jako základ modulární stanice má startovat z Wenchangu (kde je rampa pro CZ-5) z 19,6°s.š. na dráhu se sklonem 41°.
Z Bajkonuru by to znamenalo manévr kolem 650 m/s. Když jsem koukal na nosnosti Sojuzu 2.1a (který teď vynáší lodě Sojuz-MS) a Sojuzu 2.1b s lepším motorem v "dvouapůltém" stupni Blok-I (+1t na LEO), dalo by se vynesením Sojuzu-MS na Sojuzu 2.1b získat cca 250m/s. Vzhledem k tomu, že Sojuzu musí nutně zůstat dost pohonných hmot pro manévry ke stanici a návrat (pochybuju, že by bylo bezpečné na změnu sklonu obětovat víc než 100m/s ~ 0,75° změna sklou), nevychází to. Sice u nosiče je možné dráhu "zakřivit" (startovat víc k jihu a manévr změny sklonu fakticky dělat za suborbitální rychlosti třeba prací Blok-I), ale vychází mi to spíš hůř než líp. Buď by museli Rusové zvednout nosnost Sojuzu 2 o další cca tunu (těžko) nebo startovat na Angaře (Angara 3, která ještě neletěla?), ale ta ještě na Bajkonuru rampu nemá (měla by být na místě staré rampy pro Eněrgiju).
Další potíž je bezpečnost - u Sojuzu (u Angary nevím) padá centrální blok 1500-1600 km daleko. To bohužel vychází na dopad do provincie Xinjiang, která je dost nezanedbatelně obydlená. Sice to není, ehm, pro Čiňany populární oblast, ale že by tam chtěli nechat padat cizí stupně raket, i tak dost pochybuju.

Fotka z vrtulníčku:

česky prý ne "Čuronk" ale [Ču-žung]. Ještě, že tu českou transliteraci čínštiny máme :-)

XCHAOS: Sojuz-MS má, počítám-li dobře, zásobu rychlosti 360m/s.
To je skoro přesně na změnu sklonu o 2 stupně, návrat do atmosféry ze 400km a 10-15m/s rezerva.

Při nejlepší (nejhorší) vůli, postavit něco co dokáže dát ISS impulz asi není technický problém, co potřebuje na vyřešení dlouhé roky vývoje. Tady fakticky potřebujeme jenom něco co dokáže zakotvit a má motor.

SUMAC: Bajkonur je ve skutečnosti na 46 stupni, severněji se lítá proto, aby se nepřelétávalo čínské území, což v 60tých letech byl big-deal.... otázka je, jestli by to byl big-deal, kdyby se létalo k čínské stanici... plane change manévr o dva stupně by už možná Sojuz zvládl, ale nevím přesně... plane change je nákladný...