SEJDA: cože? To se v tom článku ani náhodou nepíše.
(Můj) volný překlad:
Darpa, v rámci svého programu DRACO (demonstrace rakety pro agilní cislunární operace), spolupracuje s NASA na stavbě tepelného jaderného motoru (NTR), který by měl rozšířit možnosti okolo douhodobých misí. Cílem je otestovat kosmické plavidlo poháněné NTR do konce roku 2027.
...
NTR nabízejí cca 10000krát větší tah než iontové motory a 2-5krát větší efektivitu než chemické rakety.
...
Tepelné jaderné motory už byly v minulosti testovány, takže DRACO má náskok. Cca před 50 lety se tato technologie testovala na zemi, DRACO nyní využívá získané poznatky, ale oproti minulým NTR bude používat středně obohacený (5 - 20 %) uran, aby měl lepší šanci stihnout termíny.
NTR pracují podobně jako běžné chemické motory: vezme se reakční hmota, ohřeje se (takže vzroste její tlak) a ten tlak se promění v trysce v pohyb jedním směrem. Chemické motory k ohřevu používají chemickou energii paliva a okysličovadla, reakční hmota jsou pak produkty té chemické reakce. Problém je, že produkty musí být poměrně těžké (molekuly oxidu uhličitého, vody atd.) takže jeich průměrná rychlost je při stejné teplotě nízká ("jen" cca 3 - 4 km/s). NTR problém řeší tak, že zdrojem tepla je jaderný reaktor, což umožňuje použít vodík jako reakční hmotu. Nevýhoda je (kromě všech nevýhod jaderných reaktorů), že teplo teče z reaktoru do vodíku, takže reaktor musí snášet extrémní teploty, a i tak jsou nižší než u chemických motorů, kde se dají dělat triky jako vstřikování paliva bez okysličovadla na stěny spalovací komory aby se řízeně "pokazila" reakce a snížila teplota u stěn.