• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    AIRGURU
    AIRGURU --- ---
    +2
    OTAVA: Jake vlastnosti ma ten kineticky gel? To neni aerogel, ze ne?

    Vem si, ze prumerna rychlost srazky na orbite je neco jako 4 km/s. Takze vsechny materialy v tehle rychlosti se imho chovaji jako gel. Veci se chovaji jako gel i kdyz jsou desetinasobne pomalejsi, viz:
    What does a Gong Sound Like when Hit with a 1189mph Baseball? - Smarter Every Day 267
    https://youtu.be/at-xZA5U1ps


    Nevim jestli je tam nejaky rozumny kompromis. Bud ten gel bude natolik mekky, ze tomu smeti zadnou rozumnou hybnost neodebere, nebo naopak bude natolik tvrdy, ze se sam bude tristit na male kousicky, ktere budou samy nebezpecne.

    Kdyz o tom tak premyslim, tak klicova vlastnost by asi mela byt co nejvetsi pevnost kombinovana s nizkou hustotou, aby vysledny objekt mel co nejvetsi velikost a rychleji deorbitoval trenim s atmosferou. Nevim no...
    LADINEK
    LADINEK --- ---
    Osobne si myslim, ze chytani tech malejch "projektilu" je blbost, bude to energeticky hooooodne narocny aby se to vyplatilo.
    Spis se pujde cestou vylepsovani stavajici ochrany, treba i tim gelem, ktery podobny volne poletujici kusy dokazi bezpecne absorbovat.
    Problem budou FV panely, ale kdyz se clovek podiva co vsechno uz schytala ISS (viz. treba CanadArm https://1url.cz/CKOo7) a porad drzi, tak je videt, ze to funguje. A kdyz se to povede vylepsit do stavu, ze se podobny "stit" bude davat i na mensi satelity kde to treba v kombinaci s vlastnim radarem a antikoliznim systemem bude fungovat taky.

    Tim bys to mel vlastne vyreseny :) nemusel bys tam tahat zadny vaky a satelity ci stanice by ty ulomky sbiraly sami. Otazka je jen vaha danyho absobcniho materialu.

    No a u tech velkych kusu bude otazka nakolik zlevni cesty do vesmiru aby se ten srot vyplatilo brat dolu a recyklovat. Takovy motory z druhych stupnu co nedeorbitovaly, jiz nefunkcni satelity atd. by mohl bejt jednou stejnej kseft jako dily z autovrakoviste.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    OTAVA: Proc by po srazce utrzenej kus mel "rychle deorbitovat"? A proc by mel bejt "vyrazne mene nebezpecnej"?
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    OTAVA: Kdyz to bude pasivni, tak mas miziviou sanci, ze se do toho neco trefi. Kdyz to bude aktivni, tak mas problem s palivem - a cim to bude tezsi, tim ten problem bude vetsi.
    KAERO
    KAERO --- ---
    Tak to je otazka na jaky typ odpadu se clovek chce zamerit. Obezne drahy velkych kusu jsou znamy, protoze jsou sledovane. Tohle SEJDA je na detekci maleho smeti, u ktereho nevime presne kolik a kde ho vsude je.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    1 odpověď+2
    OTAVA: zatim jsme na takovem to stupni vyvoje: snazime se odhadnout jak caste by takove kolize, napriklad s tebou navrzenym vakem na gel, byly.

    ADLER 1
    https://space.skyrocket.de/doc_sdat/adler-1.htm

    Adler-1 startoval na Launcher One a je vybaven cidly pro detekci srazek.
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    +1
    OTAVA: *AI
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    2 odpovědi
    BLACKHEAD: takovej utrženej kus by ale rychle deorbitoval ne?

    hlavně by byl asi výrazně méně nebezpečnější než původni trash.
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    1 odpověď
    BLACKHEAD: třeba Sorbothane má hustotu cca 1320 kg na kubík ( první výsledek v googlu).

    f9 zvládne dostat 22 tun na Leo. s tím by se dalo pracovat ne?

    co se trefy týče - na zemi by jsi musel mít radar a asi nějakou si, která bude hejbat satelitem. když nespechas, můžeš si dovolit zaměřovat přesnou pozici kolik průletu chceš.
    BLACKHEAD
    BLACKHEAD --- ---
    1 odpověď
    OTAVA: BTW - kdyz se ti nahodou utrhne kus toho gelu a dostane pri tom rychlost... Nejsem si jitej, ze pak bude neskodnej.
    BLACKHEAD
    BLACKHEAD --- ---
    1 odpověď
    OTAVA: Nevim jak moc je debilni, ale hrajes si s tim, ze se to do te tvoji veci musi trefit.
    A pak teda ten gel je dost tezkej. A musis ho na orbitu dostat fakt HODNE!
    Myslim ze ta vaha bude zasadni no-go.
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    4 odpovědi
    kluci, nemůžu spát a tak mě napadlo řešení vesmírného odpadu - co třeba vyplnit nákladový prostor nějakou formou kinetického gelu + korekční motorky, pár kamer, komunikační zařízení a nádrž pak umístit někam dolů do středu objektu.

    objekt by se posunoval po oběžné dráze a při kolizi s vesmírným smetim byho přímo pohltil a nebo by skrz. nej proletělo víceméně beze škody ale zpomalilo by se a následně deorbitovalo samovolně? bylo by to super levný, pokud by byl na oběžné dráze tank s dusíkem, dalo by se to provozovat dost dlouho a až až bude uvnitř gelu hodně odpadu, posles to do atmosféry.

    jak moc je to debilni nápad?
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    +1
    TOXICMAN: tlaková vlna dorazila i do ČR https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/vybuch-17-000-km-vzdalene-sopky-zasahl-i-cesko-a-to-hned-dvakrat-40384110
    BLACKHEAD
    BLACKHEAD --- ---
    TOXICMAN: ... so far...
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    2 odpovědi+2
    wow

    Volcanic Eruption May Be Biggest Ever Seen From Space
    https://www.youtube.com/watch?v=zoMRwyNhqJ4&ab_channel=ScottManley
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    +3
    (tal ještě jinak... podle toho odkazu se JWST právě nedívá nikdy přímo "nad sebe" nebo "zády od Slunce", ale vždy vlastně spíš v pravém úhlu ke směru který je stíněný... ale zato všemi směry... takže ten výběr cílů bude fakt v libovolný moment roku slušný...)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    +1
    NECROMAN:
    NECROMAN: já jsem to tady rozebíral v souvislosti s tím, že JWST se musí právě jednou za rok otočit o 360 stupňů, protože pokud to nezvládne, "vyjde" mu Slunce nad stínítko a pozorovací přístroje se přehřátím zničí. Takže jsme řešili, do jaké míry bude výběr cílů prováděn tak, aby se vlastně nemusel nikdy otáčet "proti srsti" té přirozené obrátky 1x za rok.

    Jinak vzhledem k směru rotace Sluneční soustavy kolmo na směr oběhu kolem středu Galaxie bude JWST velkou část roku vlastně mířit do oblasti středu Galaxie... tam na jednu stranu nebude moc úplně dobře dělat objevy na které je speciálně vyladěný, tedy pohled do nejhlubší minulosti vesmíru, ale zase na druhou stranu, pohled dovnitř Galaxie by mohl fungovat na objevování hnědých trpaslíků a hlavně na přímé pozorování exoplanet. Takže by mohly být také dvě hlavní sezóny: během asi čtvrtiny roku by nejvýhodnější měl být pohled "dovnitř Mléčné dráhy" a asi po zbylých 3/4 naopak pohled ven, k nejvzdálenějším galaxiím...

    ale je tam nějaký ten rozptyl a když je vlastně kdykoliv dostupná víc jak třetina oblohy, tak to asi nebude tak dramatické. (Ale zase podle mě nebudou riskovat, že by se natočili moc a že by hrozilo, že to stínítko zaujme už moc riskantní úhel vůči Slunci...)
    NECROMAN
    NECROMAN --- ---
    1 odpověď+2
    AIRGURU: zajímavé, spolu s nakláněním a oběhem kolem Slunce je pro pozorování dříve či později dostupné celé zorné pole :)
    AIRGURU
    AIRGURU --- ---
    1 odpověď+2
    NECROMAN: https://jwst-docs.stsci.edu/jwst-observatory-characteristics/jwst-observatory-coordinate-system-and-field-of-regard/jwst-target-viewing-constraints

    TLDR: umi se to trochu naklapet a v libovolnou chvili je tomu dostupnych cca 39 procent oblohy.
    NECROMAN
    NECROMAN --- ---
    2 odpovědi+1
    XCHAOS: hloupá otázka, ale to bude moci JWST pozorovat asi jen oblast kolmo na kružnici, po které bude obíhat Slunce, je to tak?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam