• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    XCHAOS: Jistě, ale z ohledu orientace vůči změně osvitu ten čas na orientaci porovnáváme s rokem, ne s hodinou a půl.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    XCHAOS: Dnešní cmosy umí registrovat jednotlivé fotony a při tomhle chlazení je šum pod 1eV.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARCHIMEDES: já nevím, na jakém principu přesně funguje ten podchlazený IR sensor u JWST, ale zase u snímování na bázi CCD snímačů jsou delší doby expozice nutností... krátka musíš čekat dost dlouho, než se vůbec nahromadí dost fotonů, aby se něco dalo pozorovat.

    Takže ať to bude jakkoliv, nebudou to žádné "momentky"... bude tam muset dojít k stabilizaci na nějakou nenulovou dobu pozorování, to jsem přesvědčený...
    HOWKING
    HOWKING --- ---

    Vyklápíme primár!
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    XCHAOS: Ono to není úplně ani tak ani tak. Zajímá tě slide 9 a 11 tady: http://sf2a.eu/semaine-sf2a/2015/presentations/S02/Ferruit_Solar_System.pdf (mapa je v galaktických souřadnicích).
    Plus navíc JWST bude celkem určitě mít převis poptávky po pozorovacím čase nad nabídkou, čili nějakých extra dlouhých kampaní na jedno malé (pozorovací úhel JWST je pár úhlových minut) místo oblohy nebude asi moc.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    IKARI: k tomu "sledování cíle" jsem skeptický.... rozhodně v jiném smyslu, než ho sleduješ na Zemi kvůli rotaci Země. Potřebují sledovat cíl kvůli oběhu kolem Slunce - ale to znamená takovou rychlost otáčení, že by se teleskop otočil o 360 stupňů za 1 rok oběhu kolem Slunce, tedy dost nízkou. U té délky expozice jsou limitovaní tím, že Slunce nesmí vykouknout zpoza stínítka.

    Nejsem si úplně jistý, jak to natáčení probíhá, ale podle mě jde naopak o stabilizaci, ne o natáčení. Stabilizace jedním směrem bude omezená prostě jen tím, že kdyby trvala příliš mnoho (desítek?) dní, tak už jim Slunce "vyjde" nad stínítko, tedy podle mě teleskop bude mířit víceméně jedním směrem dny až desítky dní, nebude nijak aktivně sledovat cíl (prostě bude jen mířit jedním směrem myšleno v absolutních galaktických souřadnicích) - a protože v takovém režimu jakoby Slunce bude zdánlivě obíhat koklem něj, tak akorát jednou za čas (minimálně několikrát do roka) bude tak jako tak muset uhnout, aby ochránil před "východem Slunce" svojí chladnou část se zrcadlem a podchlazenými sensory.

    Takže podle mě zaměření na nový cíl bude spojené s tímto přirozeným "uhýbáním" Slunci, aby se šetřilo palivo. Ale během sledování jedné cílové oblasti žádné aktivní sledování nebude potřeba... možná jemné dozaměřování, to ano, ale spíš půjde o co nejpřesnější stabilizaci, než nějaké sledování.

    Možná se mýlím, v tom případě mě opravte. Ale postupný výběr nových oblastí k pozorování během oběhu kolem Slunce mi přijde jako logický, když by se teleskop musel natáčet tak jako tak. Takže se rovnou natočí přímo na nový cíl pozorování, místo "jen tak".
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    TOXICMAN: to už před nějakým časem... resp. ráno to už bylo...
    IKARI
    IKARI --- ---
    MAWRHIS: budou potrebovat dlouhy expozice, takze budou muset tim teleskopem sledovat cil - a otaceji celou tou veci naraz pomoci gyroskopu - kdyz se nad tim zamyslis, tak nemas zadnou pevnou "zakladnu", vuci ktere by se mohly ty zrcadla otacet - kdyby tam byl kloub nekde uprostred, tak se to bude kroutit jak ryba na suchu, kdyby s tim zacali hybat, a ten slunecni stit musi byt na svym miste - takze tim otaceji jako celkem
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    Vzdálenost překročila 1 milion km!
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    -199!
    MAWRHIS
    MAWRHIS --- ---
    jak vlastně u těchdle vesmírných dalekohledů funguje pozicování, hýbe se celým dalekohledem pro větší změnu a pro menší změny se nějak hýbe tou "nástavbou" relativně vůči zbytku dalekohledu nebo se sledování objektu řeší třeba jen v rámci zorného pole? Nebo je to nějak relativně zanedbatelný ten posun pozorovnaých objektů ve srovnání s pozorováním ze země, která se pořád točí?
    APPU
    APPU --- ---
    Dnes čeká Kosmická dalekohled Jamese Webba (JWST) další veledůležitý krok. Později odpoledne by mělo proběhnout vyklopení levé části primárního zrcadla s trojicí segmentů. Každý segment má „průměr“ přes plochy 1,315 m a je vyroben z beryllia.
    JIMIQ
    JIMIQ --- ---
    Webb’s Specialized Heat Radiator Deployed Successfully – James Webb Space Telescope
    https://blogs.nasa.gov/webb/2022/01/06/webbs-specialized-heat-radiator-deployed-successfully/

    tohle taky urychlí snižování teploty, předpokládám
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    LEGI: pridal jsem i BDSat, asi prvni cesky nanosatelit. https://www.bdsat.cz/bdsat-cz/
    Startovat ma na misi Transporter-4 (Falcon 9 - SpaceX), ktery bude startovat nejdrive v breznu 2022 a cil bude SSO (sun synchronous orbit).

    LEGI
    LEGI --- ---
    proč na Webbovi nejsou kamery, případ uzavřen, možná do záhlaví

    https://twitter.com/NASAWebb/status/1479161843595759618
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    Kdybyste nahodou, tak jako ja, sedeli na zachode a rekli si "Huh... proc ne L4/L5, kdyz ty jsou prece stabilni?", tak odpoved je pochopitelne na interwebech: https://space.stackexchange.com/questions/284/why-should-the-james-webb-space-telescope-stay-in-the-unstable-l2 :

    There are a couple of reasons.

    1. The distance from the L2 to Earth is only 1.5 million km away. The L4/L5 are 1 AU, or about 150 million km away. That leads to a reduction in link margin of 40 db, or 1/10000. That is quite significant. In order to compensate for that difference, you either need a bigger radio dish, more power, or a loss in data.
    2. As you mentioned, the fuel usage is quite low to maintain that position, only on t.order of 150 m/s delta v for the entire mission. That isn't a whole lot, and in fact, is less than what is required to keep a satellite in geostationary orbit.
    3. The satellite is much closer, reducing the time to command an object. Light only will take 5 seconds to reach James Webb, whereas it will take 9 minutes to reach L4/L5. This limits the ability to do real time commands, which occasionally are useful (Think Gamma Ray Bursts, Super Novas, etc)
      Bottom line is, the communication problem is simplified with a closer telescope, and that more than makes up for having to take a bit more fuel.


    Pro me nejdulezitejsi je, ze ze vsech tech schematickejch obrazku neni videt ten velmi obrovskej rozdil mezi vzdalenosti Zeme-L2 a Zeme-L4/5 ... plus jsem necekal, ze celkova delta-v pro station keeping je tak nizka.
    YARRDESH
    YARRDESH --- ---
    JIMIQ: ono taky nelitat do stinu znamena jednak tahat ssebou baterky jenom jako zalohu, tudiz podstatne snizit hmotnost, protoze budes krmenej celou dobu primo ze solaru, druhak trvale stejne, tedy stabilni a predpovidatelne, teplotni prostredi.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    KAERO
    KAERO --- ---
    XCHAOS: je to dvoustupnovy pulsetube, to dava gradient 300 K az 7 K. jednak to pisou v tom clanku, jednak to mam v laboratori...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Dnes už -198, je to dobrý, zatím to chladne.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam